První den roku 1981, tedy přesně před 45 lety, se v jihlavské porodnici narodilo pět miminek. Michal, Martina, Marek, Jan a Miroslav. Společně vstoupili do nového roku, společně začali život. Po letech se znovu setkali - z celé party „novoročních dětí“ přijali pozvání do redakce JL Michal Pytlík z Polné a Martina Konířová se svou maminkou Bohuslavou Syrovátkovou z Dolní Cerekve. 

„Novoroční děti“ jsme si vyzpovídali a samozřejmě jsme je zachytili i na fotografii. Setkání proběhlo v přátelské atmosféře a nechyběly vzpomínky ani úsměvy. 
Dvojice se potkala poprvé od svého pobytu v porodnici. „Je zvláštní si uvědomit, že jsme přišli na svět ve stejný den, na stejném místě,“ shodli se Michal s Martinou. 

Každý z nich se během let samozřejmě vydal jinou životní cestou, přesto je spojuje datum narození a místo, kde jejich příběh začal.
Michal i Martina se shodují, že narodit se prvního ledna není nic moc. Oslava jejich narozenin se vždy spojí s vánočními svátky nebo se silvestrem. 

„Jsme prostě ošizení,“ přiznávají s nadhledem. S úsměvem dodávají, že s rostoucím věkem si ale z toho nic nedělají. „Slaví se silvestr a po půlnoci nám kromě přání do nového roku chodí zprávy, s přáním k narozeninám,“ referují. 
V obou rodinách dle predikcí lékařů s miminky počítali už na silvestra. Paní Syrovátková si stihla ještě dát doma novoroční přípitek, manžel ji odvezl do porodnice kolem šesté hodiny. Paní Pytlíková už byla v tu dobu v nemocnici. 

Michal přišel na svět jako první, v čase 1.20 ho porodila maminka Libuše. Vážil 4300 gramů a měřil 53 cm. Následovala ho Martina (3400 g, 50 cm) v porodním čase 8.10.
Během prvního dne roku 1981 dle zprávy z 6. ledna 1981 v tehdejší Jiskře na svět v jihlavské porodnici vykoukli ještě tři kluci – Marek Ivany Tomicové z Malého Beranova, Jan Dany Hejskové z Jihlavy a Miroslav Libuše Maxové z Jihlavy. 

„Všechny jsme se sešly na jednom pokoji a postupně jsme se seznámily. Byl to zvláštní pocit. Pět miminek v jeden den,“ přiznává paní Syrovátková, pro kterou byla Martina druhým dítětem. Doma na sestřičku čekal brácha. U Pytlíků se na malého brášku těšily dvě starší sestry. 

Paní Syrovátková vzpomíná, že s bříškem zvládla připravit rodině Vánoce. „Nešetřila jsem se do poslední chvíle. Zvládla jsem i mytí oken, vytírání podlahy, cukroví…,“ líčí a dodává, že na pokoji s ostatními maminkami vzpomínaly, jak se mají jejich partneři doma, jestli zvládají domácnost… Porody byly v dobách minulých totiž bez přítomnosti mužů. Tatínek viděl své miminko až „po akci“, když mu ho maminka v případě jihlavské staré nemocnice ukázala přes sklo na schodech. 
„A co jsme si pro naše miminka přály? Tak aby byla zdravá, vyrůstala v klidu, míru. To si myslím, že si přeje každá žena v jakékoli době,“ reaguje paní Syrovátková.

Michal i Martina vzpomínají, že doba jejich dětství byla krásná. Život v menších obcích jim oběma dával možnost lumpačit a prožívat dobrodružství, o kterých dnešní děti už ani nemají potuchy. „Bohužel dnešní svět mladých je jen o počítačích a mobilech. Ale jak by se to dalo změnit?“ pokládají si otázku čerství pětačtyřicátníci. Oba jsou už sami rodiči. Martina má dvě dcery, Michal taktéž a ještě syna.  

Setkání prvních dětí z jihlavské porodnice roku 1981 se stalo milou připomínkou toho, jak čas plyne a jak nečekaná spojení může život přinést. Redakce děkuje všem zúčastněným za to, že přišli, a přeje jim mnoho dalších úspěšných let.
„Právě na nás je vidět, že čas nezastavíte. Jde dál a je důležité si z ničeho nedělat nervy. Berte život takový, jaký je,“ vzkazují čtenářům JL první miminka roku 1981 Michal a Martina.