Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Vladislav Brdlík byl ekonomem, lesníkem, pedagogem, prvorepublikovým ministrem, poúnorovým emigrantem a dokonce podnikl studijní cestu kolem světa. Pocházel z města Žirovnice na Pelhřimovsku. 
Dne 28. ledna uplynulo 60 let od jeho úmrtí. Navíc v letošním roce 27. července uběhne 145. výročí od jeho narození. Kromě obecných informací není Brdlík moc známý. 

„Je to významná osobnost, která se u nás narodila, ale přiznám se, nic moc bližšího o ní nevidíme,“ řekl na dotaz JL starosta Žirovnice Radek Vopravil. 
Doplnil, že pověří místní matrikářku, aby o Brdlíkovi zjistila další informace. Nějakou připomínku výročí jeho úmrtí nebo narození neměla původně Žirovnice plánu. Na základě podnětu JL tomu může být jinak. „Je to zajímavý podnět, zatím jsme to neřešili, ale určitě by stálo za to připomenout jeho výročí,“ vyjádřil se starosta. 

Vladislav Brdlík se narodil 26. července 1879. Jeho otec a dědeček měli v Žirovnici textilní továrnu. „Areál továrny je nyní v soukromých rukou,“ upřesnil starosta.  
Vladislav Brdlík z rodné Žirovnice brzy odešel. Gymnázium a vysokou školu absolvoval v Praze. V roce 1902 vystudoval obor chemie na České vysoké škole technické. 

Na zkušené ve světě
Po dokončení vysoké školy v Praze bylo Brdlíkovi 23 let a chtěl poznat svět. Tři roky studoval na školách v zahraničí. Svá studia strávil v Německu, Nizozemí, ve Velké Británii a v USA. 
Poté následovala dvouletá studijní cesta kolem světa. Tehdy bylo putování do vzdálených zemí nesmírně nepohodlné a obtížné. Lidé bývali namačkáni v těsných prostorách lodí ve vedru, dusnu a ve špatných hygienických podmínkách. 

Vystaveni byli také zvýšenému riziku nákazy tropickými nemocemi. Na mnohé z nich nebyly žádné léky a neexistovalo účinné očkování. Mnozí lidé tak při cestě kolem světa zemřeli. 
Brdlík svoji studijní cestu strávil v USA, Japonsku, východní Číně, Indonésii (Jáva a Sumatra), Indii, Srí Lance (tehdy Cejlon) nebo v Egyptě. 

V jihovýchodní Asii mohl Brdlík vidět ostrý nástup nové světové mocnosti, císařského Japonska. To zcela překvapivě porazilo ve válce 1904-1905 carské Rusko a dobylo jeho základnu Port Arthur v Číně. Jak vzestup Říše vycházejícího slunce na Brdlíka působil, se nám však nepodařilo zjistit. 
Studijní cesta mu nakonec dopomohla k udělení doktorátu v roce 1908 na České vysoké škole technické. 

Akademické prostředí
Úspěšné složení doktorské zkoušky otevřelo Vladislavu Brdlíkovi dveře dokořán do akademického prostředí. Ještě v roce 1908 byl jmenován soukromým asistentem na Zemědělské fakultě univerzity ve Vratislavi (tehdy Breslau, nyní Wrocław). 

Při tom ještě studoval zemědělství a pracoval v pokusném hospodářství fakulty v Rosenthalu.
Od roku 1910 působil na České vysoké škole technické, kde byl jmenován docentem. O dva roky později byl na škole ustanoven mimořádným a v roce 1919 řádným profesorem zemědělské správovědy – soukromé zemědělské ekonomiky. 

V roce 1910 založil měsíčník Zemědělský archiv. O další dva roky později byl spoluzakladatelem Ústavu pro zemědělské účetnictví (ÚZÚ). Ten fungoval při českém odboru Zemědělské rady v Praze. 
Brdlík se stal jeho ředitelem. Jako jediný ze zemědělských ústavů fungoval ÚZÚ i po celou dobu první světové války. 

Po válce 1919 ÚZÚ nahradil nově zřízený Zemědělský ústav účetnicko-správovědný. Brdlík byl ředitelem nového ústavu až do roku 1946. 
V letech 1922-1924 byl děkanem Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství. V období 1924-1925 vykonával funkci rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT). 

Agrárnický politik
Kromě akademické půdy byl Vladislav Brdlík činný také ve vysoké politice. Politicky se aktivizoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu (zkráceně – v agrární straně). 
Jednalo se o pravicové politické uskupení, které hájilo především zájmy pozemkových vlastníků. V době první republiky agrárníci patřili k nejsilnějším politickým stranám v celém Československu. Brdlík reprezentoval pravicové křídlo strany. 

V letech 1920-1921 vykonával funkci ministra zemědělství v úřednické vládě Jana Černého. V té době ministr financí Alois Rašín prosazoval deflační politiku, čímž se snažil udržet silnou korunu. 
Lpěl na zlatém standardu a na pevném kurzu koruny k silným zahraničním měnám. To mělo na nějakou dobu značně negativní dopad na život především řadového obyvatelstva. 
Vladislav Brdlík jako místopředseda bankovní rady při ministerstvu financí se neúspěšně stavěl proti Rašínově politice. 

Ve světě financí na delší dobu zůstal. V letech 1926-1933 byl viceguvernérem České národní banky (ČNB). Poté se opět vrátil k zemědělské politice. V období 1933-1939 byl poslancem Národního shromáždění za agrární stranu. 
Účastnil se řady mezinárodních kongresů a jednání. Během svého života napsal četné odborné práce do českých i zahraničních časopisů. Publikoval asi 120 vědeckých prací. 

Okupace a emigrace
Po okupaci Sudet nacistickým Německem byly ve zbytkovém Československu povoleny pouze dvě politické strany. „Vládnoucí“ Strana národní jednoty a „opoziční“ Národní strana práce. 
Brdlík spolu s agrárníky vstoupil do Strany národní jednoty. Po okupaci celé země nacistickým Německem se vzdal veškeré politické činnosti. 

V roce 1940 byl donucen z akademického prostředí odejít na přikázanou dovolenou. O dva roky později byl poslán do trvalé výslužby. 
Poté působil jako soukromá osoba. Vzdal se veškeré činnosti. Díky tomu se zřejmě vyhnul obvinění z kolaborace, kterému po osvobození čelila celá řada vrcholných politiků bývalé agrární strany. 

Po válce obnovení činnosti tohoto politického uskupení nebylo povoleno. A tak se Brdlík už v žádné politické straně neangažoval. Vrátil se však k pedagogické činnosti na vysoké škole. Od konce války do jara 1948 učil jako řádný profesor zemědělské správovědy na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství při ČVUT.

Po únoru 1948 byl označen za organizátora protidemokratické skupiny a následně penzionován. Krátce poté se mu podařilo emigrovat. Přes Západní Německo se dostal do USA. 
Zde přednášel a publikoval. Založil a vedl Národohospodářskou společnost v exilu. Činný byl i politicky. V Radě svobodného Československa zastupoval agrární stranu. Vladislav Brdlík zemřel 28. ledna 1964 v USA ve městě Akron, které se nachází ve státě Ohio. 
 

Diskuze k článku