David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Jihlavské listy vám během celého léta v každém pátečním vydání přinesou jeden díl seriálu s krajskými záchranáři.

Záchranáři na Vysočině 1. července oslavili už dvě desítky let svojí existence. Od 1. 7. 2004 absolvovaly jednotlivé posádky napříč krajem v součtu více než tři čtvrtě milionu výjezdů.

Péče, kterou záchranáři zajišťují, se odborně nazývá  přednemocniční neodkladná péče, a po celém území Vysočiny ji má na starost celkem 30 profesionálních výjezdových skupin, rozmístěných na 21 výjezdových základnách rozmístěných různě ve všech pěti okresech.

Na Jihlavsku jsou dvě, a to v Jihlavě a Telči. Na Třebíčsku má záchranka základnu v Třebíči, Moravských Budějovicích, Jemnici, a Náměšti nad Oslavou.

Na Žďársku se nachází ve Velké Bíteši, Velkém Meziříčí, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Na Havlíčkobrodsku je přímo v okresním městě, tedy v Havlíčkově Brodě, pak také v Chotěboři a Ledči nad Sázavou.

Na Pelhřimovsku se nachází v Humpolci, Pelhřimově, Pacově, Kamenici nad Lipou a Počátkách.

Historie přednemocniční neodkladné péče na Vysočině sahá podle  mluvčího krajských záchranářů Petra Janáčka daleko do minulosti. Například v Třebíči nebo v Pelhřimově ji pacientům zajišťovali už od roku 1976.

„V Havlíčkově Brodě s ní zdravotníci začali o dva roky později. V Jihlavě vyjely první sanitky do terénu v roce 1982 a v Novém Městě na Moravě v roce 1984,“ dohledal v historických pramenech mluvčí záchranářů na Vysočině.

Ke vzniku jednotné organizace, Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, se sídlem v Jihlavě, došlo 1. 7. 2004. V té době se sloučily již fungující základny - Jihlava, Telč, Pelhřimov, Pacov společně s Počátkami.

V průběhu druhé poloviny roku se postupně začlenily základny Třebíč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou.

V lednu 2005 se staly součástí základny Havlíčkův Brod, Chotěboř a Ledeč nad Sázavou a tři roky poté byla přičleněna i záchranná služba v Humpolci.

Postupem času byly vybudovány nové výjezdové základny. V roce 2010 Velká Bíteš, Přibyslav a Jemnice, o rok později Kamenice nad Lipou a v roce 2014 stanoviště v Habrech.

Janáčkovi, který v pozici mluvčího záchranářů „kroutí“ rok, se podařilo dohledat i historické statistiky. Za dvacet let existence uskutečnili záchranáři na Vysočině 785.000 výjezdů a ošetřili při nich 540.000 pacientů.

„Jen pro zajímavost. To je víc lidí, než je v současnosti počet obyvatel na Vysočině. Těch je 518.000,“ vypočítává Janáček, o němž bude druhý díl našeho letního seriálu, který bude vycházet pravidelně v Jihlavských listech v každém pátečním vydání.

Seriál JL bude mít za cíl představit práci záchranářů do nejmenšího detailu. Dozvíte se třeba, jaké to je pro mluvčího organizace komentovat do médií tragické události, případně, co se mu oznamuje úplně nejhůř.

V rámci seriálu se podíváme také na práci operátorů Zdravotnického operačního střediska. Ti přijali na tísňové lince 155 za 20 let existence více než 1.500.000 hovorů a poskytli 4820 telefonicky asistovaných neodkladných resuscitací.

Můžete se těšit také na pohled do vozového parku krajských záchranářů. Už teď můžeme prozradit, že zásahové vozy najezdily od července 2004 do současnosti přes 28,5 milionu kilometrů.

Jeden z dílů seriálu bude i o letecké záchranné službě. Pro představu: Jihlavský vrtulník Kryštof 12 uskutečnil za posledních 20 let pod hlavičkou krajské záchranky už bezmála 12 tisíc vzletů.

„Naši záchranáři ošetřili 146.200 úrazů, zasahovali u 34.072 dopravních nehod a provedli 6960 resuscitací,“ dohledal ve dvacetiletých statistikách mluvčí krajských záchranářů Petr Janáček. 

Záchranáři radí, co dělat, když:   Bodnutí hmyzem

 Místo po štípnutí vosou nebo včelou důkladně prohlédněte. Pokud je v ráně žihadlo, vyndejte ho ideálně dezinfikovanou pinzetou.

 Místo omyjte pod tekoucí studenou vodou. Můžete jej chladit namočeným kapesníkem nebo ledem nebo dle receptů našich babiček přiložit rozkrojenou cibuli či octový obklad. Nověji se používají různé gely, např. Fenistil gel, Psilo-balsám apod., které jsou běžně dostupné v lékárnách.

 Pokud bolest, svědění a otok přetrvávají, je potřeba podat antihistaminikum s již celkovým působením ve formě tablet či kapek – např. Fenistil, Dithiaden, Claritin, Zyrtec. Vhodná je i kontrola u lékaře, zvláště u dětí.

 Pokud je člověk alergický nebo se objeví dechové potíže, celkové otoky nebo vyrážka, je nutné vždy ihned vyhledat lékaře, případně při závažných komplikacích zavolat záchrannou službu. 

Diskuze k článku