V této obci jsem prožil asi šest nezapomenutelných let. Ze stránek obce: ….“Ať jsme z původních či i nově příchozích, máme svou obec rádi a máme ji, jak už to u domova bývá, za nejkrásnější místo na světě.“
Na tomto místě plánují hlasování o tom, zda tu stavět, či nestavět větrné elektrárny. Více než 200 metrová monstra se mají vztyčit poblíž pramene Moravské Dyje. Možná by se P. Rozsíčka mohla stát průkopníkem turistických novinek. U pramene každé z řek v ČR by mohly stát dva větrníky. Představuji si je na Labské louce, poblíž Kvildy na Šumavě nebo třeba na Králickém Sněžníku.

Na celé Vysočině stojí sedm turbín. Aby byl splněn impozantní plán výstavby VE na Vysočině, Panenská Rozsíčka klidně nabídne své okolí třeba i šesti stožárům. Na informační schůzce jsem nebyl. Dokážu si však představit prezentaci firmy bez významných oponentů. Obyvatelé se potom rozcházejí k domovu s dojmem, že neslyšeli dosud nic tak úžasného a přínosného. 

Obec by klidně mohla ročně dostávat úsměvnou částku za pronájem 150.000 Kč na každou elektrárnu. Pro vaši představu: malé parkoviště (15 x 20 m) se za tuto částku vybuduje. Důkladná rekonstrukce střechy obecní budovy o rozměru 200 m² stojí přibližně 450.000 – 500.000 Kč. Finanční nabídky 500.000 až 800.000 Kč za stroj jsou slibem. Nutno prověřit.
Za zamyšlení stojí, že jako stát vyrábíme 125 % spotřeby ČR, a určitě jste slyšeli o tom, že se chystají nové jaderné bloky. Jsme tedy vývozci. Peněz není nazbyt a my budeme podporovat projekty objektů, které vůbec nepotřebujeme. Často se operuje pojmem „nadnárodní zájmy“, které jsou krycím názvem pro větrníkové miliardáře.

I ve světovém měřítku prožívali výrobci energie z větru krizi. Například firma GE Renevable Energy, která podniká v Jižní a Severní Americe i v Evropě, uvedla za rok 2022 neuvěřitelnou ztrátu 2,24 mld dolarů. U nás známý dánský Vestas (16% světového trhu) zaznamenal pokles o 1,2 mld dolarů. Jako třetí uvedu společnost Siemens Gamesa minus 943,48 milionů dolarů. Firmy se budou věnovat v nejbližší době projektům VE na moři. https://www.hybrid.cz/po-lonskem-propadu-je-krize-vyrobcu-vetrnych-elektraren-na-ustup/. Stručně řečeno… ve světě už nejsou a nebudou pevninské větrníky v módě… a my o nich začneme pomalu uvažovat.

Citace: I když se to nedobře poslouchá, konstrukce větrných elektráren – produkujících čistou energii – je pro životní prostředí velmi zatěžujícím procesem. Nejde jen o naprosto neudržitelnou těžbu vzácných minerálů, které se požívají při sestavování magnetů v turbínách. Drtivá většina nosných věží větrných elektráren je sestavována z oceli, s listy z epoxidové pryskyřice či polystyrenem vyztuženými skleněnými vlákny. A ocel použitá pro stavbu konvenčních věží větrných elektráren tvoří největší podíl emisí CO2 z větrné energie. Zatímco ocel po ukončení provozu nalezne jiné uplatnění, listy jsou většinou skládkovány. Letos je to zatím „jen“ 1,3 milionu tun odpadu, ale v roce 2044, až ty dnes instalované větrné elektrárny doslouží, to bude už 6,5 milionu tun. Efektivně recyklovat je zatím neumíme. Za čistou energii se tak platí poměrně vysoká cena, která narůstá s tím, jak se staví stále vyšší a výkonnější větrné elektrárny. Možná budou v budoucnosti ze dřeva. 

Slyšeli jste někdy o tom, že by větrná energie ZLEVNILA elektřinu pro běžné obyvatele? Doporučuji všem občanům, kteří žijí v obcích, kde hrozí les větrníků, aby navštívili místa, která jsou takto obohacena. Tam by měli pohovořit nejen s příznivci, ale i s odpůrci těchto výdobytků. Potom by se mohli objektivně rozhodnout, jestli budou hlasovat PRO, nebo PROTI…
Na závěr kacířský názor: Myslím si, že název Panenská… by byl v případě pokrokového vývoje trošku zbytečný. Stačila by Rozsíčka (nebo Větrná, Bruselská, Zelená, Grýndýlská) 
 

Diskuze k článku