Myslíte si, že není možné na jednom místě potkat Popelku, Šípkovou Růženku, vlka, čtrnáct trpaslíků, Jana Ámose Komenského či prezidenta Edwarda Beneše? Že to není možné? Pak jste určitě nenavštívili Oživený zámek v Náměšti nad Oslavou. Akci, která se konala druhý zářijový víkend.
Hned u vchodu příchozí zaujmou krámky se zbožím, které nikde jinde nekoupí. Dnešní hospodyně určitě nepoužívají například hliníkové nádobí. Prodavačka v kroji nabízí letitý šťouchač na brambory, prý se dá využít na rozhánění demonstrací. 

Že by byl účinnější než vodní děla? Také šlehač bílků vzbuzuje nostalgické vzpomínky. Nám prodavačka vehementně cpe hodiny. Krásné hodiny, dřevěné, kýč kýčů. Mají jen jednu vadu, ukazují přesný čas pouze dvakrát za čtyřiadvacet hodin. 

Když se tak díváme na sběr těchto věcí, nelze si nevzpomenout na roli Jaromíra Hanzlíka z filmu Slavnosti sněžek. Ten by tady určitě skoupil všechno. No nekupte to, když je to tak laciný a ještě se dá smlouvat. 

Nás dále zaujme ošatka s jablky. Nápis zní: Otrávená jablka, a v závorce jako dárek pro muže. Prodavačka nás ujišťuje, že jablka jsou zaručeně nezávadná, neboť jsou pěstovaná formou bio, Zdeňka umluví natolik, že si jedno koupí, ale když ho vybízíme, aby si kousnul, jaksi se k tomu nemá. 
Sedáme si na nádvoří do improvizovaného hlediště a těšíme se na klasickou pohádku o Šípkové Růžence či Popelce. Ale ještě před tím se dozvídáme, že Oživený zámek na státním zámku v Náměšti nad Oslavou se koná po čtyřiadvacáté a že se koná v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. 

Připravují ho sdružení JéTé Pádlo, Dům dětí a mládeže, městské kulturní středisko, Český svaz žen a zámek za podpory kraje. V jednotlivých výstupech hraje zhruba sto neherců ochotníků a zámek během dvou dnů navštíví asi 1500 osob všech věkových kategorií. 

Oživený zámek se většinou  vrací k nějaké historické události, jejímu výročí, ale letos bylo všechno jinak. Celý ansábl zopakoval po dvanácti letech úspěšný návrat do pohádek. A to už Večerníček vjíždí na jednokole a rozhazuje letáky.

O Růžence 
Už je to tady, v jednom malém chudém království se narodila malá chudá princezna Růženka. U kolébky se sešly tři sudičky. Dvě princezně slibují bezstarostné dětství, prosperující život. 

Ale třetí sudička je pěkná potvora, do kolébky dokonce plive jedovatou slinu. Princezna vyrůstá v krásnou mladou dívku a ráda běhá v zámeckých zahradách. 

Hrála si se zvířecími kamarády, ale ty už stačil sežrat vlk. Růženčino štěstí je trnem v oku zlé sudičce, Pro pomoc telefonuje do proslulé zabijácké agentury Vlk a Karkulka s.r.o. 

Hodné sudičky Růženku varují, aby při zahradničení netrhala žádnou růži. Zlá sudička na radu agentury napustí nejkrásnější růži nebezpečným jedem a přes noc ji nastraží do keře. Růženka lest prokoukne, tu napustí zlá sudička hadřík éterem a neštěstí je na světě. Naštěstí hloupý Honza, popíjející alkoholické nápoje za pecí, se nakonec rozhoupe a Růženku polibkem probudí. 

V podzámčí v idylické rodině zatím vyrůstá Popelka. Ovšem maminka nedbaje bezpečnostních předpisů je ve vaně zasažena elektrickým proudem. Oživování již nepomůže. 

Popelka by ráda sourozence a novou maminku, společně s tatínkem listují zlatými stránkami a obvolávají seznamovací agentury. Nakonec do chalupy přichází macecha s dcerami. Popelka zjišťuje tvrdou realitu, musí obskakovat macechu a obsluhovat její dvě dcery, které sestřičku jenom šikanují. 

Chodí si poplakat na hrob maminky a útěchou jsou jí lesní zvířátka. Na sociálních sítích se objevila zpráva, na zámku se chystá ples. Princ si bude vybírat budoucí královnu. Díky holoubkovi se Popelka stane senzací kulturní sezony. Nelekejte se, všechno dobře, skrze střevíce, dopadne. 

Přesunujeme se na nádvoří, ovšem jedno schodiště vede do kuchyně, kde návštěvníci končí jako pomocníci, druhé na prohlídku, my volíme naštěstí správně. 

Popletené pohádky
Na nádvoří je doslova přetrpaslíkováno. Karkulka má hned v úvodu smůlu, odskočí si do křoví a do zadečku ji štípne mravenec. To už Karkulku vyhlíží nervózní babička. 

Maminka se přes mobilního operátora nemůže dovolat ani dcerce, ani babičce. Karkulka konečně zabuší v domečku na dveře a hned se diví, proč má babička tak velké oči, uši a tlapy. Prý po tatovi. A proč má tak velké zuby, inu aby mohla Karkulku sežrat. 

Ale nakonec se vlk s Karkulkou domluví na společné firmě, která bude likvidovat pohádkové bytosti, zejména princezny. V první fázi Karkulka odchytí Šípkovou Růženku a Popelku. Na jídelníčku v hospodě pak nechybí šípková s osmi. 

Na řadě jsou Pyšná princezna s frňáčkem nahoru a Šíleně smutná princezna. A do toho tu máme Sněhurku, která si hraje v zámecké zahradě. Že vám z toho jde hlava kolem? Ani se vám nedivíme, i nám se v úžasu otevírá pusa dokořán. 

Popelčina macecha se často dívá do zrcadla ubezpečujíce se, že je nejkrásnější, ale to už Sněhurka vyrostla do krásy. Zrcadlo pak ohodnotí Sněhurku jako hezčí a královna volá do firmy Karkulka a vlk a objednává si její vraždu. Vykonavatel – myslivec. 
Sněhurka ho ale uplatí a dostane se do chaloupky, kde je sedm postýlek a hrozný nepořádek a tak se dá do úklidu. A pomáhají jí lesní kamarádi. Malí trpaslíci jdou spořádaně domů, velcí do hospody. 

Královna zuří, že firma svůj úkol nesplnila. Do příběhu vstupuje otrávené jablko. Trpaslíci mají však odposlechy všude a o plánu se dozvídají. Nastává souboj dobra a zla, na straně Sněhurky se objevuje nečekaná posila, hloupý Honza. 
Díky tomu dobro vítězí, Karkulka a vlk jsou odsouzeni. Na počest vítězství dobra nad zlem zazní Internacionála dokonce ve francouzském originále. 
Přesunujeme se do vnitřních prostor zámku, kde na zlobivé děti platí jedině přísná chůva. Z jejich úst zazní pravý operní zpěv, který scénce jednoznačně dominuje. Když si uvědomíme, že za den se árie zpívá šestnáctkrát, klobouk či čepice dolů.

Hodina výuky 
Jan Ámos Komenský všechny vítá na vyučovací hodině o správném předčítání pohádek. Nejprve se přítomných ptá, zda někdo před večerníčkem nemusí na malou či velkou a nabízí bažanta. Někdo už tam něco utrousil a málem to skončí na oděvu jedné z přihlížejících.
Správný výklad vysvětluje jeho asistent, bere si k tomu pohádku o Budulínkovi a do rolí vybírá tři herce z davu, Budulínka, lišku a babičku. „Dědečka nepotřebujeme, protože v naší pohádce je pořád opilý,“ říká úvodem.  

Předčítači Budulínka, lišky a babičky to nemají lehké, musí správně intonovat, a asistent je několikrát opravuje a opravuje. Nakonec všechny chválí, zejména lišku, její představitelka jako liška prý působila na první pohled.
Na Oživeném zámku nechybí hudba a tanec.  Zazní ta z nepovolanějších, skupina ABBA a Dancing Queen. Tančí se i následující místnosti v krčmě.
Co by to bylo za návštěvu zámku bez přítomnosti prezidenta Edwarda Beneše a Jana Masaryka. Ocitáme se v jeho pracovně, prezident měl na zámku svoji letní rezidenci. 

Jenže Jan Masaryk má potíže se spánkem. Pan prezident se sekretářkou vyzkoušeli všechny uspávací metody včetně meditace či Johna Wolkera, nic nezabralo. 

„Dokonce jsme ho vzali do sněmovny, neusnul, ani když opozice obstruovala,“ svěřuje se sekretářka. „Neboj, Jene, sekretářka objednala pohádky NKVD, vlastně SNDK (Státní nakladatelství dětské knihy). Po nich určitě usneš,“ přikrývá prezident Masaryka. 
A sekretářka předčítá, že Sněhurka byla krásná a pleť měla jako uhel. To se prezidentovi vůbec nelíbí, vždyť Sněhurka byla běloška. Dozvídá se, že kvůli genderové vyváženosti je holt Sněhurka afroameričanka. 

Když Sněhurka vyhozená macechou do lesa bloudila, narazila na chaloupku se čtrnácti kamarády. „Panenkomarjá, Josefe Visarionoviči, ty to vidíš,“ spráská ruce Beneš. Navrhuje jinou pohárku O sedmero umělých inteligencích. 
Masaryk už téměř pláče, O sedmero krkavcích, volá. Sekretářka navrhuje další pohádku, Alibaba a 71 identit. Prezident zase o Šípkové Růžence a šípkovém růženci. Ani ta se Masarykovi nezamlouvá.

A tak prezident mu nabízí náměšťské víno z trati Náměšť – Jihlava. Po něm spí Masaryk jako dudek. „Jan se vyspinká a pojede za Stalinem jako rybička,“ soudí Beneš. Jen má obavu, aby se Masaryk z Moskvy nevrátil ještě v horším stavu.
Ale sekretářka ho uklidňuje, v Moskvě vynalezli lék na všecky neduhy, nějaký novičok. „A o Masaryka tak bude nadosmrti postaráno,“ raduje se Beneš. 

Pak prezident ještě vysvětluje, že dřevěný lustr je vyřezaný z jednoho kusu dřeva a to stále roste, takže příští rok se s ním možná návštěvníci seznámí v přízemí zámku. 

Muzikál o mafii
V bohatě vyzdobené zámecké knihovně se představuje mladá generace náměšťských herců se svým muzikálem. V novodobé pohádce samozřejmě nechybí mafie a vše s ní spojené. 

Loučíme se s Oživeným zámkem a a těšíme se na příští. Duše celého podniku Ferdinand Szemla sice vyhrožuje, že letos se tím zabýval naposledy, ale kdo by mu po zkušenostech z minulých let věřil.   
 

Diskuze k článku