Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 736 185 997
sport@jihlavske-listy.cz

Dr. House, hlavní hrdina stejnojmenného seriálu, jezdil na motocyklu…

Doktorka Monika Žižlavská má pod sebou místo asfaltu a silnice vodu. Závodně se věnuje kiteboardingu, neboli „kitu“, sportovní disciplíně, kterou čeká na letních olympijských hrách 2024 v Paříži velká premiéra.

„Nepočítá se s tím, že by se někdo z Česka nominoval. Já se o to chci pokusit…,“ říká odhodlaně třebíčská rodačka, bydlící v Jihlavě a ordinující v urologické ambulanci v Třešti.

Monika Žižlavská a voda, to je dlouhodobá symbióza. Odmala plavala. Nejprve v domovské Třebíči, poté za Jihlavský plavecký klub Axis a později při studiu na univerzitě v Brně. „Je to tak. Můj život je spojený s bazénem, nebo „kitem“ a mořem. Moje mamka říká, že voda mě uklidňuje,“ usmívá se lékařka.

Závodnímu plavání dala vale kvůli práci. „Nešlo to skloubit. Chcete-li mít určitou výkonnost, potřebujete trénovat alespoň čtyřikrát pětkrát týdně. V mém případě to nebylo reálné,“ vysvětluje.

Monika Žižlavská přemýšlela, jakou činností by mohla ukojit hlad po sportování. Přesedlala na kiteboarding. „Můj přítel dělal windsurfing. Chtěla jsem jej následovat, abychom měli další společný zájem,“ vzpomíná. Jak se ale ukázalo, „wind“ byl celkově náročnou disciplínou…

„Po roce jsme to přehodnotili. Přítel řekl, že vyzkoušíme „kity“, které jezdí více holek. Nějakých pět šest let jsme se tomu věnovali rekreačně ve volném čase, respektive o dovolených,“ dodává Monika Žižlavská.

Jenomže čas strávený na „kitu“ postupně narůstal a dovolené přestávaly stačil… „Úplně jsme tomu propadala. Koukala jsem na hodiny, kdy končí ordinační doba, abych mohla vyrazit na Velké Dářko nebo jinou vodní plochu,“ vypráví.

Monice Žižlavské se líbilo, jak někteří „kiteři“ jezdí po světě a baví se svým sportem. Chtěla je následovat. „Čím dál více mi docházelo, že jsem v práci unavená a trochu vyhořelá, proto jsem dala na rok výpověď a cestovala. Prozkoumali jsme vzdálenější destinace, například Brazílii nebo Filipíny,“ prozrazuje.

Z jednoho roku mimo ordinaci se staly tři. Mezitím vypukla covidová pandemie a „překopala“ Monise Žižlavské a jejímu partnerovi plány. „Když jsme kvůli panu covidu ´uvízli´ v Evropě,  proč se nevěnovat kiteboardingu závodně?“ napadlo je… 

Jak ukazují výsledky, šlo o správné rozhodnutí. Monika Žižlavská je zimní mistryní České republiky v dálkové jízdě i tricích. Z letního šampionátu má ve sbírce celkové třetí místo. „Závodili jsme dohromady s chlapama, jelikož v mojí kategorii hydrofoil bylo přihlášeno málo holek,“ dodává.

Jak vypadá zimní mistrovství? „Jedete na sněhu po zamrzlém Lipnu. Na sobě máte lyžařské oblečení, jako byste šli na svah,“ líčí Monika Žižlavská.

V letních měsících naopak obléká neopren. „Za rekreačním kiteboardingem lidí jezdí do tepla, aby tam mohli být jenom v plavkách. Já ovšem zjistila, že není dobře trávit u moře hodně času, protože slunce je prevít a vyčerpává,“ upozorňuje. 

Když Monika Žižlavská přes léto trénuje, prý je zahalena jako Tálibanec. Koukají jí jenom oči… „Letos v Řecku si kamarádka dělala legraci, že džihádista jde na vodu,“ dodává s úsměvem.

Jak bylo zmíněno, Monika Žižlavská závodí v kategorii hydrofoil. „Je to takový ´krumpáč´, metr a kousek vysoká noha. Na spodku je takové letadýlko a člověk se rychlostí jízdy dostane do levitace. Pohybujeme se odhadem půl metru nad vodní hladinou. Výhoda je, že nám stačí i slabší vítr. Pravidla jsou podobná jachtingu. Závod trvá tři dny a boduje se každá rozjížďka,“ vysvětluje.

Finančně je kiteboarding velice drahý sport. Jenom výbava se pohybuje v řádech stovek tisíc korun… Dá se jezdit profesionálně? „Pokud vím, jedna Češka se tím opravdu živí, ale bydlí mimo Českou republiku,“ odpovídá Monika Žižlavská.

Ona sama sponzora nemá. Podle svých slov morálně není typem člověka, jenž by obcházel firmy a prosil o peníze. „Odmalička jsem byla vychovaná, že pokud něco chci, mám si na to vydělat,“ podotýká Monika Žižlavská. „Ale pokud by mě v úsilí nominovat se na olympiádu chtěl někdo podpořit, ať se ozve. Pochopitelně budu ráda. Veškeré podklady mám připraveny,“ vzkazuje.  

Cesta do Paříže vede pro Moniku Žižlavskou přes kvalifikaci na mistrovství světa, která se koná příští rok o prázdninách v nizozemském Haagu. „Kritéria jsou momentálně taková, že pro Evropanky je vyhrazeno jistých osm míst. Celkově bude na olympiádě startovat dvacet žen,“ vypočítává.

Závěrem Monika Žižlavská vzpomíná, jestli někdy při sportu poskytovala jako lékařka první pomoc. „Bylo to v rámci plaveckého mistrovství České republiky veteránů, shodou okolností v Jihlavě. Jako jediná jsem poznala, že u jednoho pána je něco špatně a má infarkt. Skákala jsem pro něj do vody. Naštěstí do dobře dopadlo.“

Při kiteboardingu občas ošetřuje drobné oděrky. „Vědí, že jsem doktorka a že mám opravdu dobrou lékárničku,“ směje sea

Diskuze k článku