Zapsání památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO přineslo městům na Vysočině - Telči, Třebíči a Žďáru nad Sázavou - výrazné zvýšení turistického ruchu. Vzrostla také jejich prestiž, i díky tomu snadněji získají dotace. Ze zvýšeného turistického ruchu mají prospěch i podnikatelé a služby související s cestovním ruchem.

Česko má v současnosti na prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 12 památek. Od zápisu prvních z nich, historických center Prahy, Českého Krumlova a Telče, uplyne 14. prosince 25 let. Na Vysočině je na seznamu historické jádro Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Počet památek UNESCO je v Kraji Vysočina nejvyšší v ČR.

Dlouhodobou strategií Telče je stát se centrem vzdělání, kultury a cestovního ruchu. Podle starosty Romana Fabeše (SNK ED) se v tom podařilo uskutečnit řadu významných kroků. Telč je sídlem odloučených pracovišť Masarykovy univerzity a ČVUT. Svá pracoviště má ve městě Národní památkový ústav, Akademie věd ČR a další instituce. Město je členem několika sdružení na podporu kultury a cestovního ruchu, zapojuje se do mezinárodních projektů.

Důsledkem zápisu na seznam UNESCO je rostoucí návštěvnost města i rozvoj podnikání. Podle Fabeše měl zápis dopad jak na množství, tak i na složení návštěvníků. „Před 25 lety odpovídaly počty turistů prakticky počtu návštěvníků zámku. Dnes přijíždí podle průzkumů informačního centra do města v průměru kolem 400.000 návštěvníků," řekl ČTK starosta.

Kromě zájmu turistů znamená podle něj zápis na seznam také otevřené dveře k nejrůznějším dotacím a možnost investic do památkové péče. „Můžeme čerpat také z evropských fondů, kde jsou speciální dotace pro města UNESCO. Řádově tak do památkových objektů ve městě natekly stovky milionů korun," řekl Fabeš.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, vrcholné dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho z 18. století, v němž se prolíná baroko s gotikou, byl na seznam zapsán v prosinci 1994. Kostel spravuje římskokatolická farnost, která správu areálu převzala v září 2014 od Národního památkového ústavu v rámci církevních restitucí.

Podle kastelánky Michaely Kokojanové navštívilo poutní kostel letos do začátku prosince 32.000 turistů. Podobná návštěvnost je v posledních letech stabilní. „Hlavně zahraniční turisté a z nich zvláště Asiaté jsou o památkách UNESCO dokonale informováni a jejich počet každoročně roste," řekla kastelánka.

Příští rok zjara začnou v poutním kostele opravy fasády a oken. Na rekonstrukci za více než 40 milionů korun má farnost slíbenou evropskou dotaci. Obnova kostela vysvěceného v roce 1722 by měla trvat čtyři roky, týkat se bude i interiéru. Památka se pak více přiblíží původnímu vzhledu, který jí vtiskl Santini. V závěru prací se odborníci zaměří na přeměnu plochy bývalého hřbitova mezi kostelem a ambitem v poutní louku.

V roce 2003 byla na seznam UNESCO zapsána židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Informační centrum v Zadní synagoze tehdy zaevidovalo přibližně 4000 návštěvníků.

„To bylo najednou obrovské číslo, v předcházejících letech to bylo jen několik stovek. V současné době máme na informačních centrech v bazilice a synagoze roční návštěvnost kolem 35.000 lidí. Do celého města ročně přijede kolem 125.000 turistů," řekla ředitelka městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková.

Po zapsání na seznam se podle ní výrazně zvýšila návštěvnost města turisty z domova i zahraničí. Z toho výrazně profitují hotely, restaurace a další služby související s cestovním ruchem. Zvýšila se také prestiž města v zahraničí, dosažitelnost nejrůznějších dotací. „V novodobých dějinách města je to jednoznačně největší událost," míní Hanáčková.

Diskuze k článku