Reklama
Dnes je úterý 28.05.2024     svátek má Vilém

Vzkaz mým dobrým andělům

Ilustrační foto: Pixabay
Ilustrační foto: Pixabay

16.2.2024 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Lída Sochorová, Jihlava

V letošním roce, dá-li Pán Bůh, oslavím 7. září kulaté narozeniny, tj. 90 let, nebo taky ne. To se uvidí.
Ten loňský rok nebyl ke mně ani trochu vlídný. Přinesl mi jen samé trápení a bolest. 5. června mě postihla mrtvička. A tím to celé začalo. 
Pět dní na oddělení JIP, 14 dní v nemocnici na neurologickém oddělení, jeden měsíc na rehabilitaci v Novém Městě na Moravě. Pak tři měsíce v léčebně Košumberk. Tam kolem mě prošel koronavirus. Byly jsme na pokoji čtyři pacientky. Dvě z nás pozitivní, já a ještě jedna spolubydlící jsme to nedostaly, i když jsme celou dobu byly na jednom pokoji.


Ten „koronáč“ je zrádný a nevyzpytatelný jak osmitisícovka K2. Někoho jen tak lehce pošimrá a druhého sklátí třeba do hrobu. Tentokrát jsem měla štěstí. Bylo to tím, že jsem byla 3x očkovaná?
Až 1. listopadu se dostávám zase do Jihlavy, a to na Odlehčovací službu do Integrovaného centra sociálních služeb (ICSS) v Žižkově ulici.


Je to už páté místo mého pobytu. Dovedete si představit, co to je pětkrát měnit prostředí, svoji postel, ošetřující personál, stravování a těch spolubydlících, co jsem vystřídala?
Tady v Jihlavě se zase cítím jako v nebi. Našla jsem ty nejlepší lidi, kteří dokázali vytvořit ty nejlepší podmínky k životu.


V  ICSS jsem prožila i vánoční svátky.  Ale ten „sviňa koronáč“ mě nakonec před Vánocemi přece jen dostihl! Udeřil plnou silou, strávila jsem celý týden v nemocnici. 
Myslela jsem, že jsou to moje poslední chvíle v životě. Už jsem měla svůj pingl připravený na ten nejdelší vandr. Říkala jsem si, že už odejdu tam, kam všechna pokolení odcházejí a odkud není návratu. Nakonec jsem ale i tuhle bitvu vyhrála! A jsem tady.
A budou Vánoce! Jsem po nemoci oslabená, a tak na svátky zůstanu tady. Měla jsem z toho prvně obavy. První moje Vánoce, kdy nebudu v kruhu své rodiny. Ale zase nemusím gruntovat byt, péct cukroví, shánět kapra, žít ve stresu, že něco nestihnu… Nic takového se letos nekoná. 


Myslela jsem nejdřív, že budu brečet, ale neuronila jsem ani slzičku. Vánoce tady byly překrásné. Už ta výzdoba, s tou si daly sestřičky hodně práce, aby se tam líbilo. 
Stromeček jsme měli pravý, ještě voněl lesem. Sami jsme si ho nazdobili. Sestřička Raduška z Kněžic přinesla i betlém. Každý z nás dostal kazetu s domácím cukrovím. Byl kapr se salátem, koledy. Nic nám nechybělo. Dostali jsme i tři šupinky z kapra, aby se nás celý rok držely peníze.


Na Štědrý den po obědě za mnou přišla celá moje rodina i s pravnoučkem Míšou. Donesli mi dárečky, hezky jsme si popovídali, popřáli jsme si hezké svátky. Byla jsem tak šťastná, že je mám, že se máme všichni rádi.
Na Boží hod vánoční jsme měli k obědu krásně upečenou kachnu, červené zelí, knedlík. Druhý svátek byly řízky. Musím moc pochválit všechny kuchaře a kuchařky z domova pro seniory v Lesnově, odkud nám dovážejí obědy. Vždycky je jídlo chutné, dobře upravené.   


Chci poděkovat všem! Ředitelce Aleně Řehořové, že se jí podařilo složit tak výborný kolektiv. Barboře Kytnarové, vedoucí odlehčovací služby, že se o klienty tak dobře stará. Ochotné zdravotní sestřičce Hájkové, která dovede tak hezky zpívat, rehabilitační sestřičce Alici Munduchové, která každý den naše tělíčka protahovala od hlavy až k patě. 
Radušce, štíhlé jako děvčátko, jež si dokáže poradit i s metrákovým chlapem. Vyzařuje z ní láska a dobrota srdce. Říkají jí „malá Radka“. 
Ta druhá „velká Radka“, bývalá paní učitelka, je energická, usměvavá, nikoho nezarmoutí. A co teprve Maruška s krásnýma očima, je s ní pořád legrace. Pak je tu Slovenka Janka, rozpráví milou slovenštinou, při práci si stále prozpěvuje a šíří kolem sebe pozitivní náladu. 


Nesmím zapomenout na střapatou Lucinku a Nikolku. I tyhle dvě si zaslouží můj dík a obdiv. Jak dokážou všechny zareagovat v těžkých situacích! Jsou tu klienti, kteří se kamarádí s panem Alzheimerem a jsou zlí. Sestřičkám nadávají a jsou i agresivní. Nikdy jsem neslyšela, že by na ně sestřičky křičely. Ti lidé neví, co činí.


Na výpomoc dochází Olenka – Ukrajinka, umí už dobře česky. A je tu taky Ondra Hurych. Na toho nesmím zapomenout! Ač táta od rodiny, zachoval si duši chlapeckou. Říkal, že jezdí na skateboardu. 
Ukazoval nám na mobilu, jak kluci na tom prkýnku na kolečkách vyvádí psí kusy. Říkal mi: „Paní Sochorová, vás to budu taky učit! Na prkýnku jezdí i vozíčkáři!“ Ten rošťák! 
Snad jsem na nikoho nezapomněla. Ještě jednou, díky vám všem! Starali jste se o mne, jak kdybych byla vaše vlastní babička. Budu na vás vzpomínat s láskou a vděčností.


Brzy už odjíždím po osmi měsících domů. Budu potřebovat podporu rodiny i pečovatelek z charitativní služby Bárka, které mi budou chodit pomáhat. Sama to nezvládnu. 
Mám zažádáno do domova důchodců v Lesnově. Doufám, že moje žádost bude brzy vyřízená, nechci být své rodině na obtíž. V Lesnově nejdu do neznáma. Čekají mě tam moji známí z lázní Košumberk a z Jihlavy. Mám tam na „Béčku“ i spolužáka za základní školy Miloslava Mičku.  
Věřím, že tam najdu stejně hodné sestřičky, jako byly ty v odlehčovací službě.

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
24.04.2024 Čtenáři píšíSeniorské setkání spojené s volbou předsedkyně

V Humpolci se 5. dubna setkali senioři na své výroční členské schůzi, aby zde zhodnotili uplynulý rok 2023 a též si zvolili novou předsedkyni spolku. Schůzi zahájila předsedkyně Jaroslava ...

Komentáře (0)
18.04.2024 Čtenáři píšíMoje jarní výprava za mandloňkami

„Krucinál! Proč si vždycky musím vymyslet nějakou „bejkárnu“ a také o víkendu v neděli si nastavím budík na 3.57 hod.,“ nadávám si pokaždé, když si takovéto brzké vstávání ...

Komentáře (0)
16.04.2024 Čtenáři píšíDen učitelů: Na prvním stupni učili osmáci

V úterý 26. března proběhl na prvním stupni naší školy tradiční projekt výchovného programu etické výchovy Den učitelů. Žáci osmého ročníku převzali roli učitelů nejen na ...

Komentáře (0)
14.04.2024 Čtenáři píšíDcera začínala u učitele Vacka

V roce 1973 absolvovala naše dcera Alena Lidovou školu umění v Jihlavě v oboru akordeon. Učil ji po celou dobu pan učitel Emerich Vacek. Hrála i ve velkém akordeonovém orchestru, který vedl ...

Komentáře (0)
10.04.2024 Čtenáři píšíOsmdesát let od úmrtí Františka Hobzy

Narodil se 6. května 1912 v Puklicích č. p. 1, tedy na zámku. Jeho otec Josef pracoval jako hajný a maminka se jmenovala Marie, rozená Nesnídalová. Křestním kmotrem byl místní šafář. Vychodil ...

Komentáře (0)
04.04.2024 Čtenáři píšíJihlavané cvičením podpořili lidi s roztroušenou sklerózou

Bezmála 50 sportovních nadšenců se v sobotu 23. 3. zúčastnilo Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Jejich zapojením do společných fitness lekcí organizátoři akce upozornili na problémy ...

Komentáře (0)
04.04.2024 Čtenáři píšíLékařům a sestřičkám vděčím za to, že žiji

Už od narození jsem měl štěstí na skvělé lékaře. Narodil jsem se sice doma, ale předčasně a vážil jsem necelá dvě kila, takže záhy jsem se ocitl v nemocnici a byl jsem dán v jakousi ...

Komentáře (0)
03.04.2024 Čtenáři píšíSenioři se během března nenudili, cvičili, nachodili kilometry i tancovali…

V Humpolci v týdnu od 11. do 15. 3. se zapojilo celkem 137 občanů do celostátní akce v rámci týdne Trénování paměti a Pochodu pro mozek, kde celkem ušli 479 km. V pondělí si v sokolovně ...

Komentáře (0)
01.04.2024 Čtenáři píšíMalá baletka z fotografie

Na počátku byla černobílá fotografie z počátku sedmdesátých let jihlavského fotografa Josefa Klukana (otec šéfredaktora JL Petra). Snímek malé baletky z představení tehdejší LŠU posbíral ...

Komentáře (0)
30.03.2024 Čtenáři píšíI Rumuni? Da! (rumunsky „ano“)

Nacházíme se v kalendářním mezidobí od temné okupace zbytku Československa (15. 3. 1939) do slavných květnových dnů roku 1945. Časově se sem hodí malinká úvodní rekapitulace. Podle seriózních ...

Komentáře (0)
28.03.2024 Čtenáři píšíMasaryčka reaguje na výzvu města

Za naší školou T. G. Masaryka, vedle Štefánikova náměstí v Jihlavě, se rozkládá velký park s alejí dvaačtyřiceti dubů. Stromy tam zasázeli v roce 1871. Ještě před šedesáti lety ...

Komentáře (0)
23.03.2024 Čtenáři píšíDostaly jsme roli v opravdovém divadle ve hře Strakonický dudák

Zanedlouho to bude neuvěřitelných 50 let, kdy jsem se kyticí gladiol naposledy loučila s naší paní učitelkou Jarmilou Panovcovou. Byla to noblesní dáma, manželka někdejšího ředitele Horáckého ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net