Bez větších problémů se přenesla přes covidovou dobu Jaderná elektrárna Dukovany. Provoz stejně jako údržba i investice se uskutečňovaly podle plánu.
Do záměrů ovšem výrazně zasáhla válka na Ukrajině. Jaderná elektrárna naštěstí měla zásoby paliva na tři roky a nyní jedná s dalšími dodavateli, aby výroba elektrárny nebyla ohrožená. Zvažuje se i možnost vybudovat další sklady pro palivo. 
To považuje člen představenstva ČEZ a ředitel jaderné energetiky Bohdan Zronek za podstatné. Připomíná, že svět spěje k nižší spotřebě energie, vyráběné pokud možno bezemisně a šetrně k okolí.

„V posledním roce se také zdůrazňuje pojem energetická bezpečnost a maximální efektivnost,“ zdůraznil. Doplnil, že přes veškeré vlivy, které s sebou přinesla válka na Ukrajině, se cíle nemění. 
„To znamená v energetice omezovat využívání uhlí a více se zaměřovat, kromě jaderné energetiky, na obnovitelné zdroje,“ nastínil Zronek. Upozornil, že v roce 2025 výroba energie v jaderných elektrárnách přesáhne 32 TWh.

Nejvyšší podpora
Co považuje za velice důležité, je podpora veřejnosti. Ta se dostala na nejvyšší úroveň za dobu sledovanosti. Opět zdůraznil, že jádro je bezemisní a zajišťuje stabilní dodávky elektřiny.
Za důležité považuje i pomoc oblasti v okolí elektrárny. „Jedná se o podporu kulturních a sportovních aktivit a v tom hodláme v budoucnu pokračovat,“ prohlásil Zronek. Spolupráce s okolím bude důležitá i při výstavbě dalších bloků.   
Do Jaderné elektrárny Dukovany letos ČEZ investuje přes 2,3 miliardy korun. To je téměř o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Hlavním důvodem je obnova a modernizace výrobního i nevýrobního zařízení. 

„Vnímáme význam jaderné energetiky jako klíčového českého bezemisního zdroje. Investice proto směřují k zajištění nejméně šedesátiletého bezpečného provozu Dukovan i za cenu většího objemu prací v letošním roce,“ informoval Zronek.
Vyšší objem investic a prací se v letošním roce promítne i do delších odstávek. Časově i technicky nejnáročnějším projektem je podle ředitele elektrárny Romana Havlína unikátní projekt čištění parogenerátorů. 

„V loňském roce jsme ve spolupráci s kolegy ze společnosti Framatome jako první na světě vyvinuli a odzkoušeli metodu čištění, díky které dokážeme odstranit minerální nánosy uvnitř zařízení a zajistit tak předpokládanou životnost,“ vysvětlil Havlín. 
Parogenerátor je dvanáct metrů dlouhý tepelný výměník o průměru tři metry, ve kterém dochází k předání tepla primárního okruhu do sekundárního. 
Elektrárna v Dukovanech má celkem 24 těchto parogenerátorů. Většina by měla v následujících letech projít unikátní metodou čištění.
S počátkem roku postupně přechází provoz bloků z původních dvanáctiměsíčních palivových kampaní na šestnáctiměsíční. 

Provoz každého ze čtyř dukovanských bloků mezi odstávkami pro výměnu paliva se tak prodlouží o čtyři měsíce, což významně zvýší efektivitu provozu s vazbou i na údržbu zařízení. 
Výroba bezemisní energie v Jaderné elektrárně Dukovany by tak měla být v letošním roce i přes plánované delší odstávky pro výměnu paliva v obdobné výši jako v loňském roce, kdy ČEZ se 14,727 TWh v Dukovanech dosáhl páté nejvyšší výroby.
V nevýrobní části elektrárny pokračuje výstavba nové administrativní budovy za 400 milionů korun, která souvisí s plánovaným nárůstem počtu pracovníků vyplývajícího z požadavků na provoz elektrárny. Budova by měla být hotová na počátku roku 2024.
V průběhu letošního roku chtějí energetici v Dukovanech přijmout zhruba 100 nových zaměstnanců. S náborem nových kolegů s převážně technickým zaměřením počítá ČEZ i v následujících letech. 

Důvodem je pokračující pozvolná generační obměna a příprava nových odborníků pro plánovanou výstavbu a provoz nového jaderného zdroje. 
Na počátku roku pracovalo v elektrárně 1508 zaměstnanců ČEZ, z toho 138 žen a jejich počet v provozu elektrárny každoročně narůstá. I proto spolupracuje se školami v regionu i mimo něj. 

První žena
Už v příštím roce by Dukovany mohly mít na jedné z blokových dozoren první operátorku sekundárního okruhu v celé 38leté historii provozu elektrárny. 
Dukovany a Temelín jsou zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.
 

Diskuze k článku