Časy, kdy se topilo jen uhlím, jsou ty tam. Dnešní doba nabízí nejrůznější moderní technologie vytápění. Jaké jsou možnosti vytápění pro váš dům? To přibližuje autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb, technická zařízení Vladimír Valenta, který je členem Cechu topenářů a instalatérů ČR.

 Jaké jsou zdroje tepla a jaká paliva a energie lze využít pro vytápění a ohřev vody v domcích?

Zdroji tepla pro vytápění a ohřev vody jsou kotle, tepelná čerpadla a solární kolektory. V kotlích se spalují jednak pevná paliva, uhlí a dřevo, které je obnovitelné, jednak plynná paliva, tj. přírodní zemní plyn a umělý propan butan.
Mezi tradiční kotle patří i kotle na elektrickou energii. V těchto kotlích se neděje spalování paliva, ale pouze přeměna umělé elektrické energie přímo v teplo. Dále jsou uvedeny moderní kotle, které se vyznačují vysokou účinností. Dalšími zdroji tepla, které ale využívají obnovitelnou energii, jsou tepelná čerpadla a solární energie.

 Hodí se vlastně všechny zdroje tepla do všech domácností?

 Před posuzováním vhodnosti určitých zdrojů tepla s určitými palivy nebo energiemi pro vytápění domácností se musí vycházet z těchto omezení: palivového, vlastností stávající vytápěcí soustavy a vlastností stavebního provedení domku.

 V prvém případě je nutné vycházet z dostupnosti paliv a energií. Ne všude je k dispozici přípojka plynu nebo dostatečný příkon elektřiny nebo dostatečná velikost plochy slunečních kolektorů.

 Ve druhém případě existují omezení, např. nasazení kondenzačního kotle nebo tepelného čerpadla u hotových domků. Ty mají stávající vytápěcí soustavu s vysokými teplotami oběhové vody, např. 90/70 °C, a jejich nasazení by bylo energeticky neúčinné.

 Ve třetím případě existují omezení z konstrukčního hlediska.

 Co je tím myšleno?

 Hotové domky často mají velké tepelné ztráty, které nemohou krýt otopné plochy teplovodních vytápěcích soustav vzhledem k omezenému tepelnému výkonu. U hotových domků také není snadné zabudovat otopné plochy teplovodních vytápěcích soustav, protože pro ně musí být upraveny podlahy nebo stěny, vyžadující tloušťky až 10 cm.

 Dají se vypočítat pořizovací náklady na jednotlivé soustavy, i následně provozní?

 Pro stanovení obou druhů nákladů je nejvhodnější použít metodu Porovnání nákladů na vytápění TZB-info, která je uvedena na portále vytapeni.tzb-info.cz.

 Jedná se o výpočet a grafické porovnání nákladů na vytápění, na ohřev vody a na spotřebu elektřiny v budovách.

 Ve výpočtu jsou přednastaveny všechny nejdůležitější společné hodnoty pro průměrnou novostavbu rodinného domu: výpočtová venkovní teplota -15 °C, výpočtová tepelná ztráta 7 kW, teplá voda 55 °C pro 4 osoby à 50 l/os po 365 dnů/rok, spotřeba elektřiny ostatních spotřebičů 3.229 kWh/rok.

 Další důležité hodnoty jsou pro jednotlivá paliva nastaveny v porovnávací tabulce: druh a účinnost kotle, cena paliva a náklady na počáteční investici a na údržbu. Ve výpočtové tabulce lze zvolit tato paliva: pevná, biomasu, plynná a kapalná, elektřinu.

 Lze v dnešní době získat na některé zařízení soustavy (kotel…) dotaci? Kde?

 Dotaci z programu Nová zelená úsporám lze získat na základě žádosti, která se podává elektronicky na adrese www.novazelenausporam.cz

 V současnosti probíhá první výzva tohoto programu. Nová zelená úsporám v roce 2014 je zaměřena na úspory energie v rodinných domech. Žádosti o dotace se přijímají od 1. dubna letošního roku až do 31. října, nebo do vyčerpání finančních prostředků. Na podporu je vyhrazeno 1,9 miliardy korun.
Majitelé rodinných domů, kteří přemýšlí o výměně starého kotle za nový, mohou od 1. dubna využít nový dotační program Nová zelená úsporám. Pokud se rozhodnou z vytápění tuhými palivy nebo lehkými topnými oleji přejít na propan nebo zemní plyn, mohou na nový kotel získat od státu příspěvek ve výši až 18 tisíc korun.

------------------------------

U vytápěcí soustavy máte možnosti

Před správnou volbou způsobu vytápění uveďme, jaké můžeme použít vytápěcí soustavy a jaké mají vlastnosti.

 Teplovzdušné vytápěcí soustavy

 Pokud je teplonosnou látkou vzduch, potom mluvíme o teplovzdušné vytápěcí soustavě.

 Přenos tepla se v tomto případě děje vzduchovody, šachtami a otvory ve stavebních konstrukcích, přičemž musí být zajištěn nejen přívodní proud vzduchu, ale také zpětný proud vzduchu.

 Tyto soustavy je vhodné spojovat s rekuperačním zařízením. V zařízení se získává značná část tepla z větracího vzduchu vystupujícího z objektu. Teplovzdušné vytápěcí soustavy nemají otopná tělesa. Jejich výhodou je, že nemohou zamrznout. Proto jsou vhodné pro objekty vytápěné pouze občas. Oběh vzduchu je buď přirozený, v případě převýšení vytápěných místností nad kotlem, nebo je zajišťován ventilátorem.

  Teplovodní vytápěcí soustavy

 Pokud je teplonosnou látkou voda, jedná se o teplovodní vytápěcí soustavy, které jsou používány nejčastěji. Potrubní rozvody byly svařovány z ocelových bezešvých trubek. Dnes jsou prováděny z přesných ocelových nebo měděných trubek spojovaných pomocí lisovacích tvarovek.

 Měděné trubky jsou také spojovány tvarovkami kapilárním pájením cínovou nebo mosaznou pájkou. Rozvody mohou být prováděny plastovými trubkami spojovanými tvarovkami polyfuzním pájením nebo lepením.

 Otopná tělesa teplovodních vytápěcích soustav

 * Dnes jsou nejčastěji používána otopná tělesa ocelová desková, která mají jednu až tři desky. Deska sestává z dvou prolisovaných plechů vzájemně svařených. Mezi deskami může být rozšiřující plocha z vlnitého plechu.

  * Také se používají konvektory, což jsou otopná tělesa s ožebrovanými trubkami, které jsou umístěny do skříně. Skříň zajišťuje přirozený tah vzduchu tělesem. Ve skříni může být i ventilátor pro zvýšení tepelného výkonu a pro rychlejší zátop.

 Některé konstrukce konvektorů umožňují konvektor umístit do drážky v podlaze. Pro vytápění koupelen se často používají trubková otopná tělesa (žebříčky), která mohou sloužit i pro sušení ručníků. Mohou být vybavena i elektrickou topnou vložkou pro provoz v letním období.

 Otopné plochy teplovodních vytápěcích soustav

 V některých případech má mít oběhová soustava vody co nejnižší výpočtové teploty, např. 45/35 °C. Důvodem může být použití tepelného čerpadla nebo kondenzačního kotle. Oba tyto zdroje tepla vykazují vyšší účinnosti při nižších teplotách oběhové vody.

 Potom musí být použity velkoplošné sálavé otopné plochy, a to podlahové nebo stěnové, někdy i stropní. Tyto plochy jsou vyhřívány vodou v plastových a někdy i v měděných trubkách. Velkoplošné sálavé otopné plochy jsou z hlediska pořízení pochopitelně dražší. K výhodám soustav patří zajišťování tepelné pohody při nižších teplotách vzduchu v místnosti, což znamená snížení tepelných ztrát.

 Tyto plochy je možno provádět v novostavbách, které mají nízké tepelné ztráty. Důvodem je nízký tepelný výkon ploch při omezení jejich velikosti.

....................................................

Není kotel jako kotel. Který se hodí právě pro vás?

Kotle na spalování dřeva  (biomasy)

 Moderní kotle pro spalování dřeva jsou nejčastěji konstruovány pro princip generátorového zplynování dřeva. K výhodám zplynovacích kotlů patří možnost spalovat velké kusové dřevo. Předehříváním spalovacího vzduchu lze dosahovat vyšší účinnost.

 Kotel se snadno obsluhuje a čistí. Vzhledem k velkému prostoru lze popel vybírat pouze jednou týdně. Výkony těchto kotlů jsou až 100 kW, účinnosti 81 až 87 %. Regulace výkonu je prováděna vzduchovou klapkou ovládanou regulátorem tahu. Kotle jsou také vybaveny spalinovým termostatem, který vypíná odtahový ventilátor po dohoření paliva. V těchto kotlích lze spalovat i dřevěné brikety.

 Kotle na spalování plynu

 Dnes se dodávají nejčastěji v kondenzačním provedení. Tyto kotle jsou navrženy záměrně pro kondenzační provoz, takže přímo v kotli má docházet ke kondenzaci vlhkosti z vodní páry obsažené ve spalinách. Protože vzniklý kondenzát je slabě kyselý, musí části kotle stýkající se s kondenzátem i komín provedeny z materiálu odolného proti korozi. Kondenzát z kotle musí být trvale odváděn. Využitím kondenzačního tepla se snižuje spotřeba plynu. Průměrná účinnost kotle vztažená k výhřevnosti plynu bývá podle okamžitého provozního stavu 96 až 104 %.

 Zařízení pro využívání  slunečního záření
 (solární tepelné soustavy)

 Sluneční záření lze pro vytápění využívat buď aktivně, nebo pasivně. V prvém případě se jedná o zařízení, ve kterém se v kolektorech převádí sluneční záření na teplo dodávané kapalinou dále do spotřebičů.

 Ve druhém případě se provádějí na stavebních konstrukcích budovy takové úpravy, které jednak zvyšují jímání slunečního záření, jednak zvyšují akumulační vlastnosti pláště budovy. Aktivní soustavy s kapalinovými kolektory se nejčastěji využívají pro přípravu teplé vody, pro ohřev bazénové vody a také pro přitápění objektu nízkoteplotní vytápěcí soustavou.
Soustavy mají podobné řešení primárního, neboli solárního okruhu

 Kotle na spalování peletek

 Dřevní peletky jsou komprimovaným sypným palivem s hustotou do 1.400 kg/m3 s vysokou výhřevností do 18 MJ/kg, s nízkým obsahem popelovin do 1 % a s malým obsahem vody do 10 %. Mají průměry od 6 do 20 mm a délku do 40 mm. Jsou odolné proti nárazu, mají nízké nároky na skladovací prostory a zejména umožňují automatizaci spalování. Vyrábějí se na lisech z čisté dřevní hmoty. Splňují veškeré požadavky na kulturu a pohodlí při vytápění objektů a také na ekologii.

 Na našem trhu jsou teplovodní kotle na peletky, které mají výkony 15 až 40 kW. Účinnost těchto kotlů je 87 %. Na ocelových kotlích je z boku zabudován hořák, do kterého jsou šnekovým dopravníkem dodávány peletky ze zásobníku. Zásobník paliva může být umístěn vedle kotle nebo ve vedlejší místnosti. Běžně má objem 0,25 nebo 0,50 m3, ale objem může být i větší.
Peletky musí být uskladněny v suchém prostoru, jednak aby nezvlhly, jednak aby se nerozhasily. Peletky jsou nejčastěji dodávány v igelitových pytlích nejčastěji po 15, 20 nebo 25 kg.

 Tepelná čerpadla

 V přírodě kolem nás je obsaženo nízkoteplotní teplo, které může být obnovitelným a tedy i ekologickým zdrojem tepla. Teplo je obsažené v okolním vzduchu, v zemi a ve vodě podzemní a povrchové. Teplo může být tepelným čerpadlem (TČ) převedeno na teplo s vyšší teplotou, a tak může být využito jak pro vytápění, tak pro přípravu teplé vody.

 Hlavním zařízením TČ je kompresor. Nízkoteplotní energie pro TČ mohou být: okolní vzduch, odpadní vzduch, povrchová voda, podzemní voda, půda ve formě plošných zemních kolektorů nebo hloubkových vrtů.

 Tepelné čerpadlo potřebuje dva zdroje energie. Jednak vhodné nízkopotenciální teplo, jednak elektrickou hnací energii. Když na sekundární straně vytápí, na primární straně chladí.

 Jeho výhodou je to, že elektrický příkon na jeho pohon je zhruba třetinový oproti získanému výkonu pro vytápění.