Do Jihlavy se vrací obraz bývalého ředitele muzea Hanse Canona. Jedná se o mlýn v obci Kamenná, dříve Bergersdorfu. 

 Při aukci uměleckých děl byl v Praze dražen mimo jiných také obraz, zachycující pohled na starou venkovskou budovu. Na první pohled by třeba někoho hned nezaujal, přesto jsou jeho námět i autor pro Jihlavu a její okolí velmi zajímavé.

 Autorem díla je totiž Hans Canon, jihlavský akademický malíř, bývalý dlouholetý kustod a ředitel zdejšího muzea. A onou venkovskou budovou pak mlýn ve vesnici známé nejen na Jihlavsku. Jedná se totiž o mlýn v Kamenné, dříve Bergersdorfu.

 Obci známé svým někdejším silným německým osídlením, označením vzorová ves SS a na konci války potom lynčem některých zdejších obyvatel ze strany revolučních gard.

 K mlýnu v Kamenné a jeho obyvatelům se váže poutavý příběh, částečně popsaný rovněž v dokumentárním románu Hermy Kennelové „Bergersdorf“.

 Samotný obraz byl namalován v roce 1927, tedy v roce, kdy se do mlýna přiženil Jaroslav Vomela, pocházející z Přibyslavi, kde se v roce 1898 narodil. Mlýn do té doby patřil rodině Franze Martineka, resp. Františka Martínka.

 Ačkoliv bylo toto jméno mlynáře z č. 15 zahrnuto v seznamu německých hospodářů obce od dr. Antona Altrichtera v „Knize vesnic Jihlavského jazykového ostrova“, sami příslušníci této rodiny se podle údajů z protokolů ke sčítání lidu z let 1890 a 1921 hlásili k českému jazyku i národnosti (byť v roce 1890 ještě vyjádřeno jako „boemisch“).

 Jednalo se o jednu z mála českých rodin hospodařících ve vesnici na počátku minulého století. Z pochopitelných důvodů však pravděpodobně mlynář s místními sedláky mluvil německy a také příležitostně zaměstnával německou čeleď.

 František Martínek aktivně podporoval české krajany v Bergersdorfu, v květnu 1926 umožnil např. konání zahradní slavnosti ve své usedlosti, a to u příležitosti zájezdu českých obyvatel Štoků do obce. Výnos z akce byl určen pro českou menšinu v Bergersdorfu. V následujících letech se stal také prvním českým obecním zastupitelem. 

 Osud Jaroslava Vomely, Martínkova švagra, který v mlýně později hospodařil, byl tragický. Po udání za poslouchání zahraničního rozhlasu a nepřátelské jednání k Říši byl v roce 1941 ve mlýně zatčen a následně vězněn mimo jiné také v budově jihlavského okresního soudu. Vzhledem ke zdravotním komplikacím na následky věznění v roce 1942 zemřel. Dnes je jeho jméno uvedeno na památníku v Kamenné.

 Patří jistě k zvláštnostem složitých dějin našeho regionu, že autor obrazu, vídeňský rodák Hans Canon, byl nucen Jihlavu po roce 1945 opustit a zemřel v roce 1960 v Německu.

 Dílo „Starý mlýn v Bergersdorfu“, jehož předobraz je součástí románového vyprávění Hermy Kennelové, je v literatuře popsán také v Novém slovníku československých výtvarných umělců dr. Prokopa Tomana, jako jedno ze zmiňovaných děl Hanse Canona. Nyní se tedy vrací zpět do jihlavského prostředí jako zvláštní připomínka pohnutých a nejednoduchých příběhů naší nedávné minulosti.

 Autor přivítá podrobnosti o vzniku obrazu, případně bližší osudy jednotlivých aktérů. Pište na geist@geist.cz.

Diskuze k článku