Bezplatné poradenství v oblasti energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie nabízí, pod hlavičkou Ministerstva průmyslu a obchodu, síť Energetických konzultačních a informačních středisek EKIS. Na Vysočině jsou v provozu čtyři – v Třebíči, v Polné a dvě v Jihlavě – jedno zaštiťuje Energetická agentura Vysočiny, druhé architekt Miroslav Misař. Právě jej JL k tématu vyzpovídaly.
S jakými otázkami se na vás mohou lidé obracet?
Poradíme s výstavbou pasivních domů a úsporami energie, dotačními programy Nová zelená úsporám (IROP, OPPIK), s kotlíkovými dotacemi, s obnovitelnými zdroji energie (tepelná čerpadla, solární termické a FV panely), s větráním a rekuperací, s aplikací zateplení apod.
Orientujeme se i na oblast stavební fyziky nebo krajinné ekologie v souvislosti s energetikou.
K dispozici dáváme informační materiály Centra pasivního domu.
Jsou vaše služby opravdu zdarma?
Poradenství je zcela zdarma. Náklady hradí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podmínkou bezplatného poradenství je osobní návštěva, podepsání formuláře o poradenství a poskytnutí základních kontaktních údajů klienta, nebo využití internetového formuláře i-ekis. Poradenství nezahrnuje vypracování projektů nebo složitější energetické výpočty, ani cesty za klientem. Tyto služby jsou placené.
Poradnu provozujete již více než rok – dá se říct, s jakými dotazy se na vás lidé obrací nejčastěji? Co je nejvíc zajímá?
Jako certifikovaný projektant pasivních domů mám nejvíce dotazů z oblasti pasivních domů a souvisejících témat, jako je vytápění, větrání, využití obnovitelných zdrojů energie a možnosti získání dotací Nová zelená úsporám. Nejčastěji se pak lidé ptají, jaké úpravy musí udělat pro přiznání dotace.
Další významný okruh dotazů, týkajících se jiných dotačních programů, zodpovídá náš energetický auditor, který se věnuje oblasti energetických auditů a energetických posudků a kontrolám kotlů.
Třetí početnou skupinu dotazů, týkajících se stavebně technického řešení, zodpovídají autorizovaní inženýři.
Proč se vyplatí investovat do pasivních a nízkoenergetických domů a do kroků s tím souvisejících?
Je to zejména z důvodu dosažení výrazně vyšší kvality stavebního díla. Vyšší teplota povrchů konstrukcí uvnitř domu a řízená výměna vzduchu zajistí zdravé klima.
Dalším důvodem je to, že náklady na zásobování domu energií v průběhu let obvykle převýší částku investovanou do vlastní výstavby. Pokud je pasivní stavba navržena správně, měla by být zajištěna návratnost prostředků vynaložených na úsporná opatření i bez dotace.
Finanční příspěvek v podobě dotace pak zkrátí dobu návratnosti investice do energeticky úsporných opatření. Neméně důležité je zajištění energetické bezpečnosti, a to nejen celospolečenské, ale i vlastní, a snížení emisní zátěže. Emise znečišťujících látek do ovzduší úzce souvisí se zásobením energií a procesem energetické přeměny.
Lze energeticky upravit i starý dům, nebo bytový dům, třeba i panelák?
Ve většině případů je možné potřebu energie významně snížit. U panelového domu by bylo relativně snadné dosáhnout i pasivního standardu. Složitější situace může nastat u městských řadových domů v historickém centru, kdy často není jednoduše možné provést vnější zateplení fasád.
S čím se, podle vás, dnešní domy potýkají nejčastěji?
Majitelé nezateplených domů se potýkají se zvyšujícími se výdaji na energii.
Domy po výměně oken a zateplené domy bez dostatečné ventilace mají zase problémy s vysokou relativní vlhkostí v interiéru, růstem plísní a se zvýšeným obsahem škodlivých látek (zejména oxidu uhličitého, radonu, těkavých látek VOC apod.).
Neřešení tohoto problému přinese do budoucna množství vynucených rekonstrukcí domů s poškozenými nosnými konstrukcemi (zejména dřevěnými) v důsledku kondenzace vodní páry.
Velmi častou chybou je absence osoby, která by zajišťovala kvalitu návrhu stavby nebo rekonstrukce z komplexního hlediska – tedy architekta s celostním pohledem. Dokončenému dílu pak většinou chybí nějaká důležitá součást, na kterou se zapomnělo.
Od roku 2020 má vejít v platnost směrnice EU o energetické náročnosti budov, která nařizuje stavět domy s „téměř nulovou spotřebou energie“. Myslíte, že je česká společnost na směrnici připravená?
Myslím, že do roku 2020 společnost připravená bude. Je to zejména díky dotačním programům, a také proto, že téměř nulové budovy, tak, jak jsou u nás definovány, mají ve skutečnosti vyšší spotřebu energie, než nyní dotované pasivní domy.
Téměř nulové budovy mají velmi blízko k již platným legislativním požadavkům. Hlavním rozdílem je zvýšený požadavek na instalaci technologií využívajících energii z obnovitelných zdrojů.
Např. v případě výstavby no-vých nebytových budov s téměř nulovou spotřebou energie by měla být produkce CO2 snížena o 10 %. Produkce CO2 se váže k celkové potřebě energie z neobnovitelných zdrojů. U nebytové budovy s téměř nulovou spotřebou energie musí být podle požadavků vyhl. č. 78/2013 Sb. referenční spotřeba neobnovitelné primární energie snížena o 10 %, u bytových domů o 20 % a u rodinných domů o 25 %.
