Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Vůbec poprvé si může veřejnost v těchto týdnech prohlížet některé z exotických předmětů, které ukrývají depozitáře Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jihlavské muzeum na přelomu let 2017 a 2018 představuje návštěvníkům svoji sbírku cizokrajných předmětů. Evidováno je jich na 170. Přibyly k nám jako suvenýry ze Středozemí, z Číny, zemí Orientu, Japonska, Malajsie nebo z Šalomounových ostrovů. Jejich dárci byli obvykle mecenáši muzea.

Jako největší příznivec je připomínán pozapomenutý jihlavský rodák Richard Deutsch, který sloužil u rakousko-uherského válečného námořnictva a v roce 1905 věnoval muzeu exponáty převážně z tichomořských ostrovů.  

Jak uvádějí muzejníci, podařilo se po spletitém bádání v prvotních evidenčních knihách poodhalit u vystavených předmětů tajemství, komu dříve patřily. Identifikaci upřesnila i spolupráce s odborníky z Národní galerie v Praze a Náprstkova muzea.

Časy misionářů

Výstava se prostřednictvím textů na panelech vrací až k samotným počátkům cestování. Jako základ či předobraz cestovatelských aktivit připomíná působení misionářů, kteří do nově objevovaných koutů světa přicházeli zpravidla ještě dříve než vojáci nebo obchodníci, aby obraceli domorodce na křesťanskou víru a bojovali s negramotností, kanibalismem nebo praktikováním lidských obětí v primitivních národech. „Z mnoha misionářů se stali obchodníci, kteří zásobovali obchodní lodě,“ popisují muzejníci.  

Od konce 16. století se cestování Evropanů odehrávalo zejména v podobě tzv. kavalírských cest. Za vzděláním, za poznáním  politických zřízení a kultur při nich mladí šlechtici vyráželi do světa až na několik let. Známým příkladem muže, který takovou velmi dobrodružnou cestu v letech absolvoval, je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (* 1564). Se švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic vyrazil na cestu do Středomoří, Palestiny a Egypta. Během ní navštívili Benátky, vydali se lodí do Svaté země, v roce 1598 se plavili proti proudu Nilu v Egyptě. Zážitky z této cesty sepsal Kryštof Harant v cestopisu, který byl zveřejněn v roce 1608. Roku  1621 pak ale cestovatel zemřel rukou kata Mydláře mezi českými pány na Staroměstském náměstí.

Napříč Afrikou

Většina předmětů do exotické sbírky jihlavského muzea byla ovšem  přivezena z dobrodružných cest v 19. století, kdy se na cesty začali vydávat i neurození cestovatelé, bohatí měšťané či průmyslníci. Ve druhé polovině 19. století pak začal vznikat turismus, podporovaný romantickým obdivem k době středověku a prací romantických malířů.   

Z té doby autoři připomínají informacemi či úryvky z cestovních deníků i některá jména velkých českých cestovatelů - dobrodruhů. Na prvním místě je to Emil Holub (1847 – 1902), který za svých dvou cest strávil koncem 19. století jedenáct let v jižní a centrální Africe. Přivezl obrovské množství poznatků a sbírkového materiálu a uspořádal ve Vídni a Praze dvě velké výstavy (1891, 1892), která navštívilo na 190 tisíc návštěvníků. „K převozu bylo zapotřebí 72 železničních vagónů,“ popisují muzejníci množství Holubových exponátů pro výstavy.  

Z dalších, ve své době slavných cestovatelů výstava připomíná  paleontologa a entomologa Josefa Kořenovského (1847 – 1938), který projel celý svět a napsal kolem padesáti knih. Jeho cestopis Cesta kolem světa měl 1.400 stran a 600 obrázků a mapek.  

Nechybí ani jméno Enrique Stanko Vráze (1860 – 1932), autora textů o Venezuele, pralesích kolem řeky Orinoko, o Japonsku, Borneu, Číně nebo Siamu.     

Jeden z panelů se věnuje také ženám na cestách. Tady autoři připomínají, že ještě před sto lety bylo cestování po světě téměř výhradně doménou mužů. Až od poloviny 19. století přicházelo cestování žen více do módy. I tak se ovšem velmi lišilo od toho současného, a nejen proto, že tehdejší dámy cestovaly v  kloboučcích a dlouhých sukních.  

Oblíbená byla v tomto směru zejména Itálie nebo Francie, především Paříž. Dobře situované dámy vyrážely s rodinou, manželem či přítelkyněmi, věnovaly se společenskému životu v salonech, divadlech a galeriích, anebo nakupovaly luxusní zboží. O tom, jak uvádějí muzejníci, svědčí dochované osobní deníky a korespondence.

Pro české turistky byla nejvíce navštěvovanou zemí Itálie – jezdilo se do Benátek, Florencie, Říma či Neapole. Výstava připomíná např. osobnost významné české malířky Zdenky Braunerové (1858 - 1934), která se ve svých pětadvaceti letech v roce 1883 vydala na cestu do Itálie, aby zde studovala mistry, navštěvovala galerie a studovala architekturu. Mnoho žen se také vydalo na velkolepé světové výstavy.   

Od Šivy po mumie

Konkrétně jsou ve vitrinách jihlavské výstavy ještě do 28. ledna k vidění šípy, oštěpy, dýky, rybářské nástrahy, sošky i ozdoby domorodců z nejpočetněji zastoupené oblasti Šalomounových ostrovů.

Vystaven je např. také hinduistický bůh Šiva (jeden z nejnovějších exponátů z Indie 20. století byl do sbírek věnován v roce 2017) nebo japonský deštník z voskovaného papíru, který v roce 1935 věnoval muzeu lékař MUDr. Ota Eis.  

K vidění je rovněž necuke – miniaturní řezba z Japonska, arabské sandály do veřejných lázní, cuba – záštita samurajského meče nebo výzbroj perského válečníka. Do Tibetu návštěvníky zavádí zlacená bronzová socha Buddhy sedícího v meditační pozici, datovaná do roku 1770.

Některé exotické předměty byly v muzeu zaevidovány po roce 1945 jako konfiskát z majetku některé z aristokratických rodin ze zámků v Lukách nad Jihlavou, Plandrech nebo v Mirošově (poslední dva jmenované zámky dnes již nestojí). To se týká čínských svitkových anonymních obrazů - maleb na hedvábí z 19. století (motivy žen a dětí v palácových interiérech a zahradách).

„Kuriozitou výstavy, a zároveň nejstaršími sbírkovými předměty, jsou egyptské hrobové figurky a fragment tzv. kartonážového dílu, které se pokládaly na mumie jako ozdoby, potažmo jako symboly magické ochrany,“ vyzdvihují autoři výstavy předměty, jejichž stáří se datuje do Pozdní doby (747 – 332 př. n. l.) až ptolemai-ovské doby (332 – 30 př. n. l.).

Většina předmětů je vystavena vůbec poprvé. Jak spočítali muzejníci, opustily ty nejstarší depozitář po dlouhých 117 letech.

____________________________

Po cestách dávných obchodníků

Pro dětské návštěvníky i jejich doprovod provází výstavu  exotických předmětů v jihlavském muzeu Cestovatelský a sběratelský zápisník, který připravila muzejní lektorka Silva Čermáková.

Jeho pracovní listy přinášejí dobrodružství i vzdělání. Pokud vás např. někdo pošle do Kartága, můžete hádat, zda zamíříte do dnešní Itálie, Řecka nebo Tunisu.

Stejně tak mohou děti určovat, co je to vlastně koloseum, pyramida nebo minaret, mohou se vydat na mapách cestami dávných obchodníků nebo prvních cestovatelů, třeba po hedvábné stezce. Zápisník je za symbolickou částku k dispozici na pokladně muzea.

Diskuze k článku