Reklama
Dnes je neděle 17.11.2019     svátek má Mahulena

Mrtvá miminka jsem předtím neviděla

DOKTORKA Romana Kumštarová se v rámci projektu Lékaři bez hranic vydala do Rwandy. Tehdy to bylo asi 12 let od genocidy, přesto se nebála a pomáhala místním obyvatelům.
DOKTORKA Romana Kumštarová se v rámci projektu Lékaři bez hranic vydala do Rwandy. Tehdy to bylo asi 12 let od genocidy, přesto se nebála a pomáhala místním obyvatelům.

6.11.2017 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Kristýna Langová

Žena, která vchází do dveří kavárny, je na první pohled obyčejná. Je to ale lékařka, která během jednoho roku svého života zažila věci, o kterých se mnohým z nás ani nezdá.

Jihlavská doktorka Romana Kumštarová, kterou můžeme potkat na infekčním oddělení jihlavské nemocnice, se mnou hovoří s úsměvem na rtech, a ani na okamžik nedává najevo své vzdělání v oboru infekčních nemocí, či své mnohaleté zkušenosti.

Před jedenácti lety se rozhodla na čas zcela změnit svůj život. Díky přátelům ve Francii se více dozvěděla o organizaci Lékaři bez hranic (Medicins Sans Frontieres - MSF), jejichž práce ji nadchla. V rámci měsíčního stipendia v Paříži se byla informovat v místní centrále organizace MSF.

„Tehdy to uvízlo na mrtvém bodě, už se mi neozvali,“ vzpomíná doktorka. Díky jinému lékaři se dozvěděla o centrále Lékařů bez hranic ve Vídni, pod kterou tehdy spadala i Česká republika. Zde se opět přihlásila, a oni měli zájem.

„Byl to ideální čas. Dokončila jsem druhou atestaci z infekčního lékařství,“ míní Kumštarová. „Přede mnou byly roky rutiny. Cítila jsem, že potřebuji změnu,“ dodává.

Jediné podmínky, které si pro spolupráci s MSF kladla, byla práce ve francouzsky mluvící zemi, a v oboru infekčních nemocí. „Dvě nabídky Lékařů bez hranic jsem odmítla. První byla očkovací kampaň a druhá se týkala pouze malých dětí, a já nejsem pediatr. Napotřetí to vyšlo, přišla nabídka odjet do Rwandy a pracovat jako lékařka ve zdravotních centrech na venkově,“ vybavuje si doktorka.

Po příletu do hlavního města Kigali zůstala tři dny v sídle vedení mise Lékařů bez hranic pro Rwandu. Seznamovala se se situací v zemi a se svojí budoucí prací. „Tenkrát to bylo teprve dvanáct let po genocidě. Šéf mise a moje lékařská nadřízená mi vysvětlili, co budu přesně dělat, na co si mám dát pozor, jaká jsou bezpečnostní opatření a rizika,“ vysvětluje.

Jihlavská lékařka pracovala deset měsíců ve rwandském městě Ruhengeri spolu s dalšími pěti zaměstnanci Lékařů bez hranic. Ruhengeri leží na severu Rwandy, u hranic s Kongem a Ugandou. „Mým úkolem bylo pracovat v šesti malých zdravotních centrech na venkově, pomáhat a dohlížet na místní zdravotní střední personál, kontrolovat léky,“ říká Kumštarová.

Kvůli jazykové bariéře nepracovala sama, ale s místním zdravotníkem Abdulem. Starší lidé na venkově většinou nemluvili francouzsky, takže Abdul jí pomáhal i jako tlumočník. Jednou z nevýhod komunikace byla podle ní uzavřenost tamních lidí.

„Byli hodně semknutí a nemluvní, zřejmě to bylo dané genocidou,“ myslí si. „S Abdulem jsem se ale bavila hodně, byla jsem i u něj doma, a poznala jeho manželku a syna,“ rozpomíná se s úsměvem doktorka.
Rwanda je africká země, která dle Romany Kumštarové měla tehdy špatnou lékařskou úroveň. Hlavně na venkově, kde pracovala, nebyli lékaři. Zdravotní centra byla malá střediska s ambulancí, hospitalizační částí, porodnicí, jednoduchou laboratoří a lékárnou. Lidé na venkově žili chudě.

„Bydleli v jednoduchých hliněných obydlích s udusanou podlahou, bez elektřiny a pro vodu si chodili s plastovými kanystry ke vzdáleným studním. Naštěstí je ve Rwandě velmi úrodná půda. Chudí lidé jsou živi hlavně z toho, co si sami vypěstují. Hodně trpí podvýživou, hlavně děti. Málokdo z venkovanů měl kozu, či dokonce krávu,“ upřesňuje tamní situaci jihlavská lékařka.

Ve větších městech byly poměry odlišnější. V lepších čtvrtích zde byla většinou kanalizace, vodovod i elektřina. Ve Rwandě, stejně jako v jiných částech Afriky, často umírají děti. Chudé ženy, které musí tvrdě pracovat na polích, mají potraty, porodí mrtvé dítě, nebo jim děti umírají podvýživou. Při rozhovoru si Romana Kumštarová vybavuje svůj nejhorší zážitek.

„Jedna žena otevřela dveře ordinace ve zdravotním centru a v náručí držela čerstvě narozená dvojčata, která však už byla mrtvá. Zřejmě si myslela, že je dokážeme ještě zachránit. Nikdy předtím jsem se s mrtvými novorozenci nesetkala. Bylo to hrozné. Nevěděla jsem, co mám dělat. Říkala jsem si, proč nepřišla včas porodit do zdravotního centra.

Na ten den nikdy nezapomenu. Tehdy jsem byla na ni naštvaná, že nepřišla dříve, i když ona byla evidentně vyřízená a plakala. Měla jsem vztek na sebe, že se na ni zlobím, přitom na tom byla stokrát hůř. Zemřely jí dvě děti. Nikdy na to nezapomenu,“ hovoří s bolestí v očích.

Ale zažila i příjemné věci. Pracovala každý den od pondělí do pátku. Volné víkendy odpočívala. Čas trávila většinou s francouzskou kolegyní Cécile, se kterou i bydlela. Cécile měla na starosti finance a administrativu.

„Když jsme měly volno, většinou jsme odpočívaly a nedělaly vůbec nic. Anebo jsme cestovaly v okolí Ruhengeri, kde se nachází národní park s gorilami a vyhaslými sopkami,“ líčí doktorka. Gorily viděla ze vzdálenosti asi šesti metrů. „Jednou za měsíc jsme si vyjely do Kigali, posnídaly jsme ve francouzském stylu croissanty a zašly na masáž a do restaurace,“ doplňuje.

S Cécile je v kontaktu a hodně ji obdivuje. Hlavně proto, že stále pracuje pro Lékaře bez hranic, přestože má dvě malé děti a manžela. Po deseti měsících ve Rwandě skončila Romaně Kumštarové smlouva, ale v Africe ještě tři týdny zůstala. Chtěla procestovat Keňu. O prodloužení smlouvy neuvažovala, protože byla oficiálně stále zaměstnankyní jihlavské nemocnice, a práci zde nechtěla ztratit.

„Jsem ráda, že jsem do Rwandy s Lékaři bez hranic jela. Nelituji toho ani minutu. Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost. Setkala jsem se tam s tropickými chorobami, jako je třeba malárie, které jsem předtím znala jen z učebnice,“ říká jihlavská lékařka. „Taky jsem viděla, jaká může být úroveň zdravotnictví, a někdy bych ji přála zažít našim pacientům, když si stěžují na české zdravotnictví,“ říká na závěr rozhovoru.

Reklama
14.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Lidé v Česku chtějí na vánoční tabuli hodně velkého kapra

Vánoční kapr nevyjde domácnosti na Vysočině na víc než loni. Chovatel ryb Pavel Nechvátal z Horní Cerekve tvrdí, že kilo bude na sádkách stát mezi 75 a 80 korunami. Máte po výlovu ...

13.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Nejkrásnějším nádražím jsou letos Rozsochy na Vysočině

Titul Nejkrásnější nádraží letos získala stanice Rozsochy na Vysočině. Z deseti finalistů vybrala veřejnost na druhé místo Čelákovice ve Středočeském kraji, na třetím místě je nádraží ...

13.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Farmáři zatím dodržují slib omezit pesticidy v povodí Želivky

Zemědělci, kteří se od července dobrovolně zavázali v povodí Želivky omezit používání pesticidů, tedy látek na ochranu polních rostlin, podle prvních kontrol nechybovali a měli by dostat ...

13.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Nemocnice Třebíč bude mít čtyři nové operační sály

Kraj Vysočina dokončil projektování přístavby nového operačního pavilonu Nemocnice Třebíč, na kterou plynule naváže generální oprava čtveřice stávajících operačních sálů umístěných ...

13.11.2019 Aktuality/Komentáře (1)Nevzniká na náměstí černá stavba?

Adventní městečko se světelnými branami, uprostřed něhož bude umělé kluziště. Tak budou vypadat letošní Vánoce v Jihlavě. V listopadu odsouhlasili zastupitelé zakoupení světelných bran ...

13.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Jak režim padl za pouhých 42 dní

Nic se nestane samo od sebe, takovými slovy začal Michal Stehlík svou přednášku o prvních dnech události, kterou dnes nazýváme „sametovou revolucí“. Rozvědčíci věděli, že ...

12.11.2019 Aktuality/Komentáře (13)Ode dneška připomíná výročí revoluce kordon v ulicích Jihlavy

Od úterý 12. listopadu probíhá v centru Jihlavy několikadenní performance k 30. výročí 17. listopadu 1989. S jihlavskými aktéry ji na základě poptávky města Jihlavy dramaturgicky a režijně ...

12.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Vlakem z Havlíčkova Brodu v Jihlavě za 19 minut. Výhody bude mít i Telč

Nový jízdní řád na železnici, který vstoupí v platnost 15. prosince, přinese cestujícím renesanci spěšných vlaků. Novou nabídku spěšných vlaků, které spojí Havlíčkův Brod, Jihlavu, ...

12.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Stavbaři Vysočiny do září předali 962 nových bytů

Stavbaři na Vysočině dokončili během prvních tří letošních čtvrtletí 962 bytů, proti stejnému období loni jich bylo méně o 3,9 procenta. Vysočina se tak zařadila mezi čtyři kraje v ...

12.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)Vysočinské lesy jsou jako plantáže

Umírající lesy jsou zcela zřetelným signálem, že klimatická změna není výmysl. Ukázala to konference VYKEV 2019, kterou pořádalo ekologické centrum Chaloupky. Promluvili na ní odborníci, ...

12.11.2019 Aktuality/Komentáře (0)V Bítovčicích u hospody mají od pátku tramvaj a koleje

Zbrusu novou atrakci mají od pátku v Bítovčicích na Jihlavsku. Prostor u tamního pohostinství vyplnila tramvaj, kterou si dovezl manžel současné starostky obce Evy Bendové. Mimo jiné vášnivý ...

12.11.2019 Aktuality/Komentáře (2)Začal Týden vědy a techniky

V rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR se koná v úterý 12. 11. od 17 hodin v Muzeu Vysočiny v Jihlavě setkání nad otázkou Kam směřují naše lesy? Jde o další akci z cyklu přednášek ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net