Na rozhovor přichází krásná, mladá a veselá žena. Její oči jiskří drobnými plamínky, když se rozpovídá o tom, co ji naplňuje po tvůrčí stránce. Úsměv se jí rozehrává na tváři pokaždé, kdy se zmíníme o jejích schopnostech a o tom, co ji naplňuje. Kateřina Kalinová z Jihlavska se věnuje vybrušování a malování kraslic.

Proto je otázka zcela jednoznačná, a to, zda má ráda Velikonoce. Odpověď je velmi stručná, ale v mnohém překvapivá: „Velikonoce mám ráda, ale žádnou výzdobu doma nemáme, ani ta moje vajíčka, která barvím, brousím a pokrývám voskovým reliéfem.“ Když se zeptáme na dodržování tradic, tedy zda k paní Kateřině chodí koledníci, dostává se nám zamítavé odpovědi: „Na Velikonoce, tedy na sváteční pondělí, se chystáme letos asi do zoo.“

Okamžitě, co jsme viděli na fotkách výtvory paní Kateřiny, tak nás velmi zajímalo, jak dokáže něco tak křehkého, jako je skořápka od vajíčka, vůbec brousit, aby jí nezůstaly jen oči pro pláč. Jaké nástroje se na to používají a vůbec, jak a kdy s touto technikou začala.

„Na tuto techniku mě přivedla moje maminka, které se to moc líbilo, tak mi řekla, že to zkusíme,“ říká paní Kateřina a okamžitě dodává: „A mně se ty výtvory moc líbily, ráda jsem vždycky malovala obrázky, takže jsem okamžitě sáhla po brusce a začala něco podobného sama zkoušet.“ Už tady se nabízí otázka, jaká že to je bruska? „Dělám to gravírovací bruskou, což je dobrá bruska na nehty, na kterou jsou různé nástavce, takže si mohu vymýšlet skoro jakékoliv vzory.“ Což když se podíváte na vajíčka paní Kateřiny, tak skutečně vidíte nepřeberné množství různých motivů a designů.

„Většinou si inspiraci nakreslím na papír a pak překresluji na vajíčko, hlavně u velkých motivů, nebo když jsem třeba vybrušovala pštrosí vejce,“ přemítá mladá žena.

Další otázka směřuje k vajíčkům, protože sehnání velkého množství vajec je pro dekorování kraslic jistě stěžejní. „Se sháněním vajec mi velmi pomáhá maminka. Málo používám slepičí vejce, protože jsou velmi křehká a brousí se velmi špatně. Nejlepší jsou vejce husí a kachní,“ konstatuje a při tom, když vidí tázavý pohled, ihned dodává: „Tady na Vysočině je spousta husích farem, které vajíčka, již vyfouknutá, prodávají.“

Protože se paní Kateřina velmi často zmiňuje o mamince, napadá nás otázka, zda její maminka s ní také tvoří a jestli společně barvily vajíčka, když paní Kateřina byla ještě malá holka. „Ne, mamince broušení nešlo, takže mi pomáhá jenom se sháněním materiálu a vyfukováním vajec. A když jsem byla malá, tak jsme vajíčka klasicky barvily v cibuli a dávaly na ně nálepky nebo ty košilky.“ 

Kateřina Kalinová nejenže vajíčka brousí, ale zároveň kolem výbrusů maluje roztavenou bílou voskovkou. I díky tomu zdobí kraslice klasicky voskem, tedy nejprve si je nabarví, a poté jednou až dvěma barvičkami dodělává. Už dlouho jsem neviděla tak krásné a jasné barvy, tedy otázka je jednoduchá, čím barvíte vajíčka? „Je to barva ve spreji, prostě autolak, drží to daleko lépe než klasické barvy na vajíčka. Ale mohu dekorovat pouze vejce vyfouknutá, ta, co nejsou určena ke spotřebě.“

A co se týče samotného voskového reliéfu? Podle paní Kateřiny jsou nejlepší staré voskovky, které si nahřívá ve stojánku s hliníkovou lžící.

Pokud se ptáme na časové úseky, pro zručné ruce a trénované oči už není výroba jedné kraslice obzvláště náročná. „Menší vajíčko, tedy kachní, pro mě se vším všudy trvá přibližně hoďku a půl, větší samozřejmě o něco déle,“ usmívá se.

Samotné výrobě kraslic se paní Kateřina věnuje již devět let. „Víte, ono to tak nepřijde, většinou začínám malovat už v prosinci, takže na Vánoce máme Velikonoce, pak konečně přijdou a zase na rok mám pokoj. No, i když, já voskovou technikou maluji i vánoční ozdoby…“ rozpovídala se Kateřina Kalinová, ovšem to už je jiný příběh.

Diskuze k článku