David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Přibližně 150 tisíc nemovitostí, pozemků a dalších druhů majetků napříč Českem nemá jasného majitele. Stát se sice prostřednictvím  Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) snaží vlastníky dohledat, ale čas na to se mu začíná povážlivě zkracovat. 

Pokud se to úředníkům nepodaří i u zbytku do konce roku, propadnou státu. Zatím se mu to podle nejaktuálnější statistiky ÚZSVM k prvnímu únoru letošního roku povedlo jen ze čtvrtiny, protože původně nebylo vyjasněné vlastnictví, a to u více než 200 tisíc položek. 

„Po tomto datu bude případný vlastnický nárok na nemovitost muset být prokázán pravomocným rozhodnutím soudu.  Doporučuji proto všem nahlédnout na našich webových stránkách do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků a zkontrolovat, zda předkům nebo jim samotným nepatří nemovitost, o které nevěděli,“ radí generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
I obyvatelé Vysočiny nebo ti, co v kraji měli v minulosti předky, by měli zbystřit. Na Vysočině jde totiž momentálně o více než 11.900 položek.

Jen na Jihlavsku je aktuálně víc než dva tisíce nemovitostí či pozemků s nevyjasněným vlastnictvím. V tomhle ohledu se nejvíc takových položek objevuje v katastru Dolní Cerekve.
Starostu Zdeňka Dvořáka to ale nikterak nepřekvapuje, že na „jeho“ území je víc než stovka takových položek, některé z nich se ale týkají místní části – Spělova. 
„Maličko se seznam tenčí. Nicméně pořád je dlouhý a je to proto, že v městysi stále ještě probíhají a snad už se dokončují komplexní pozemkové úpravy. Paradoxně možná jako jeden z posledních katastrů na Jihlavsku přecházíme z analogového katastru. Tahle naskenovaná katastrální mapa vznikala ještě v dobách Marie Terezie,“ vysvětluje starosta.

Nic novějšího v městysi neproběhlo. Takže v Dolní Cerekvi mají vlastnit pozemky lidé, kteří se k ní už půl druhého století nehlásí. „V katastru byl slušně řečeno nepořádek,“ říká starosta a pro příklad nemusí chodit daleko. 
Když před desítkami let vznikalo v Dolní Cerekvi družstvo (JZD), tak došlo podle starosty ke sloučení několika pozemků násilně do jednoho. 

Když se pak podíváte do aktuální verze internetové verze on-line katastru zjistíte, že takový pozemek o výměře desítek hektarů, sice fyzicky tak, jak je v mapě znázorněn, nevypadá, ale co je důležitější, v kolonce listu vlastnictví svítí nula. 
„Musíme postupovat tak, že se jde do starých pozemkových map a v nich se hledají jednotlivé pásky. Využíváme tereziánský katastr na to, abychom určili vlastníka,“ vysvětlil starosta nejasnosti s obřím pozemkem v městysi. 
Na přihlášení k nemovitosti nebo pozemku tak vlastníci mají už jen zhruba tři čtvrtiny roku. Proč chce stát čekání na identifikaci vlastníků nemovitostí ukončit k 31. prosince 2023? Nemá na vybranou, protože před devíti lety došlo ke schválení nového katastrálního zákona.

Právě ten dal pak za povinnost (ÚZSVM) dohledat k tehdy více jak 200 tisícům pozemků a nemovitostí jejich skutečné vlastníky. Do současnosti se to ale podařilo přibližně v 50 tisíci případů. Ještě hůř než Jihlavsko je na tom Třebíčsko, kde se hledá skoro tři tisíce majitelů pozemků a nemovitostí.

Žďársko jich má skoro osm stovek a Havlíčkobrodsko stále ještě více než 1800. Napříč krajem je v tomto ohledu nejhorší situace na Pelhřimovsku, kde se stát marně snaží dohledat přes 4300 položek ze seznamu. 

Diskuze k článku