Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Jednomu z nejvýznamnějších českých romanopisců Františku Kožíkovi posloužila osobnost lékaře Františka Veselého jako námět pro román Kouzelník z vily pod lipami. 
Se jménem slavného lékaře je spojeno vybudování lázní v Luhačovicích. Málokdo však ví, že pocházel z Vysočiny. V pátek 6. ledna uplynulo 100 let od jeho úmrtí. 
František Veselý se narodil 18. března 1862 v Bystřici nad Pernštejnem do rodiny hostinského. Studoval na gymnáziích v Německém Brodě (nyní Havlíčkův Brod) a v Brně. 
Medicínu vystudoval v Praze. V roce 1886 byl promován na doktora „veškerého“ lékařství. Již od svého útlého mládí byl vášnivých českým národovcem a neúnavným propagátorem myšlenky slovanské vzájemnosti. Již jako chlapec si ze svých úspor předplácel Národní listy. 

Zlom v jeho životě představoval rok 1898, kdy poprvé navštívil Luhačovice. Místo, i když bylo dosti zanedbané, ho okouzlilo. Vycítil potenciál léčebných pramenů Luhačovic.  
„Pojal úmysl vytvořit akciovou společnost, která by tyto chátrající lázně odkoupila a obnovila je. Rozhodl se vybudovat tady moravské lázeňské středisko moderního typu,“ uvedla ve svém příspěvku historička Blanka Petráková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Kromě toho chtěl v areálu lázní vybudovat kulturní zázemí a společenské středisko slovanských národů. 

V roce 1902 ve svých 40 letech dosáhl svého cíle. Nové akciové společnosti se podařilo lázně odkoupit od hraběte Serényiho a František Veselý byl pověřen administračním a technickým řízením lázní. 
Pro přestavbu lázní získal ke spolupráci proslulého architekta Dušana Jurkoviče. Staral se o rekonstrukci lázní, o minerální vody i o léčebný režim pro nemocné. Lázně neúnavně propagoval doma i v zahraničí. Byl známý jako člověk se silným sociálním cítěním. 

Nepochopený se vydal do Bělehradu
V čele lázní Luhačovic František Veselý setrval do roku 1909. Tehdy na svoji funkci kvůli neshodám v akciové společnosti rezignoval. 
„Odcházel z Luhačovic s pocitem křivdy a nevděku,“ napsala k jeho odchodu Petráková. Upřesnila, že i za tak krátkou dobu, co byl ve funkci, svojí prací vytvořil základy moderního lázeňství. 
Rok před tím se tehdy již známý český lékař oženil s operní pěvkyní, spisovatelkou a překladatelkou z francouzštiny a polštiny Marií Calmou. 

V roce 1914 do života Františka Veselého zasáhla první světová válka. V prosinci 1914 dobyla rakouskouherská vojska srbskou metropoli Bělehrad. Veselý byl pověřen, aby ve městě vedl tyfové oddělení. Na Balkáně nesloužil poprvé. 
Krátce po studiích sloužil tři roky jako vojenský lékař u 23. pěšího pluku v bosenském Sarajevu. Rakousko-Uhersko v té době Bosnu a Hercegovinu okupovalo. 
V Bělehradu však zanedlouho těžce onemocněl s ledvinami. Po svém uschopnění sloužil jako plukovní lékař nemocnice v Kroměříži. 
Po skončení první světové války působil Veselý jako lékař ve svém vlastním podniku v Šaraticích u Brna. 

Válka však značně podlomila jeho zdraví. František Veselý zemřel 6. ledna 1923 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Rok po jeho smrti mu byl odhalen v Luhačovicích pomník. 
Jak jsme se zmínili v úvodu článku, život lékaře původem z Bystřice nad Pernštejnem posloužil jako předloha pro knihu Františka Kožíka. 

V roce 1993 si na Františka Veselého při 70. výročí jeho úmrtí vzpomněly Jihlavské listy. Autor píšící pod zkratkou -jp- o Veselém napsal článek nazvaný Významný rodák, který JL otiskly v pátek 15. ledna 1993. 
„Pod jeho vedením lázně Luhačovice vzkvétaly a dosáhly evropského věhlasu. Byl to on, kterému se podařilo zachytit pramen Aloisku a Amandku a dokončil zachycení pramene Vincentky,“ přiblížil mimo jiné autor článku čtenářům JL před 30 lety. 
 

Diskuze k článku