Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Ruský prezident Putin neměl zájem na otrávení dvojitého agenta Sergeje Skripala, Rusko není vojenskou, ale bezpečnostní hrozbou, kritika prezidenta Miloše Zemana pro jeho postoj k tajným službám nebo postoje Tomia Okamury k migraci.

To jsou některé výroky bezpečnostního experta Andora Šándora, které vyslovil na své přednášce v Jihlavě, kterou navštívilo okolo stovky osob. Přednáška se uskutečnila v úterý 21. května v jihlavském DKO. 

Podle Šándora pokud politikové vidí, že tajné služby nedělají svoji práci dobře, mají povinnost zjednat nápravu a ne své názory na ně prezentovat přes média.

Myslel tím především výrok prezidenta republiky Miloše Zemana, který pracovníky tajných služeb v médiích označil za „čučkaře“.  

„Je to jako když řeknete všem šmejdům, lumpům, darebákům, teroristům, tady u nás se vám povede ledacos, protože, ti co nás mají chránit, jsou čučkaři, nic neumí a my to říkáme, protože to víme, protože my jsme příjemci jejich zpráv,“ vysvětlil.

Vyjádřil se také k migrační krizi. Ta byla dle Šándora u nás vyvolána uměle. „My máme to štěstí, že k nám nikdo nechce,“ poukázal.

Upozornil, že někteří politikové si udělali z „umělé migrační krize v ČR“ dobrý výtah k moci, a ještě více ji rozněcují. Opřel se přitom jmenovitě do předsedy SPD Tomia Okamury.   

„Takový Tomio Okamura, který když se ráno holí, musí vidět, že je odjinud, bude chránit čistotu české rasy,“ zapochyboval.  

Putin je předvídatelný a Skripala otrávit nenařídil

Velkým tématem Šándorovy jihlavské přednášky bylo také Rusko a jeho prezident Vladimír Putin.  

„Rusko má ambice si chránit své území, je krajně nervózní z rozšiřování se Severoatlantické aliance o země jako je Pobaltí, Ukrajina nebo Gruzie,“ uvedl. Vyloučil však, že by Rusko mělo zájem válčit v Pobaltí, Polsku nebo v ČR. Argumentoval, že válka v Evropě by byla proti hospodářským zájmům Ruska. 

„Když chtějí Rusové prodávat plyn a ropu do velkých zemí Západu, především do Německa, pochybuji, že by zároveň mohli válčit v Pobaltí nebo v Polsku,“ podotkl.

Rusko prý na to nemá ani dostatečné vojenské kapacity. Argumentoval také čísly. Dle Šándora je Rusko se 60 miliardami dolarů v pořadí až páté na světě ve výdajích na zbrojení. Doplnil, že oproti 700 americkým má Rusko v zahraničí pouze dvě vojenské základny.

Z těchto důvodů podle Šándora Rusko nepředstavuje vážnou vojenskou hrozbu. Za bezpečnostní hrozbu však Rusko považuje. Poukázal na fakt, že na území ČR velmi čile operují ruské tajné služby.   Zmínil, že Rusko ve svém strategickém dokumentu označuje za největšího nepřítele NATO.   

„Tak se nedivme, že dělají všechno proto, aby nás rozklížili, aby nás jakkoliv znebojeschopnili. Je to jejich logický zájem,“ upřesnil.

Na rozdíl od Borise Jelcina, označil jeho nástupce v úřadu ruského prezidenta Vladimíra Putina za předvídatelného. „Akorát my máme tendenci to, co říká neposlouchat nebo tomu nerozumíme nebo to podceňujeme,“ poznamenal.

Podle Šándora není NATO ochotno bránit Rusku v jeho akcích především na teritoriu bývalého Sovětského svazu, které představuje jeho hlavní sféru vlivu.   

„Myslím, že jsme to ukázali v roce 2008 při válce v Gruzii, kdy jsme do války s Ruskem kvůli tomu nešli, prokázali jsme to v roce 2014 při anexi Krymu, konec konců to Západ prokázal i v roce 1968, když k nám přišli Rusové a neudělali vůbec nic,“ řekl. Z toho vyvodil, že sféry vlivů světové velmoci stále respektují.  

„Hlavní strategický zájem Rusů je vykopnout Američany z Evropy, když to udělají Němci, tak jen lépe,“ shrnul ruské zájmy.

Kauza Skripal a krize na Ukrajině

Na jaře 2018 byl ve Velké Británii otráven ruský dvojitý agent Sergej Skripal spolu se svoji dcerou. Jako příčinu jejich otravy britské orgány označily nervově paralytickou látku novičok. Z útoku Velká Británie obvinila Rusko.

Šándor však pochybuje, že by likvidaci Skripala nařídil ruský prezident Putin. Poukázal, že se tak stalo těsně před mistrovstvím světa ve fotbale v Rusku. Tvrdil, že pokud by skutečně došlo k útoku novičokem, bylo by v hotelu, kde Skripal pobýval, více otrávených lidí.

Položil také řečnickou otázku, proč by ruské orgány čekaly na likvidaci Skripala osm let, když ho mohly odstranit v době, kdy byl vězněný v Rusku. 

„Nevylučuji, že to mohla udělat nějaká parta bývalých důstojníků GRU (ruská vojenská kontrarozvědka – pozn. red.), ale určitě to nenařídil Putin, protože to nemá žádnou logiku,“ připustil Šándor.  

V Šándorově přednášce se dostalo také na krizi na Ukrajině. Dle Šándora boj, který vede centrální ukrajinská vláda proti proruským separatistům na východě země, není žádná protiteroristická operace. 

„Je to přece regulérní občanská válka, kdy jedna část Ukrajinců, z nichž menší část umí ukrajinsky, bojuje proti jiné části Ukrajinců, kteří mluví rusky,“ vysvětlil.

Vyjádřil se, že k chaosu na Ukrajině slušně přispěla také EU. Za jednoho z viníků konkrétně jmenoval tehdejšího českého komisaře pro rozšíření EU Štefana Füleho. Zásadní ruský vliv na krizi na Ukrajině však nepopírá.  

„Že Rusko aktivně Ukrajinu rozvracelo je celkem evidentní a dosáhli toho, co chtěli. Ukrajina je rozvrácená, nikdo ji do aliance ani do Evropy nevezme,“ dodal.  

Kosovo jsme uznali,

protože jsme se zbláznili

Na přednášce Šándor také kritizoval uznání nezávislosti Kosova na Srbsku, ke kterému došlo v roce 2008.

„Kosovo nemělo žádný nárok být nezávislým státem. Uznali jsme ho, protože jsme se prostě zbláznili. Uznali jsme prostě vládu normálních teroristů, pašeráků lidských orgánů,“ poznamenal.

Posteskl si, že kvůli Kosovu NATO 12 dní po vstupu ČR do aliance bombardovalo Srbsko, aby zajistilo multietnické Kosovo.  

„Kosovo je dnes tak multietnické, že pouhé sotva tři okresy na severu jsou Srbské a zbytek je čistě Kosovský (albánský – pozn. red.).“

Podivil se v souvislosti s Kosovem, že když v roce 1995 v rámci operace Bouře vyhnalo Chorvatsko ze svého území 150 tisíc srbských civilistů, NATO k žádnému bombardování nepřistoupilo.   

Šándor o sobě dlouhodobě tvrdí, že nemá žádné politické ambice. Řekl, že nějaké nabídky jít do politiky měl, a vždycky jim odolal. To, co na přednášce odprezentoval, označil pouze za své názory. Netvrdí, že jsou všechny správné.

Výrazně se však vyhranil vůči tzv. politické korektnosti. „V žádném případě nepodléhám politické korektnosti, kterou bytostně nesnáším. Snažím se nazývat věci pravými jmény,“ uzavřel.  

Diskuze k článku