David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

„Na místě události zasahuje kolem pěti desítek hasičů,“ diktuje v úterý dopoledne do připravených kamer a diktafonů hloučku postávajících novinářů mluvčí krajských hasičů Petra Musilová před hnědou ocelovou vstupní branou do farmy v Rohozné nedaleko Jihlavy.

Nezpevněný povrch po sjezdu z hlavní komunikace je rozblácený od hasičské techniky, která parkuje uvnitř areálu. Jinak dovnitř nikdo nepovolaný nesmí. Hned u plotu na to dohlíží dvoučlenná policejní hlídka.

Pohyb novinářů monitoruje ze služebního vozu. Jinak je v místě klid. Fakt, že se na farmě po půl desáté dopoledne začne vybíjet na pět tisíc kusů drůbeže kvůli nákaze ptačí chřipkou, připomíná na plotě visící papír formátu A4 vložený do kancelářské plastové průhledné fólie.

„Ohnisko nebezpečné nákazy zvířat. Vstup zakázán,“ píše se na bílém papíru fixou černé barvy. Po areálu se pohybují dvě desítky hasičů v zásahových oblecích. Část z nich má na sobě bílé kombinézy, rukavice a holínky neprodyšně přilepené ke kombinéze izolační páskou.  

Vybíjení drůbeže má na místě na starosti pohotovostní středisko pro mimořádné situace, které je součástí Státní veterinární správy. S nuceným usmrcením hlavně chovných a takzvaných svatomartinských hus začínají před půl desátou dopoledne a končí okolo čtvrté hodiny odpoledne.

Specializovaná firma drůbež usmrcenou oxidem uhličitým následně z Rohozné převáží až do asanačního podniku ve Věži na Havlíčkobrodsku. V následujících dnech musí farmáři ještě zlikvidovat podestýlku nebo zbytky krmiva. Prostory také čeká kompletní vyčištění a důkladná dezinfekce.

Veterináři kvůli výskytu ptačí chřipky na farmě minulý týden  stanovili dvoukilometrové ochranné pásmo. V praxi to znamená, že místní drobní chovatelé drůbeže musí mít zvířata uzavřená a nesmí je vpustit do volného výběhu. V obci se nesmí pořádat výstavy nebo burzy zvířat.

„U nás se stejně nic takového neděje,“ říká k tomu starostka obce Štěpánka Šteflová. Hasiči podle mluvčí mají na farmě jasně dané úkoly. Na místě zasahují se specializovanou technikou určenou pro dekontaminaci osob a techniky.

Fyzicky hasiči pomáhají s odchytem ptáků a jejich umisťováním do kontejnerů, do kterých je vpouštěn smrtící oxid uhličitý. Nebezpečná zóna je jasně vyznačena a od vjezdové brány do ní není dál vůbec vidět.

Vstupuje se do ní ale jen v jednorázových ochranných oděvech a s nasazenou maskou. Farmář Josef Tříska novinářům prozrazuje, že v neděli měli začít se zabíjením svatomartinských hus určených hlavně do hospod a obchodů a také na sváteční stoly soukromých odběratelů.

O nákaze se na farmě dozvídají minulý čtvrtek a všem je od počátku jasné, že zvířata budou muset do kafilérie. Odběratelům firma dává vědět elektronickou cestou, že objednávky hus nebudou schopni realizovat. Farmář v úterý zatím ještě netuší, jak velkou dostane za vybitá zvířata náhradu od státu. Plnění chce řešit až ve chvíli, až bude mít v této souvislosti pohromadě všechny vynaložené náklady.

Farmáři ale budou nějaký čas bez práce, protože chovné husy se musely vybít také. Nový chov mohou v Rohozné tím pádem založit až příští rok zjara. Bude potřeba je vykrmit a až v dalším roce se vrátit k odchovu vlastních housat. Na jaře se pravidelně líhly desítky tisíc housat.

Potraviny uváděné na trh musí být od zdravých zvířat

Pokud jde o ptačí chřipku, upozorňují odborníci na fakt, že z ČR ani ze zahraničí není historicky znám případ, kdy by došlo k přenosu nákazy z drůbeže na člověka prostřednictvím potraviny.

„Navíc, běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 oC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu,“ dodává mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Vysvětluje, že ptačí chřipka je, buď vysoce patogenní (HPAI), nebo nízce patogenní (LPAI). V případě, že se jedná o HPAI, je nutné dle evropské legislativy maso a vejce z uvedeného hospodářství stahovat a likvidovat.

„V případě nového ohniska v Rohozné na Vysočině se sice jedná o nízce patogenní ptačí chřipku, u níž legislativa vyloženě nenařizuje stahování masa a vajec, nicméně jedná se o ohnisko nákazy, tedy hospodářství, kde se nacházejí nemocná zvířata s příznaky nemoci.  A legislativa zároveň říká, že potraviny uváděné na trh musí pocházet od zdravých zvířat,“ referuje Majer a dodává, že proto se i těla utracených zvířat z tohoto hospodářství  zlikvidují.

„Z principu předběžné opatrnosti je zkrátka nelze použít na výrobu potravin. Pokud je organismus drůbeže oslaben nemocí, nemusí být chřipka to jediné, co by v mase a vejcích bylo. V takových zvířatech může bujet salmonela, kampylobakter a další různé patogeny nebo toxiny…,“ komentuje.

Diskuze k článku