Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Doslova les paroží mohla veřejnost minulý týden vidět po tři dny v přízemí budovy jihlavského magistrátu U Mincovny 6. Jednalo se o část trofejí od zvěře ulovené myslivci na Jihlavsku v loňském roce. Výstava v Jihlavě se uskutečnila v rámci oslav 100. výroční od založení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). 

„Vystaveno tady je 180 srnčích trofejí, 12 daňků, devět muflonů a pět jelenů, osm nebo deset zbraní z divočáků, ale jinak podle katalogu bylo uloveno zvěře samozřejmě daleko více,“ při-blížil JL Petr Kolář, místopředseda Okresního mysliveckého spolku (OMS) Jihlava, který na výstavu dohlížel. 

Ve správním obvodu jihlavského magistrátu bylo k loňskému roku uznaných celkem 74 honiteb s celkovou výměrou bezmála 80,5 tisíce hektaru. Aktivních držitelů loveckých lístků, kteří vykonávají právo myslivosti, evidovali k loňskému roku 943. 

„Nejsou tu rarity, které by byly nějakého celorepublikového formátu. Máme tady na Jihlavsku ulovených deset medailových srnčích trofejí, medailové muflony a jednoho medailového daňka,“ pokračoval Kolář. 

Pro někoho z nás může být překvapením muflon na Jihlavsku. Toto zvíře je považováno za potomka neolitických (mladší doba kamenná) ovcí domácích, dovezených na Korsiku a Sardinii, kde zdivočeli. Postupem času se rozšířili především do části střední a jižní Evropy.  

„Na Jihlavsku se muflon vyskytuje od roku 1957, kdy byly založené dvě oblasti. Jedna na Javořici a jedna na Třešťsku – Špičák. Od té doby mufloni tady jsou a loví se jich docela dost,“ nastínil místopředseda OMS Jihlava.  

„V dobách největší slávy se vyskytovali v oblastech Brtnice, Nepomuky, Javořice, Špičák, Vysoký Kámen,“ upřesnil. 

Na daňky je region tvrdý
V minulosti byl v českých zemích velice vzácný daněk. Nyní se vyskytuje i na Jihlavsku. „Daňčí zvěř bývala dříve v oborách anebo žila spíš v oblasti jižní Moravy, protože daněk má raději teplo. Vysočina pro něj byla tvrdá. Na Vysočině byl daněk vždycky na Javořicku, ale nebyly tam nijak silné trofeje,“ navázal Kolář. 
Zmínil, že v současné době se daněk rozšiřuje po celé republice. A to především v důsledků útěků zvěře z obor či farmových lovů.  

„Díky tomu, že je dneska velká frekvence lidu a techniky po lesích, tak zvěř migruje víc, než to bývalo zvykem,“ zdůraznil Kolář.  
Poznamenal, že ČMMJ považuje myslivost za národní kulturní bohatství. „Zvěř jako taková je ničí, ta je ne státu nebo majitele pozemku. Zvěř tady byla a má být, a my jsme organizace, která ji obhospodařuje na základě smluvních vztahů,“ vysvětlil. 

„Veřejnost si musí uvědomit, že zvěř do přírody patří, stejně jako do ní bohužel patří i člověk, který se k přírodě nechová zrovna docela dobře,“ doplnil.  

Trofeje vrátí spolkům
O výstavu loveckých trofejí byl velký zájem. Jenom za čtvrteční dopoledne zaznamenali okolo 50 návštěvníků. Výstavy trofejí ke 100. výročí ČMMJ se konají po celé republice od letošního dubna. 

„Vyvrcholí to slavnostmi v Praze, kde bude Svatohubertská mše v listopadu na výročí sv. Huberta (patron myslivců – pozn. red.),“ informoval předseda OMS Jihlava s tím, že po skončení slavností vrátí trofeje mysliveckým spolkům, kterým patří.  

Za necelé tři týdny začne pro myslivce sezóna honů na drobnou zvěř. A jak práci myslivců chápe veřejnost u nás? „Je to v docela dobré rovině, nejsou u nás extrémy jako jsou jinde v západních zemích,“ dodal Kolář.  

Diskuze k článku