Dnes je sobota 15.06.2024     svátek má Vít

Masopust 2024 pod naší Javořicí

Ilustrační foto: Petr Klukan
Ilustrační foto: Petr Klukan

14.3.2024 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
 Bohumil Píza z Čenkova

Masopust v lidových zvycích je obdobím od Tří králů do začátku velikonočního půstu, který začíná Popeleční středou. I my dříve narození a vychovaní na rodné hroudě naší matky Javořice, kde se říká: „Konec chleba a začátek kamení“, se těšíme jak malé děti a máme svoji moravskou zemi rádi takovou láskou, že snad pro ni ani slova není. Proto s úctou a pokorou k našim předkům čekáme na masopustní třídenní svátky před Popeleční středou.


Veselí a radost posledních masopustních dnů vychází z dávných předkřesťanských pohanských obřadů našich předků a nemá mnoho společného s církevní liturgií, ale je plně podřízena roku církevnímu. Popeleční středou, která letos připadla na 14. února, svátek svatého Valentýna, kde přísloví praví „že zamrzne i kolo mlýna“, začíná čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. 


Datum Velikonoc je určováno podle prvního jarního úplňku, a tak může masopustní neděle připadnout na dny od 1. února do 7. března. Popeleční středa pak připadá na dny od 4. února do 10. března. 
Již odedávna, od našich mladých svobodných let bývalo nepsaným zvykem, že první masopustní veselí pod Javořicí začínalo o týden dříve v Mrákotíně, na neděli Devítník – devět do Velikonoc. Tak se letos stalo, že po mrazivém lednu přišel pátek 2. února: „Hromnice a zima s létem pod naší Javořicí potkala se“. Na Hromnice půl píce, půl krajíce a na tu stranu ještě více, říkali naši předkové. Na Hromnice měl hospodář raději „vlka ve chlévě i ženu na márách než slunce. A svíti-li slunce, bude zimy o šest neděl více“. 


Právě ve staroslovanské mytologii našich slovanských předků, zemědělců, vznikají první masopustní obřady, zvyky, obyčeje, průvody maškar s masopustními maskami, které souvisí s kalendářem zemědělských prací. Jaro u Slovanů začínalo 1. února a nejvyšší staroslovanský bůh Perun, vládce hromu a blesku, připomíná dodnes svěcení svící – hromniček, které ještě naše práskoleská babička zapalovala, když se ozývala a přicházela bouřka. Světlo a oheň patřily od pradávna k symbolům spojeným s představou boje dobra a zla. 


Opouštíme Hromnice, přichází sobota 3. února svatého Blažeje, kdy kamének se ohřeje a mrákotínští se schází „na městečku“ v moderní restauraci Na Kovárně postavené na základech staré historické kovárny s letopočtem 1793, který připomíná dobu tažení Francouzů a Napoleona na Moravu a pak na Rusa, Moskvu až k Borodinu. 


Nás přespolní již z dálky na kopečku vítá mrákotínská kostelní věž svatého Jiljí. Když přicházíme na žulové mrákotínské náměstíčko, prvně nás vítá vysoký žulový památník vzniku Československé republiky 1918 se jmény mrákotínských občanů– obětí obou válek. 


Dominantou trojúhelníkovitého náměstí je moderní běloskvoucí kulturní dům se třpytícími se vysokými kamennými základy z mrákotínské jemnozrnné namodralé žuly, která nám připomíná práci a odkaz a umění mrákotínských mistrů kamene od Javořice… 


Od staré kovárny slyšíme první písničky: „Hospůdko, hospůdko malá, hospůdko začouzená, ty jsi mi mé mládí vzala… masopust, masopust jen mě holka neopusť… Už je toho masopustu namále carara namále…“ a masopustní průvod rázem zaplňuje silnici i městečko od Telče ke Studené až k Hamru, Lhotce a Časkovicům. 


Svatý Blažej, patron počasí, přeje mrákotínskému masopustu. V němčině Blažej je Blasius a odvozené slovo blasen je foukat, vát. Proto se v Čechách rozhazoval do větru popel, sůl a mouka, aby se větry nakrmily.
Je teplo, veselo, vždyť Mrákotín oslavuje 555. výročí městečka, kdy telecký pán Zachariáš z Hradce (1527-1589) roku 1568 dal řemeslu kovářskému, bednářskému, kolářskému, zámečnickému, tkalcovskému, ševcovskému, krejčovskému, mlynářskému a misařskému společný cech, „aby v tom cechu byly zachovány podle obyčeje a řádu jakž v Telči zachovávají“. 


V roce 1569 pak Zachariáš dal faráři právo svobodného posledního pořízení (odúmrtě) za roční čtyři kopy grošů, jež připadly k dobru kostela. V té době patřila k farnosti i Studená. Císař František II. (1792-1835) roku 1793 přidal Mrákotínu dva nové jarmarky s trhy dobytčími v předcházející dny: o masopustní úterek, o svaté Anně…


V místech, kde stávala Kalcova hospoda, kde jsme kdysi za malého ruma mohli zmáčknout rozpláclý nos pražského herce Karla Effy, odbočuji k Dobré Vodě a Práskolesům. Potichu míjím hřbitov a silnice mě dovedla až na hráz největšího mrákotínského rybníka Řibřidu (25 ha). V dálce mne zdraví naše matka Javořice i mrákotínský lom. Z těchto svahů, od Světlé pod Javořicí, Bolíkova, Sumrakova teče voda do Řibřidu a dál Myslůvským potokem k Dyji.
Vánoční přísloví našich předků: „Na Adama a Evu (24. 12.) čekejte oblevu. Lepší Vánoce třeskuté než tekuté“, mrákotínským o posledních Vánocích roku 2023 vtipnou formou připomněly pravdivou zkušenost, kterou si naši předkové uchovávali třeba jen v ústním podání od dávných dob…


V sobotu před Štědrým dnem v Mrákotíně velmi silný vítr vyvrátil stromy na elektrické vedení a ještě dopoledne Štědrého dne elektřina nešla. Obleva Štědrého dne zaměstnala hasiče vysáváním vody ze sklepů, kotelen, garáží pod Řibřidem…


První hvězda Štědrého večera šťastně vyšla nad Javořicí, i ztracený mrákotínský občan se našel. Voda je však živel jako oheň, vítr a země. Ráno na Boží hod vánoční místní obyvatelka si všimla, že voda přes noc podemlela silnici, která vede po hrázi Řibřidu a spouští alarm… Došlo k protržení části hráze. 


Voda brala postupně další a další části. Bylo evakuováno téměř 50 obyvatel pod hrází. Starosta, 20 hasičů, 20 policistů a mrákotínští občané bojují s vodou od Javořice. Bylo veliké štěstí, že kolem Javořice je dost kamení i pracovitých lidí, a tak obleva neskončila potopou.


Vracím se po hrázi Řibřidu, loučím se a vzpomínám na svého dědu, když jsme jezdili na saních po této hrázi a mrákotínští hospodáři na saních vozili hnůj přes zamrzlý Řibřid na svá pole pod Vrchem k Práskolesům…
Přichází masopustní týden s masopustní nedělí. Přípravou je Tučný čtvrtek – Tučňák, který letos připadl na Blahoslavenou Miladu (8. 2.). V tento den roku 994 zemřela. 


V sobotu na svátek Boženy-pradleny (10. 2.) ožívá stará Hradská cesta ze Štamberka u Lhotky do Řásné. Masopustní veselí po řásenské návsi doprovází Počátecká dechovka, vždyť Řásenští neslaví jen masopust, ale 200leté (bez pěti) výročí zastřelení posledního vlka pod Javořicí (1829). 


Z Řásné po Hradské spěcháme přes Řídelov a Roštýn na růženský masopust plný růženských písniček a masopustních zvyků. 
V kravíně mají 300 krav a v masopustním zpěvníku je písní více než krav. Potvrzuje mi to loňskou vlastně už předloňskou zkušenost: „Kde lidé zpívají i krávy dojí…“ „Únor bílý – pole sílí“, kterou asi letos nezměníme a „Masopust na slunci – pomlázka u kamen“ nás také nemine.
Poslední tři masopustní dny pod naší Javořicí ozdobily přenádherně bílé květy rozkvetlých bledulí, sněženek u každé zahrádky tak, že i Popeleční středa (14. 2.) nemohla být černá, škaredá či divoká…

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
13.05.2024 Čtenáři píšíKrásné vzpomínky na LŠU v Třešti

V roce 1963 jsem nastoupila do 1. třídy a současně jsem začala chodit do rytmiky, která byla součástí LŠU. Paní učitelka Kodymová se nás snažila naučit správné držení těla, základní ...

Komentáře (0)
12.05.2024 Čtenáři píšíVítání ptačího zpěvu v Jihlavě přálo počasí

Celkem 53 účastníků, z toho 17 dětí, se v neděli 5. května rozhodlo absolvovat celostátně i celoevropsky organizovanou akci Vítání ptačího zpěvu, kterou pořádala Česká společnost ornitologická ...

Komentáře (0)
09.05.2024 Čtenáři píšíCirkus do škol představil akrobacii

Jako v cirkuse. Tak si připadali třeťáci ze Základní školy Havlíčkova v Jihlavě. Oddíl Akrobat při TJ Sokol Jihlava totiž spustil projekt Cirkus do škol, ve kterém si děti pod vedením ...

Komentáře (0)
08.05.2024 Čtenáři píšíČarodějnický rej v centru

V humpoleckém SeniorCentru bylo během „čarodějnic“ veselo. Personál využil ideálního jarního počasí a připravil pro klienty pestrý program. „Dopoledne prolétly čarodějnice domovem ...

Komentáře (0)
07.05.2024 Čtenáři píšíRej čarodějnic a čarodějů pod vedením našich deváťáků se opět vydařil

„Ježibaba s ježibabou, na kopečku za Jihlavou, radily se, radily, jak by nejvíc řádily...“ Velkým benefitem spojení naší základní a mateřské školy je možnost vzájemné spolupráce ...

Komentáře (0)
28.04.2024 Čtenáři píšíDostávala jsem role spíše statické

Jsem jihlavská rodačka a nyní žiji již 38 let u Tábora. Sice jsem již dlouhou dobu přestěhovaná, ale dění v Jihlavě a okolí stále sleduji. Jednak v Jihlavě žije můj bratr s rodinou a ...

Komentáře (0)
25.04.2024 Čtenáři píšíŽádná práce není těžká, jestliže nás baví

Polytechnická výchova (vzdělávání) je proces, který vede k osvojení si technických poznatků a dovedností a ke kladnému vztahu k technice. Jsme děti ze třídy Medvídků a Berušek. Už ...

Komentáře (0)
24.04.2024 Čtenáři píšíSeniorské setkání spojené s volbou předsedkyně

V Humpolci se 5. dubna setkali senioři na své výroční členské schůzi, aby zde zhodnotili uplynulý rok 2023 a též si zvolili novou předsedkyni spolku. Schůzi zahájila předsedkyně Jaroslava ...

Komentáře (0)
18.04.2024 Čtenáři píšíMoje jarní výprava za mandloňkami

„Krucinál! Proč si vždycky musím vymyslet nějakou „bejkárnu“ a také o víkendu v neděli si nastavím budík na 3.57 hod.,“ nadávám si pokaždé, když si takovéto brzké vstávání ...

Komentáře (0)
16.04.2024 Čtenáři píšíDen učitelů: Na prvním stupni učili osmáci

V úterý 26. března proběhl na prvním stupni naší školy tradiční projekt výchovného programu etické výchovy Den učitelů. Žáci osmého ročníku převzali roli učitelů nejen na ...

Komentáře (0)
14.04.2024 Čtenáři píšíDcera začínala u učitele Vacka

V roce 1973 absolvovala naše dcera Alena Lidovou školu umění v Jihlavě v oboru akordeon. Učil ji po celou dobu pan učitel Emerich Vacek. Hrála i ve velkém akordeonovém orchestru, který vedl ...

Komentáře (0)
10.04.2024 Čtenáři píšíOsmdesát let od úmrtí Františka Hobzy

Narodil se 6. května 1912 v Puklicích č. p. 1, tedy na zámku. Jeho otec Josef pracoval jako hajný a maminka se jmenovala Marie, rozená Nesnídalová. Křestním kmotrem byl místní šafář. Vychodil ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net