MAREK ŘEZÁČ se u svého trolejbusu pomalu připravuje na další okruh městem při výročí 70 let trolejbusové dopravy v Jihlavě. Zdroj: archiv Marka Řezáče
Když nastoupíte do trolejbusu a za volantem sedí Marek Řezáč z Jihlavy, tak se můžete těšit na klidnou a plynulou jízdu. Drobnému černovlasému muži z Jihlavy je 33 let a patří ke zkušenějším řidičům jihlavského dopravního podniku.
Trolejbusy a autobusy MHD řídí v krajském městě s roční přestávkou již 12 let. Kromě Jihlavy působil jako řidič také v Praze.
Marek Řezáč se rozhodl, že bude řídit trolejbus, když chodil do deváté třídy základní školy. Svůj sen si splnil krátce po absolvování středního odborného učiliště. Po jeho ukončení sice pracoval nejprve u firmy Bosch Diesel, ale vše dělal pro to, aby se jednou stal řidičem z povolání.
„V 21 letech jsem si udělal řidičské oprávnění a hned jsem nastoupil k dopravnímu podniku v Jihlavě,“ zahajuje své vyprávění. Asi po šesti letech v Jihlavě změnil své působiště. Spolu s bývalou přítelkyní se rozhodli, že se přestěhují do Prahy. Hlavní město se totiž oběma líbilo.
V české metropoli se živil opět jako profesionální řidič. „Nejezdil jsem tam pod dopravním podnikem, ale pod soukromníkem dvě linky. Řídil jsem na trase z Budějovické přes Kačerov, Spořilov až na Háje. Sloužil jsem ranní a odpolední směny,“ popisuje.
Na řízení v Praze jej bavilo, že trasa, kterou jezdil, trvala 70 minut tam a po pauze dalších 70 minut zpět. Takže udělal s autobusem tři a půl kola a šel domů. Na rozdíl od Prahy v Jihlavě objede s trolejbusem během směny i 15 okruhů.
V Praze si však musel zvykat na větší provoz i na více cestujících než v Jihlavě. V provozu se naučil rychle se orientovat a pohotově reagovat v husté dopravě.
Jak přiznává, když do Prahy nastupoval, měl obavy, jací tam budou lidé. Nakonec se ukázalo, že jsou podobní jako ti v Jihlavě. Říká, že za dobu svého působení v Praze musel pouze jednou volat policii na narkomana, který nechtěl vystoupit z autobusu. Jinak žádný větší problém s cestujícími řešit nemusel.
Přesto po roce zamířil zpět do Jihlavy. „Bylo to z rodinných důvodů. S bývalou přítelkyní to nějak neklapalo, do toho onemocněla babička, a tak jsem se vrátil,“ vysvětluje sympatický mladý muž. Po svém návratu do krajského města opět zamířil k dopravnímu podniku, kde jezdil již dříve.
Řidič MHD = hodně stresu
V současné době působí jako řidič na všech trolejbusových linkách. Když má dělené směny, tak jezdí také s autobusy MHD. Přestože Jihlava patří mezi menší města, práce řidiče i zde patří ke stresujícím povoláním. „Po městě musí být řidič pořád ve střehu, hlídat dveře, dobíhající cestující, aby člověku třeba nespadli pod vůz, přechody, semafory… Člověk je pořád ve stresu,“ potvrdil Řezáč.
Do toho se ještě řidiči mnohdy potýkají s některými cestujícími, kteří jim nadávají i kvůli několikaminutovým zpožděním, jež nemohou ovlivnit. Časový pres pak na ně působí negativně. Řidičům se pak honí hlavou: „Jeď, jeď, přidej.“
Marek Řezáč má osvědčený recept, jak podobným situacím čelit. „Nemá cenu se za každou cenu honit, hádat… Čím víc člověk chvátá a stresuje se, pak je protivný na lidi, sám na sebe je naštvaný, a ve finále stejně nestíhá,“ podotýká. Sám čelí zátěžovým situacím s úsměvem.
„Úsměvem lidem předáte pozitivní náladu. Když někoho omylem skřípnete do dveří, tak je lepší se mu slušně omluvit. Nutné je předejít konfliktům a povznést se nad tím,“ vysvětluje.
Během řízení MHD zažil Řezáč i nějaký ten ťukanec. Říká, že každý den řidič zabrání nějaké té dopravní nehodě. Za nejdůležitější však považuje dbát především o zdraví cestujících. „Lepší je někdy pomačkat plechy, než mít zraněné cestující, když prudce zabrzdíte. Vybíráte s ohledem na cestující takovou brzdnou sílu, aby náraz nebyl tak razantní,“ dokresluje.
Pokud začnou cestující ve voze padat, má řidič problém. Když dojde k nějakému zranění, musí zavolat sanitku a za nehodu se zodpovídat jak v práci, tak na policii.
Systém telematiky: MHD má přednost
Kromě řízení mají řidiči jihlavské MHD také za povinnost prodávat jízdenky. Podle Řezáče zájem ze strany cestujících o nákup jízdenek u řidiče stoupá. Jemu osobně to nevadí.
„Když člověk ve špičce chvátá, tak ho to trošku zdržuje, ale že by to byl nějaký velký problém? Mně osobně to nevadí. Navíc máme i něco z prodeje. Říkám si, alespoň nějaká kačka navíc,“ dokládá.
V loňském roce si museli řidiči MHD zvyknout na dočasné změny v jihlavské dopravě, které způsobila uzavírka Brněnského mostu. Kvůli tomu vznikly dvě provizorní otočky, jedna na Masarykově náměstí a druhá na horních Březinkách U Gábinky.
„Zvykl jsem si hodně rychle a strašně se mi to líbilo. Linky byly o něco delší, takže za směnu bylo o dvě tři kola méně než teď,“ vzpomíná Řezáč. Říká, že řidičům stanovili po dobu uzavírky také větší pauzy, protože se předpokládalo, že nebudou stíhat.
Na dočasných trasách si řidiči občas i spletli trasu. Jednou se to stalo i Řezáčovi. „S béčkem jsem neodbočil hned k Bille, ale vzal jsem to přes náměstí. Tak jsem měl čtyři nebo pět minut zpoždění. Nic hrozného se nestalo a i lidé to chápali,“ popisuje.
Již několik let ve městě funguje systém telematiky, na základě něhož mají vozidla MHD přednost na světelných křižovatkách. Vše se děje automaticky prostřednictvím GPS.
„Když přijedu na zastávku například 17. listopadu a jedu směrem do centra, tak otevřu dveře, systém nahlásí zastávku a vydá tón, že jsem se přihlásil ke křižovatce,“ nastínil.
Systém pak vozidlům MHD na semaforu buď podrží zelenou nebo světla navolí tak, že projedou křižovatkou bez většího zdržení.
V době svého volna nemá Marek Řezáč na odpočinek moc času, protože je také veřejně aktivní. Působí například v dopravní komisi jihlavské městské rady. Chodí také na různá veřejná projednávání problémů Jihlavy a aktivně o nich diskutuje. Říká, že pokud by jenom kritizoval, bylo by to špatně.
„Dobré je dát i návrh, jak situaci řešit. Protože se každodenně pohybuji v dopravě, tak mám nutkání říci svůj názor. Jak se říká, vidím rád věcem pod pokličku,“ doplňuje.
Kromě toho je Řezáč také v jihlavském dopravním podniku předsedou odborů. A co by řidičům jihlavské MHD přál? „Nebyl bych dobrým šéfem odborů, kdybych si nepřál, aby nám zvýšili platy,“ dodává.
Diskuze k článku