David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Dukle fandí téměř 40 let. Dobře si pamatuje generaci z let 1981-1985, která vyhrála čtyři jihlavské tituly v řadě. Byl u sestupu v roce 1999, o pět let později se radoval z návratu do extraligy, za rok zažil opětovný pád dolů. Spolu s dalšími fanoušky čekal Švýcar Chris Habegger dlouhých 12 let, než se klub znovu dostal do nejvyšší soutěže.

Opět pouze na rok. I když věděl, že záchrana extraligy je téměř ztracena, neváhal v neděli 22. 4. sednout do auta, ujet během více jak sedmi hodin téměř 1.000 kilometrů, a zhlédnout zatím poslední zápas Dukly v extralize. Poté opustil Horácký zimní stadion a dal se na dlouhou štreku zpět domů, do Bielu. O svých pocitech napsal dopis, který adresoval klubu.

„Včera večer (neděle 22. 4. 2018) jsem v čase 19.30 h z HZS odjel se slzami v očích do Švýcarska. Dorazil jsem ráno ve 3.15 h. Věděl jsem, do čeho jdu. Chtěl jsem být s mužstvem, chtěl jsem být na stadionu. Věřil jsem na kladenský zázrak, ale bohužel.

Nicméně, tenhle sestup je pro mě hodně krutý, klukům se nedá nic vyčítat. Dukla hrála parádní zápasy a důstojnou roli celou sezonu. Užil jsem si svoji permanentku a byl jsem snad na 15 až 20 utkáních celkem, doma i venku. Auto mně za to moc nepoděkuje, najel jsem snad 35.000 km tuhle sezonu.

Chci Vám všem srdečně poděkovat za těžkou odvedenou práci. V rámci možností, co Vám město Jihlava poskytlo, je to téměř zázrak. Vím, o čem mluvím – zažil jsem to samé v EHC Biel-Bienne po postupu do National League A ve Švýcarsku.

Smekám, a jsem vděčný, že DUKLA JIHLAVA dýchá díky Vám všem. Odvedli jste neskutečný kus práce, od jednatele až po účetnictví, marketing a sekretariát. Do šatny obrovské díky patří Bohoušovi, Jindrovi a celému týmu včetně trenérů. Kustod, masér – tenhle STAFF tráví x-hodin v šatně, je vždycky připravený – jsou první, a poslední, co odejdou: KLUCI, moc a moc děkuji za to všechno.

Jsem a zůstanu věrným fanouškem DUKLY. Je to kus mého života, který je s Duklou velice úzce spojený. Cítím se v Jihlavě doma, a že mám téměř «otevřené dveře» všude na Dukle, si strašně cením, a dělá mi to velkou radost.

Pokud je potřeba, a mohu Vám cokoli pomoct, stačí říct. Doufám, že na radnici si konečně uvědomují, že VRCHOLOVÝ HOKEJ do Jihlavy patří. Klidně jim to zase napíšu a trochu je naštvu.“ 

Diskuze k článku