Reklama
Dnes je sobota 18.01.2020     svátek má Vladislav

Mrtvá miminka jsem předtím neviděla

DOKTORKA Romana Kumštarová se v rámci projektu Lékaři bez hranic vydala do Rwandy. Tehdy to bylo asi 12 let od genocidy, přesto se nebála a pomáhala místním obyvatelům.
DOKTORKA Romana Kumštarová se v rámci projektu Lékaři bez hranic vydala do Rwandy. Tehdy to bylo asi 12 let od genocidy, přesto se nebála a pomáhala místním obyvatelům.

6.11.2017 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Kristýna Langová

Žena, která vchází do dveří kavárny, je na první pohled obyčejná. Je to ale lékařka, která během jednoho roku svého života zažila věci, o kterých se mnohým z nás ani nezdá.

Jihlavská doktorka Romana Kumštarová, kterou můžeme potkat na infekčním oddělení jihlavské nemocnice, se mnou hovoří s úsměvem na rtech, a ani na okamžik nedává najevo své vzdělání v oboru infekčních nemocí, či své mnohaleté zkušenosti.

Před jedenácti lety se rozhodla na čas zcela změnit svůj život. Díky přátelům ve Francii se více dozvěděla o organizaci Lékaři bez hranic (Medicins Sans Frontieres - MSF), jejichž práce ji nadchla. V rámci měsíčního stipendia v Paříži se byla informovat v místní centrále organizace MSF.

„Tehdy to uvízlo na mrtvém bodě, už se mi neozvali,“ vzpomíná doktorka. Díky jinému lékaři se dozvěděla o centrále Lékařů bez hranic ve Vídni, pod kterou tehdy spadala i Česká republika. Zde se opět přihlásila, a oni měli zájem.

„Byl to ideální čas. Dokončila jsem druhou atestaci z infekčního lékařství,“ míní Kumštarová. „Přede mnou byly roky rutiny. Cítila jsem, že potřebuji změnu,“ dodává.

Jediné podmínky, které si pro spolupráci s MSF kladla, byla práce ve francouzsky mluvící zemi, a v oboru infekčních nemocí. „Dvě nabídky Lékařů bez hranic jsem odmítla. První byla očkovací kampaň a druhá se týkala pouze malých dětí, a já nejsem pediatr. Napotřetí to vyšlo, přišla nabídka odjet do Rwandy a pracovat jako lékařka ve zdravotních centrech na venkově,“ vybavuje si doktorka.

Po příletu do hlavního města Kigali zůstala tři dny v sídle vedení mise Lékařů bez hranic pro Rwandu. Seznamovala se se situací v zemi a se svojí budoucí prací. „Tenkrát to bylo teprve dvanáct let po genocidě. Šéf mise a moje lékařská nadřízená mi vysvětlili, co budu přesně dělat, na co si mám dát pozor, jaká jsou bezpečnostní opatření a rizika,“ vysvětluje.

Jihlavská lékařka pracovala deset měsíců ve rwandském městě Ruhengeri spolu s dalšími pěti zaměstnanci Lékařů bez hranic. Ruhengeri leží na severu Rwandy, u hranic s Kongem a Ugandou. „Mým úkolem bylo pracovat v šesti malých zdravotních centrech na venkově, pomáhat a dohlížet na místní zdravotní střední personál, kontrolovat léky,“ říká Kumštarová.

Kvůli jazykové bariéře nepracovala sama, ale s místním zdravotníkem Abdulem. Starší lidé na venkově většinou nemluvili francouzsky, takže Abdul jí pomáhal i jako tlumočník. Jednou z nevýhod komunikace byla podle ní uzavřenost tamních lidí.

„Byli hodně semknutí a nemluvní, zřejmě to bylo dané genocidou,“ myslí si. „S Abdulem jsem se ale bavila hodně, byla jsem i u něj doma, a poznala jeho manželku a syna,“ rozpomíná se s úsměvem doktorka.
Rwanda je africká země, která dle Romany Kumštarové měla tehdy špatnou lékařskou úroveň. Hlavně na venkově, kde pracovala, nebyli lékaři. Zdravotní centra byla malá střediska s ambulancí, hospitalizační částí, porodnicí, jednoduchou laboratoří a lékárnou. Lidé na venkově žili chudě.

„Bydleli v jednoduchých hliněných obydlích s udusanou podlahou, bez elektřiny a pro vodu si chodili s plastovými kanystry ke vzdáleným studním. Naštěstí je ve Rwandě velmi úrodná půda. Chudí lidé jsou živi hlavně z toho, co si sami vypěstují. Hodně trpí podvýživou, hlavně děti. Málokdo z venkovanů měl kozu, či dokonce krávu,“ upřesňuje tamní situaci jihlavská lékařka.

Ve větších městech byly poměry odlišnější. V lepších čtvrtích zde byla většinou kanalizace, vodovod i elektřina. Ve Rwandě, stejně jako v jiných částech Afriky, často umírají děti. Chudé ženy, které musí tvrdě pracovat na polích, mají potraty, porodí mrtvé dítě, nebo jim děti umírají podvýživou. Při rozhovoru si Romana Kumštarová vybavuje svůj nejhorší zážitek.

„Jedna žena otevřela dveře ordinace ve zdravotním centru a v náručí držela čerstvě narozená dvojčata, která však už byla mrtvá. Zřejmě si myslela, že je dokážeme ještě zachránit. Nikdy předtím jsem se s mrtvými novorozenci nesetkala. Bylo to hrozné. Nevěděla jsem, co mám dělat. Říkala jsem si, proč nepřišla včas porodit do zdravotního centra.

Na ten den nikdy nezapomenu. Tehdy jsem byla na ni naštvaná, že nepřišla dříve, i když ona byla evidentně vyřízená a plakala. Měla jsem vztek na sebe, že se na ni zlobím, přitom na tom byla stokrát hůř. Zemřely jí dvě děti. Nikdy na to nezapomenu,“ hovoří s bolestí v očích.

Ale zažila i příjemné věci. Pracovala každý den od pondělí do pátku. Volné víkendy odpočívala. Čas trávila většinou s francouzskou kolegyní Cécile, se kterou i bydlela. Cécile měla na starosti finance a administrativu.

„Když jsme měly volno, většinou jsme odpočívaly a nedělaly vůbec nic. Anebo jsme cestovaly v okolí Ruhengeri, kde se nachází národní park s gorilami a vyhaslými sopkami,“ líčí doktorka. Gorily viděla ze vzdálenosti asi šesti metrů. „Jednou za měsíc jsme si vyjely do Kigali, posnídaly jsme ve francouzském stylu croissanty a zašly na masáž a do restaurace,“ doplňuje.

S Cécile je v kontaktu a hodně ji obdivuje. Hlavně proto, že stále pracuje pro Lékaře bez hranic, přestože má dvě malé děti a manžela. Po deseti měsících ve Rwandě skončila Romaně Kumštarové smlouva, ale v Africe ještě tři týdny zůstala. Chtěla procestovat Keňu. O prodloužení smlouvy neuvažovala, protože byla oficiálně stále zaměstnankyní jihlavské nemocnice, a práci zde nechtěla ztratit.

„Jsem ráda, že jsem do Rwandy s Lékaři bez hranic jela. Nelituji toho ani minutu. Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost. Setkala jsem se tam s tropickými chorobami, jako je třeba malárie, které jsem předtím znala jen z učebnice,“ říká jihlavská lékařka. „Taky jsem viděla, jaká může být úroveň zdravotnictví, a někdy bych ji přála zažít našim pacientům, když si stěžují na české zdravotnictví,“ říká na závěr rozhovoru.

Nový komentář

Komentáře

Reklama
15.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)První hospodář dostal náhradu za škodu po vlkovi

Na Vysočině byla ve druhé polovině minulého roku vyplacená náhrada i za škodu způsobenou vlkem. Šlo o 15.000 korun za zabité tele, řekl náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). Podle ...

15.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Budou zjišťovat názor lidí na kriminalitu na Vysočině

Kraj Vysočina bude sociologickým průzkumem zjišťovat názor lidí na kriminalitu a její prevenci. Výsledky budou podkladem pro novou čtyřletou koncepci prevence kriminality. Za průzkum, jehož ...

15.01.2020 Aktuality/Komentáře (1)Klienti jihlavského Housing First už se zabydlují

První vylosovaná rodina si v pondělí 30. 12. 2019 převzala klíče od nového bytu a už bydlí. Další tři rodiny a dva společně žijící jednotlivci budou postupně zabydlováni k 1. 2. 2020. Do ...

15.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Přes tisíc řidičáků propadlo

Bezmála u 900 tisíc řidičských průkazů vyprší v letošním roce platnost. Informovalo o tom prostřednictvím tiskové zprávy město. Jihlavský odbor dopravy proto očekává fronty. Dle ...

15.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Stěhování louckého kina nehrozí. Radnice do něj chce dát miliony

Digitalizované a nově ozvučené kino v Lukách nad Jihlavou už několik let mají. Radnice ale pro letošní rok připravuje projekt na generální rekonstrukci objektu, ve kterém se promítají filmy ...

15.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Barák jen ležel. Chtěl dohlídnout, že až to dovařím, tak varnu odstraním

Je to jako kdybyste si pouštěli pořád dokola tu samou písničku. Jakmile totiž nejznámější drogový dealer na Vysočině Ladislav Barák (52) z Jihlavy stane kvůli jejich výrobě před soudem, ...

14.01.2020 Aktuality/Komentáře (3)K poplatku z pobytu v Jihlavě je nutné se přihlásit do 30. ledna

Jihlava od ledna zavedla poplatek z pobytu, který nahrazuje poplatek z ubytovací kapacity. Za toho, kdo není v Jihlavě přihlášený, odvede ubytovatel 12 Kč za každou noc. Pozor, týká se to ...

14.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Půlnoční vlak do Třebíče bude obnoven. Jeho budoucnost závisí na zájmu cestujících.

Půlnoční vlak z Brna do Třebíče se patrně vrátí do jízdního řádu. Budou tomu ještě předcházet nezbytná jednání s Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty a především ...

14.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Místní část Černovic zásobují vodou hasiči, řešením je nový vrt

Dvakrát týdně musejí hasiči doplňovat vodu do vodojemu zásobujícího Střítež, malou místní část Černovic na Pelhřimovsku. Zatímco v minulých letech vysychaly povrchové studny hlavně ...

14.01.2020 Aktuality/Komentáře (3)Rozbitý kruháč musí ještě vydržet

Notně poničený kruhový objezd u nákupních center v jihlavské ulici Romana Havelky se ani letos nedočká opravy. Informoval o tom kraj. Oprava křižovatky má být součástí rekonstrukce ulice ...

14.01.2020 Aktuality/Komentáře (1)První úpravy jízdních řádů

Dne 15. prosince proběhla skutečná revoluce ve vysočinské dopravě. Kraj totiž integroval vlaky spolu s linkovými autobusy do nového systému nazvaného Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Před ...

13.01.2020 Aktuality/Komentáře (0)Některé jihlavské domácnosti čekají změny v dodavatelích vody

Asi 1100 domácností v Jihlavě bude po roční přestávce znovu zásobovat pitnou vodou jihlavská divize Vodárenské akciové společnosti (VAS). Vloni sítě provozovaly městské Jihlavské vodovody ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net