
Ilustrační foto: SAKO Brno
Obce na Vysočině mohou mít do budoucna velký problém, kam vozit odpad. V roce 2030 totiž u nás má vstoupit v platnost zákaz skládkování neupraveného energeticky využitelného odpadu.
Významnou roli v odpadech na Vysočině hrála brněnská spalovna SAKO, která i kvůli tomu měla postavit za 4,6 miliardy korun třetí kotel.
Brněnští zastupitelé však před nedávnem rozhodli o pozastavení projektu s tím, že ho budou dále prověřovat. Jenže Vysočina na třetí kotel spoléhala a v minulosti i kvůli tomu upustila od výstavby spalovny na území kraje.
„Bude nějaký dopad, když Brno zrušilo výstavbu dalšího kotle pro spalovnu? Protože řada obcí a měst z východní části kraje uvažovala, že tam budou vozit odpady,“ tázal se opoziční zastupitel Josef Zahradníček (KSČM). Chtěl vědět, jestli s tím kraj může něco dělat
.
„Nevím, co pro to můžeme udělat my, to je v rozhodovací kompetenci Brna,“ reagoval vysočinský hejtman Vítězslav Schrek (ODS+STO).
Doplnil, že se chce s jeho zástupci v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) o celé situaci pobavit, co se s tím dá dělat.
Jak krajský radní Pavel Hájek (STAN) připustil, šance, že se Brnu podaří stihnout termín (dostavby třetího kotle), není úplně velká. Podle něho se však uvidí, jaké má Brno záměry.
„Nicméně jsme samozřejmě v kontaktu s odpadovými společnostmi, které na území kraje působí. Třeba minulý týden jsem s nimi seděl a řešíme možnost odpad vozit někam jinam,“ pokračoval radní.
Jako možnost jmenoval České Budějovice, kde plánují postavit podobně velké zařízení jako v Brně.
„Pro nějakou docela významnou část, samozřejmě s větší geografickou vzdáleností, by to mělo být zařízení, kam by obce své směsné komunální odpady mohly vozit,“ upřesnil Hájek.
Kraj na svoz odpadu z měst a obcí regionu má uzavřena memoranda se třemi zařízeními na likvidaci odpadu. Kromě SAKO Brno to je ještě C-Energy Planá a Opatovická teplárna.
Diskuze k článku
Spalovna odpadů jako tepelný zdroj
Včera odpoledne jsme dost podrobně hovořili
s autorem návrhu na spalovnu v Jihlavě
Ing arch Zdeňkem Baueršímou
převzato:
"Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma."
Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou podporu ze Švédska.
Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování.
Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu.
S výrobcem jednal topenář-specialista Zdeněk Nováček, který měl důvěru strany a možnosti jako předseda ZV KSČ i továrnu navštívit.
Umístění spalovny bylo podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo.
Tedy výjezdem od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.
Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval.
Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil.
Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno, Prof. Dr. Ing. Vladimíra Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna.
Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení.
Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika
v souvislosti s hlukem v krajině.
Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu: bedrichov.atlasweb.cz
Prof. Dr. Ing. Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek –
byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat, že i zajistil,
v této souvislosti, na VÚT v Brně, studii svozu odpadků pro okres Jihlava.
Tedy včetně Telče, Třeště atd. byl to značně tlustý foliant!
Studie byla podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky - MVT.
Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd.
byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1. stavbou.
Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem, před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště.
Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji. Podstatnou záležitostí však zůstává stávající trasa přivaděče,
na kterou měl logicky navazovat obchvat města.
Je škoda, že se jej nepodařilo realizovat v parametrech přivaděče, tedy čtyřech proudech.
Je to obdobná škoda, jako likvidace čtyř proudů realizovaných podle projektu stejného autora dopravního řešení na Březinkách.
Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si řešení alespoň jako alternativy.
Zdeněk Gryc,
........Bedřichovu bohatě stačí Kronospan..........ještě spalovna....... v Jihlavě místo pro spalovnu není............rakovinotvorných jedů od dřevařů je ve vzduchu dostatek............k tomu prach, piliny a hluk.......