Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Děti z přírodovědného kroužku pod hlavičkou Záchranné stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku bodovaly v celorepublikové soutěži Zlatý list. Šestičlenný tým Vydry získal třetí místo v konkurenci třinácti družstev z celého Česka. 
Kroužek v Pavlově vede Petra Hulvová. Ta je s pavlovskou stanicí spjatá už od samého vzniku. Její otec před více než třiceti lety patřil k jedněm z hlavních zakladatelů stanice. 

„Měla jsem tedy možnost vyrůstat společně se zvířaty, které často brával domů, ať už to byly lišky, vydry, netopýři, dravci i sovy,“ přibližuje. 
Snad právě proto bylo jasné, kam její cesta dál povede. Vystudovala přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a zázemí našla kde jinde než v Pavlově. 
„Práce s dětmi mě naplňuje a oblast environmentální výchovy - které se především v Pavlově věnuji, poskytuje možnost, jak v dětech prohlubovat úctu a lásku k přírodě a zároveň pracovat se zvířaty, která to potřebují,“ říká.

Kroužek Petry Hulové navštěvuje 18 dětí, věkově od druhé do osmé třídy. Dojíždí do něj ze Světlé, Zruče, Ledče nad Sázavou i Havlíčkova Brodu.  
Vedoucí Petra má pod sebou i přírodovědný kroužek v Havlíčkově Brodě, pod hlavičkou střediska Chaloupky. 
„Děti z tohoto kroužku se s pavlovskými znají, jelikož jezdíme na společná letní přírodovědná soustředění do záchranné stanice. Některé děti z brodského kroužku doplnily vítězný tým Vyder,“ referuje.

Kroužek pod hlavičkou Stanice Pavlov funguje celoročně. Jeho mladí členové se v něm učí o přírodě, hrají přírodovědné hry, starají se o zvířata na stanici a chodí do okolní přírody. 
„Během zimy například vyrábíme ptačí budky, na podzim pak vyvěšené budky čistíme, během jara a léta lovíme v tůních vodní bezobratlé, zjišťujeme, co v okolí stanice žije a roste,“ přibližuje P. Hulvová. 

Zájmy mají její svěřenci různé. Některé baví ornitologie, jiné zase třeba plazi nebo motýli. 
„Do kroužku chodí i několik rybářů, nebo dětí, které baví chovatelství. Máme zde i výborného botanika. Často mě děti svými znalostmi překvapí,“ referuje vedoucí Petra. 

Celorepubliková soutěž, ve které její svěřenci zazářili, má řadu kol. To základní - okresní -  se konalo přímo na záchranné stanici v Pavlově. 
Petra Hulvová vzpomíná, že nejdříve se dětí zeptala, jestli by do soutěže vůbec šly a měly čas a chuť se jí účastnit. 
Členové soutěžního týmu museli být po celou dobu od základního kola stejní. 

„Napsala jsem tedy rodičům, které děti by rády soutěžily, ať se mi nahlásí - přišlo jich naštěstí na základní kolo přesně šest,“ popisuje P. Hulvová.
Vytvořený šestičlenný tým do soutěže zvolil název Vydry. Uspěl jak v základním kole, tak i v kole krajském. 
„Tam už byla konkurence silnější. V národním kole se sešly pouze první týmy z každého kraje,“ vzpomíná P. Hulová s vysvětlením, jak vypadaly přípravy jejích svěřenců. 

Polovina soutěžních bodů se dá v soutěži Zlatý list nasbírat tak, že děti reálně pomáhají přírodě. To je podle ní skvělé. 
„Můžeme se tak učit během praktických činností, které skutečně mají význam z hlediska ochrany,“ líčí a doplňuje: „Během příprav jsme tedy například založili a starali se o květnatou louku, vyrobili a vyvěsili 26 budek pro ptáky a netopýry, uklízeli odpadky, dohledávali a značili hnízda čejky chocholaté, aby nebyla zničena během jarních prací na polích, likvidovali invazní křídlatku japonskou nebo dohledávali a zadávali do databáze hnízda rorýsů.“

Finále Zlatého listu probíhalo na konci června formou týdenního přírodovědného soustředění v přírodní rezervaci Templštejn nedaleko Biskoupek v údolí řeky Jihlavy.
Na každý den byl pro děti připraven výběr z řady přírodovědných exkurzí, které vedli odborníci povětšinou z přírodovědeckých fakult. 
Práci pro přírodu družstvo prezentovalo formou posteru a půl hodiny si o své činnosti povídali s porotou. 

Na závěr pobytu byla soutěžní stezka, kdy šestičlenné týmy rozdělené na trojice procházely trasu s jedenácti stanovišti. 
Na každém měli soutěžící prokázat znalosti z oboru (botanika, geologie, savci, ptáci, plazi, obojživelníci, ryby, ochrana přírody, mechy, houby a voda).
„Vůbec by mě nenapadlo, že by moji svěřenci mohli v kraji postoupit - byli nejmladší. Národní kolo jsme měli za odměnu. S dětmi jsme si říkali, že nejde o to, který tým bude v závěrečném hodnocení nejlepší, spíš bylo důležité setkat se společně s dalšími kolektivy se stejným zaměřením, sdílet zážitky, společně něco prožít a využít příležitosti se během exkurzí něco zajímavého dozvědět. Což se naplnilo na 100%,“ říká P. Hulvová. 

Když se tým dozvěděl, že je „na bedně“, radost jeho členů byla obrovská. Děti tomu nemohly uvěřit. 
„Když si šly pro ceny, byla jsem dojatá. Náš tým, ochuzený o dva marody, se nakonec skládal z dětí ve věku 8-10 let, přitom soutěžily v kategorii s dvanáctiletými. Byly tedy jednoznačně nejmenší,“ vzpomíná Petra a doplňuje: „Jelikož závěrečná stezka se protáhla, bylo vyhlášení výsledků až kolem půl desáté. Na slavení tedy nezbývalo mnoho času. Většina dětí hned po vyhlášení odpadla a spala, poslední vytrvalec usnul u táboráku při písni Na Okoř je cesta.“ 
O prázdninách pavlovské děti zvládly dvě přírodovědná soustředění. 

Na nich se nejen o přírodě učí, ale také jí aktivně pomáhají. Zapojují se do péče o lokalitu, kde se vyskytují vzácné rostliny - vachta trojlistá a prstnatec májový. 
„Chodí také s odborníkem značit doupné stromy. Tyto stromy mají pro les z hlediska druhové pestrosti největší význam - mohou zde hnízdit ptáci nebo ukrývat se netopýři, mrtvé dřevo má i velký význam pro hmyz a houby,“ referuje P. Hulvová s vysvětlením, že označení modrým trojúhelníkem znamená, že doupný strom v lese zůstane do odumření. 

Záchranná stanice Pavlov se ekologické výchově věnuje přes třicet let. 
Během školního roku nabízí výukové programy zaměřené na různá ekologická témata. Rozlehlý areál nabízí i 70 stálých zvířecích obyvatel.
Úspěch týmu Vyder vás tedy může naladit a být i nabídkou na návštěvu. 

„Pokud byste chtěli zvířátkům pomoct, můžete nám donést třeba kočičí konzervy nebo kapsičky. Na nich si pochutnávají zejména ježci, ale chutnají například i kavkám, sojkám nebo krkavcovi,“ naznačuje Petra Hulvová s tím, že otevřeno mají denně. 

Diskuze k článku