Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Prostřednictvím online prohlídek se mohou v současné době příznivci výtvarného umění dostat za vynuceně uzavřené dveře Oblastní galerie Vysočiny. Ta na YouTube kanálu představuje krátké komentované vstupy z jednotlivých sálů domu Komenského 10, kde je ještě tento týden reálně instalována výstavy děl Jiřího Načeradského, významného českého malíře, grafika a vysokoškolského pedagoga.

Po výstavě malířky, ilustrátorky a výtvarné pedagožky Terezy Říčanové (skončila 31. ledna) je Načeradského prezentace už druhou obsáhlou, poctivě připravenou a široce pojatou výstavou v OGV, o kterou Jihlavané v těchto týdnech reálně přicházejí. Video s audiozáznamem komentáře vzniklo během neformální prohlídky, při níž odborné pracovníky galerie provázel jednotlivými sály výstavy její kurátor Petr Vaňous.

Výstava nazvaná Době navzdory: Jiří Načeradský (1939—2014) byla bez vernisáže otevřena 3. 12. 2020. Končit má tuto neděli, aniž se veřejnost kvůli vládou vyhlášeným protipandemickým opatřením dočkala možnosti ji reálně zhlédnout.

Jak přitom dokládají i pouhé několikaminutové neformální videosekvence, je Načeradského výběrová retrospektiva atraktivní výtvarnou záležitostí. V chronologickém průřezu jednotlivými fázemi umělcovy tvorby (všechny obrazy jsou zapůjčeny výhradně ze soukromých sbírek) má ambici i sílu sledovat též absurdity doby 20. století v komunistickém totalitním Československu, náročné životní a tvůrčí podmínky, s nimiž se musel často provokativní umělec vyrovnávat.

Samotný kurátor Vaňous komentuje Načeradského jako jednoho z nejdůležitějších autorů české poválečné figurální malby. Přibližuje jej jako umělce až posedlého prací, v jehož díle měla v době normalizace své místo kritičnost, absurdita, sarkasmus a ironie.

Návrat svobody v devadesátých letech se pak podle Vaňouse u Načeradského projevuje zpětnou aktualizací modernistických východisek i živelnou modifikací vlastního staršího námětového rejstříku.

Vnitřní emigrace

Jiří Načeradský byl představitelem českého moderního malířství. Jeho figurální díla jsou charakteristická též erotickým a sexuálním podtextem a kontextem.

V rámci krátkých internetových videoprohlídek prochází divák jednotlivými sály výstavy. Kurátor Vaňous seznamuje např. s  metodou, kdy Načeradský zkoumal figuru v pohybu. Používal k tomu agenturní fotografie sportovců z novin a časopisů, ale sportovce „svlékal z dresů“, protože mu šlo o zachycení pohybu těla. Např. i „růžový“ olej Dívky z Playboye (1967) kurátor komentuje jako na svou dobu velmi provokativní.

Posléze seznamuje se změnou Načeradského výtvarného vyjadřování v době normalizace sedmdesátých let, kdy se v umělcově díle naopak odráží témata jako ztráta pohybu a svobody, odosobnění až skepse (motivy cyklistů - zacyklení společnosti, metafora uzavřených hranic, obrazy biostrojů a mechanismů vyžadujících zapojení jednotlivce do systému apod.). Kurátor u Načeradského hovoří až o principu jakési vnitřní emigrace.

Jak sdělilo vedení OGV, hodlá i v současné složité době dodržet plán výstav tak, jak je připraven v dramaturgii krajské galerie. Výstavy tak mají být i nadále reálně instalovány v sálech.

V budově Komenského 10 OGV nejblíže anoncuje výstavu z díla Daniela Balabána, ostravského představitele malby střední generace, který ve svém díle spojuje komentář k socialistickému realismu i křesťanské ikonografii. Kurátorem je Radek Wohlmuth.

V budově Masarykovo náměstí 24 by mělo po nedávno uzavřené výstavě Terezy Říčanové dojít na instalaci „Element sklo. Matérie fantazie“. Ta se bude zabývat fenoménem sklářství na Vysočině. Ohlédne se za jeho historií v regionu a zmapuje zdejší současnou sklářskou tvorbu.  V expozici zdůrazní soudobé umělecké sklářství.

Diskuze k článku