Třešťský sprinter Eduard Kubelík obdržel v rámci Sportovce Jihlavska speciální Cenu Jihlavských listů za mimořádný sportovní výkon.

Máte radost?

Určitě mám. Člověka potěší, když jeho snaha k něčemu vede a někdo ho ocení.

Jaký byl závodní rok 2020?

Zatím můj výsledkově nejúspěšnější. Ale věřím, že letos ho minimálně vyrovnám, ne-li překonám. Jsem hodně blízko venkovnímu juniorskému rekordu. Rád bych ho pokořil.

Na dveře klepe juniorské mistrovství Evropy i světa. Už pilujete formu?

(úsměv) Výkonnost trénuju pořád stejně, pořád se snažím běhat co nejlépe a nejrychleji. Změna je v tom, že se budu připravovat i psychicky. Evropa i svět pro mě budou něco nového, něco úplně jiného. Doufám, že nebudu ve stresu.

Nervozita vám dříve dělala problémy. Už je to lepší?

Zapracoval jsem na tom. Momentálně jsem trochu nervózní jen před závody, kde se ode mě očekává dobrý výsledek.

Říkám si: co kdybych ty ambice nenaplnil?

To je případ mistrovství České republiky juniorů, které se koná tento víkend v Kladně. Hlavním favoritem jste vy.

Ano. Věřím, že nezklamu, a vyjde to.

Na druhou stranu, když jste nedávno na Zlaté tretře stál na stejné dráze jako světová sprinterská esa, v čele s Justinem Gatlinem, tak juniorské šampionáty vás nerozhodí, ne?

(úsměv) Podle mě jsou Zlatá tretra a mistrovství světa pořád něco úplně jiného. Možná kdyby v Ostravě mohli na stadion diváci, bylo by to podobné. Takhle člověk ani nevnímal, že je na velkých závodech. Ale bylo „hustý“ vidět kolem sebe všechny ty slavné atlety.

Odkoukal jste od nich něco?

Moc ne, protože třeba rozcvičku jsme měli ve stejnou chvíli. Ale všiml jsem si, že Justin Gatlin má zajímavou techniku. Hodně do toho jde silou. Nedává ruce úplně dobře, přesto běhá rychle.

Nešel jste si pro autogram?

(úsměv) Napadlo mě to, ale nechtěl jsem otravovat. Mně stačí, že jsem se s ním rozcvičoval.

Cíle pro evropský a světový šampionát?

Zatím jsme se o nich s trenérkou nebavili, ale na mistrovství Evropy určitě chci bojovat o medaili na dvoustovce. Na mistrovství světa se budu snažit o co nejlepší umístění. Třeba dostat se do semifinále.

Co mi řeknete k juniorské reprezentační štafetě, jejímž jste členem, a které hapruje předávka?

Běželi jsme čtyřikrát a dokončili jenom jednou, což není veselá statistika. Podle mě máme na lepší výkony. Mohli bychom se kvalifikovat i na mistrovství světa, kdybychom někdy doběhli. To ale nesmíme dělat chyby.

Co dělají vaši kolegové špatně, že nepředají kolík?

Přemýšlel jsem nad tím. Podle mě může hrát velkou roli stres. Tak moc se soustředíte, aby to dobře dopadlo, až se to nepovede.

Postaví vám někdy v Třešti, coby slavnému rodákovi, sochu?

(úsměv) To nevím. Zatím asi ne. Ale mohli by tam postavit alespoň tartanovou dráhu. Běhalo by se lépe než na šotolině, která tam je.

Ale na ulici vás lidé poznávají, ne?

To ano, ale zatím nezdraví (smích).

Po covidové pauze je atletický kalendář nabitý. Zvládáte to fyzicky?

Dá se to zvládnout. Alespoň já jsem s tím nikdy neměl problém. Mezi některými závody bylo volno jenom pět dní, ale i to je dost času na odpočinek a přípravu. Nepociťoval jsem, že by mě to nějak ovlivnilo. Náročné je to spíše časově, kvůli škole a dalším věcem. Pořád se něco chystá, nějaký program, a pak se ruší. Třeba kvůli štafetě se taky všechno překopávalo.

Sledujete kromě atletiky i jiné sporty? Bylo mistrovství světa v hokeji, aktuálně se koná fotbalové EURO.

Hokej jsme sledovali s rodiči a fandili. Na fotbal moc nekoukám.

Ne? Vždyť jste fotbal hrál…

A to mi stačilo (úsměv). Já sleduji většinou atletické výsledky, abych věděl, jak si vedou ostatní.

Zkuste z legrace tipnout, jak dopadnou na EURO čeští fotbalisté.

(úsměv) Vůbec netuším, ale přál bych, aby došli co nejdál. Minimálně postup ze skupiny a pak se uvidí…

Diskuze k článku