Dnes je sobota 15.06.2024     svátek má Vít

Boj s větrnými…mlýny?

Ilustrační foto: archiv JL
Ilustrační foto: archiv JL

27.9.2023 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Milan Jelen,  Jamné

Po marném úsilí kolem roku 2007 začínají kolem obcí a městeček opět kroužit nikoliv obchodníci s deštěm, ale businessmani větrní. Útočí na starosty, radní, zastupitele a občany vůbec vábničkami plnými ekologie, peněz a mlhavých příslibů. A to v době, kdy se naše republika řadí obecně a nepochybně mezi přední vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale i na celém světě. 


V roce 2022 jsme ze zahraničí importovali např. 16,7 TWh (terawathodin) a sami jsme exportovali 30,3 TWh do sousedních zemí. To je obrovský nepoměr. Například na Slovensku tvořil import 13,5 TWh a export 11,8 TWh (2019). Celkem vyrobeno asi 78 TWh.
Tvrdí se, že končí těžba uhlí. Ně-které státy skutečně skončily, jiné (např. ČR) plánují ukončení asi za 10 let. Ale třeba Poláci s konečným termínem příliš nespěchají. Asi vědí proč. 


S omezením dodávek plynu z Ruska vzrostly obavy v Německu ze zajištění energií pro zimní období. Zvýšil se dovoz zkapalněného plynu (LNG) a (světe, div se) jsou „dočasně“ oživovány uhelné elektrárny – odstavené i ty odstavení očekávající. Němečtí energetici ujišťují vládu i klimatické aktivisty, že uhlí v nouzi pomůže, aniž by došlo ke zvýšení emisí nad celoevropský limit. Nebudou prý ohroženy ani klimatické cíle našich západních sousedů.


Z jiného soudku jsou obtíže Velké Británie. Tu zasáhlo citelně se projevující průměrné snížení rychlosti větru prakticky v celé Evropě. Samozřejmě nesmíme zaměňovat rychlost větru při vichrech, tornádech a bouřích s rychlostí větru v „normálních“ podmínkách. Na britských ostrovech v roce 2020 vyráběly větrné elektrárny 18 % elektrické energie, v roce 2021 zavinil „pomalý vítr“ ohromující pokles na 2 %! Takový propad donutil Angličany otevřít dvě elektrárny na fosilní paliva. Je to proti trendům, které jsou v evropském kontextu horlivě propagovány.


Velkou otázkou zůstává, zda je ČR opravdu větru zaslíbenou zemí. Porovnejme se s přímořskými státy, kde vítr fouká a fičí prakticky nepřetržitě, což umělým větrníkům svědčí. U nás jsou podle větrných map teoreticky vhodná místa v nadmořských výškách nad 600 – 700 m n.m. Odtud je to výškově blízko k našim „velehorám“. Ale doufám, že na Sněžce, Klínovci, Plechém, Pradědu i na Lysé hoře by vám vrtule poněkud vadily. Nemusíme jezdit ani chodit daleko. Letos v létě jsem několikrát cestoval v okolí Pavlova na Stonařovsku. Asi jsem měl smůlu…ale ve třech případech se točila jen jedna nebo dvě turbíny ze čtyř. Ostatní tiše přihlížely.

 

K samotným elektrárnám
Výkon VE je velmi závislý na síle a směru větru. Škodí slabý vítr – do sítě se potom musí dodávat energie z jiných zdrojů. Při vichřicích a vichrech se opět musí výkon větrníků omezit – hrozí přetížení rozvodové sítě. 


Tyto dva extrémy zatím nejdou zásadním způsobem vyřešit. Nemohou se v blízké době stát nosníkem výroby elektrické energie. Chvíli ještě zůstanou zanedbatelným doplňkovým zdrojem.


Je to energie, kterou zatím neumíme skladovat. Je třeba ji v daném okamžiku spotřebovat. Neustále musí být tento zdroj zálohován jinými alternativami.  Z toho vyplývá, že se větrné turbíny nemohou stát významnou součástí energetiky našeho státu. Uvádí se, že vzhledem k cenám nových elektráren je jejich životnost příliš krátká.


VE je nenapravitelným zásahem do vzhledu okolní krajiny. Ničí přirozený vzhled přírody, narušují životní prostředí ptáků i dalších živočichů. V pozdním podzimu a v zimě bývá přítomen stroboskopický efekt – střídající se světlo a stín listů větrné elektrárny. Pokud má vrtule větší rychlost, je např. pro netopýry a ptactvo „neviditelná“ a zaručeně při střetu dochází k úhynu těchto živočichů. 
Úsměvné jsou argumenty zastánců větrné energie, že nám vadí 100 – 150 metrové stožáry, ačkoliv je naše země pokryta sloupy elektrických sítí. Znovu zavzpomínám na cestu mezi Stonařovem a Pavlovem přes Otín. Zde po pravé straně komunikace můžeme snadno porovnat větrné obry s trpasličími kovovými sloupy dřívějšího vedení. 


Často bývá kritizován periodický aerodynamický velký hluk větrníků. Zatímco vliv na lidskou psychiku je poněkud snižován postupným zvětšováním vzdáleností staveb od lidských obydlí, vliv hluku na místní živočišstvo bývá velmi často ignorován. 


Ještě připomínám recyklaci elektráren, které doslouží (obvykle za 20 – 25 let). Samozřejmostí bývají závazky firem, že se na likvidaci budou podílet významnou měrou. Co se však stane, pokud báječná firma zkrachuje? Bude to na 100 % záležitostí obce, na jejímž katastru bylo zařízení zbudováno. Pak se může 40 – 50 milionů Kč, které byly získány od větrných magnátů, zdát pakatelem proti částce potřebné k odstranění stavby. 
Zatímco 90 % částí turbín lze bez větších obtíží recyklovat a případně prodat, vrtule se ukazují pro budoucnost velmi problematické. Podobně jako vesmírný program tu objevíme směs pryskyřice a laminátu. Přeprava listů je neekologická a neekonomická. V USA je v současnosti tento problém řešen podivuhodným způsobem. Nerecyklovatelné součásti jsou prozatím ukládány na „odlehlých místech“ nebo jednoduše „pohřbívány“ v mamutích „hrobech“ pod zemí. Málokterá skládka v ČR může vrtule umístit či skladovat. A ta těžká doba teprve nastane. V současnosti se ve světě používají speciální drtičky.


Sám považuji větrné elektrárny za pseudoekologické. Více si o tom můžete přečíst v Jihlavských listech z 1. 9. 2023 v zajímavém článku Ing. Miroslava Žáčka Obnovitelné zdroje a uhlíková stopa. Roční účinnost současných zařízení je přibližně 15 – 20 %. V ČR vyrábějí 0,7 TWh elektřiny.


Chtěl bych v této souvislosti apelovat na odbor životního prostředí a ochránce přírody vůbec. Při procesu EIA v této souvislosti si nedovedu představit kladné stanovisko k výstavbě jediného nebo dokonce více stožárů v naší krásné krajině na Vysočině. V kontrastu péče o každého šnečka, žabičku, ptáčka, broučka apod. se jeví toto exemplární narušení životních podmínek neuvěřitelné. Kdybychom chtěli být poněkud cyničtí, mohli bychom postižení a poničení našich lesů kůrovcem chápat jako výzvu k nahrazení smrků větrníky. 


Podobně bych se obrátil i na památkáře, kteří pozorně sledují barevné nátěry památek, jejich obílení POUZE vápnem, styly dláždění ulic a uliček a šířku vstupů a bran v hradbách, opevněních a plotech v okolí historických památek. Kovová monstra vám v historickém kontextu nevadí? Mnoho článků na toto téma jsem v okresním a krajském tisku od ochránců přírody a památkářů nečetl. Přesto zůstávám optimistou. Oni mlčí, protože si nechtějí „vystřílet munici“. Počkají, s čím obce a investoři přijdou, a potom to začne lítat. 


Někteří lidé si možná nedokážou představit rozměry stožárů. Jedná se o železnou konstrukci větší než mezinárodní fotbalové hřiště postavené na výšku. Blízko vrcholu jsou připevněny listy, které mají průměr dalšího „placu“ na kopanou. Samotná gondola je velká jako linkový autobus.


Nelíbí se mi finanční podmínky, které starostům a zastupitelstvům jednotlivé firmy nabízejí. Vyměnit hezkou a jedinečnou krajinu za ušmudlané 2 – 3 milionky ročně, se mi zdá zoufale málo. Jako dlouholetý zastupitel vím, co se v obci dalo vybudovat za dva miliony v devadesátých letech a co se dá udělat dnes. Zkuste si vykalkulovat kompletní výměnu střešní krytiny na jedné menší obecní budově. Pár desítek metrů chodníku nebo odbahnění rybníka (i s dotací) také nepořídíte za několik stokorun.


Myslím si, že skoro každý cestoval z Mikulova do Vídně. Viděl desítky nebo stovky stožárů, které hyzdí zbytečně okolní krajinu. Výsledky aktuálních referend v ČR. Pro stožáry hlasovali občané Dolní Řasnice a Krásný Les na Liberecku, Otěšice na Plzeňsku a Sazomín na Žďársku. Proti Josefov na Sokolovsku, Hor. Řasnice, Všeruby, Ptenín, Koloveč, Stará Červená Voda. „Naše“ Jamné odmítlo v roce 2019 v poměru 187:61. Ve stejném roce odmítli větrníky v Brzkově i v Polné.
 

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
13.05.2024 Čtenáři píšíKrásné vzpomínky na LŠU v Třešti

V roce 1963 jsem nastoupila do 1. třídy a současně jsem začala chodit do rytmiky, která byla součástí LŠU. Paní učitelka Kodymová se nás snažila naučit správné držení těla, základní ...

Komentáře (0)
12.05.2024 Čtenáři píšíVítání ptačího zpěvu v Jihlavě přálo počasí

Celkem 53 účastníků, z toho 17 dětí, se v neděli 5. května rozhodlo absolvovat celostátně i celoevropsky organizovanou akci Vítání ptačího zpěvu, kterou pořádala Česká společnost ornitologická ...

Komentáře (0)
09.05.2024 Čtenáři píšíCirkus do škol představil akrobacii

Jako v cirkuse. Tak si připadali třeťáci ze Základní školy Havlíčkova v Jihlavě. Oddíl Akrobat při TJ Sokol Jihlava totiž spustil projekt Cirkus do škol, ve kterém si děti pod vedením ...

Komentáře (0)
08.05.2024 Čtenáři píšíČarodějnický rej v centru

V humpoleckém SeniorCentru bylo během „čarodějnic“ veselo. Personál využil ideálního jarního počasí a připravil pro klienty pestrý program. „Dopoledne prolétly čarodějnice domovem ...

Komentáře (0)
07.05.2024 Čtenáři píšíRej čarodějnic a čarodějů pod vedením našich deváťáků se opět vydařil

„Ježibaba s ježibabou, na kopečku za Jihlavou, radily se, radily, jak by nejvíc řádily...“ Velkým benefitem spojení naší základní a mateřské školy je možnost vzájemné spolupráce ...

Komentáře (0)
28.04.2024 Čtenáři píšíDostávala jsem role spíše statické

Jsem jihlavská rodačka a nyní žiji již 38 let u Tábora. Sice jsem již dlouhou dobu přestěhovaná, ale dění v Jihlavě a okolí stále sleduji. Jednak v Jihlavě žije můj bratr s rodinou a ...

Komentáře (0)
25.04.2024 Čtenáři píšíŽádná práce není těžká, jestliže nás baví

Polytechnická výchova (vzdělávání) je proces, který vede k osvojení si technických poznatků a dovedností a ke kladnému vztahu k technice. Jsme děti ze třídy Medvídků a Berušek. Už ...

Komentáře (0)
24.04.2024 Čtenáři píšíSeniorské setkání spojené s volbou předsedkyně

V Humpolci se 5. dubna setkali senioři na své výroční členské schůzi, aby zde zhodnotili uplynulý rok 2023 a též si zvolili novou předsedkyni spolku. Schůzi zahájila předsedkyně Jaroslava ...

Komentáře (0)
18.04.2024 Čtenáři píšíMoje jarní výprava za mandloňkami

„Krucinál! Proč si vždycky musím vymyslet nějakou „bejkárnu“ a také o víkendu v neděli si nastavím budík na 3.57 hod.,“ nadávám si pokaždé, když si takovéto brzké vstávání ...

Komentáře (0)
16.04.2024 Čtenáři píšíDen učitelů: Na prvním stupni učili osmáci

V úterý 26. března proběhl na prvním stupni naší školy tradiční projekt výchovného programu etické výchovy Den učitelů. Žáci osmého ročníku převzali roli učitelů nejen na ...

Komentáře (0)
14.04.2024 Čtenáři píšíDcera začínala u učitele Vacka

V roce 1973 absolvovala naše dcera Alena Lidovou školu umění v Jihlavě v oboru akordeon. Učil ji po celou dobu pan učitel Emerich Vacek. Hrála i ve velkém akordeonovém orchestru, který vedl ...

Komentáře (0)
10.04.2024 Čtenáři píšíOsmdesát let od úmrtí Františka Hobzy

Narodil se 6. května 1912 v Puklicích č. p. 1, tedy na zámku. Jeho otec Josef pracoval jako hajný a maminka se jmenovala Marie, rozená Nesnídalová. Křestním kmotrem byl místní šafář. Vychodil ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net