Dnes je pátek 23.06.2017     svátek má Zdeňka

Nový trend: přírodní zahrady

S příchodem jara opět začínáme pracovat na zahradách. Co takhle ale na svojizahradu pohlédnout jinak? 

 Zkuste si vytvořit svůj vlastní kompost, nepoužívat chemii a rašelinu, zasadit si nejrůznější druhy užitečných stromů, keřů a bylin a využívat na zahradě dešťovou vodu. Prostě pokuste se objevit kouzlo přírodní zahrady, stejně tak jako mu propadl zahradní architekt Tomáš Svoboda z Třeště. 

 

 Co si má člověk pod pojmem přírodní zahrada představit?

 Přírodní zahrada se od běžných „klasických" zahrad liší především svou trvalou udržitelností a bezúdržbovostí, což je jeden z nejdůležitějších důvodů pro její zakládání. Jde o vytvoření rozmanitého ekosystému, ve kterém se rostliny a živočichové vzájemně podporují a poskytují si výhodné podmínky k životu. Při jejich tvorbě se vychází z geologických, biologických a ekologických podmínek, které jsou typické pro dané území. Sázejí se původní odolné rostlinné druhy, potřebné mikroklima se zajišťuje pomocí větrolamů. Asi po deseti letech od založení zahrady se o ní dá mluvit jako o soběstačné.

 

 Přírodní zahrady tedy vycházejí z přirozených přírodních procesů?

 Ano. Inspirace pochází z přirozených lesních ekosystémů, které jsou velice produktivní. Tento vzor pak vhodně aplikujete na vaší zahradě. Můžete tak vytvořit až sedm rostlinných pater, která vám mohou přinášet užitek a jedlé plody.

 

 Která patra to jsou?

 Když to vezmu odspodu, jsou to následující patra: kořeny (hlízy, cibulky), jednoletá zelenina a bylinky, víceletá (trvalková) zelenina a bylinky, keře, krátkověké stromy, dlouhověké stromy, popínavé rostliny.

 

 Přírodní zahradou je tedy jedlý les?

 Jedlý les je jedním z prvků přírodní zahrady. Na zahradě můžete mít všechny fáze přírodní sukcese, jejímž vrcholem je právě les (pozn.: sukcese - vývoj a změna složení společenstev v ekosystému).

 

 Jak takové fáze vypadají?

 Nejdříve popíšu, jak tato sukcesní stadia probíhají v přírodě. První fáze vzniká na obnažené půdě (např. po požáru, na zoraném poli...), která je nestabilní a trvale neudržitelná. Zde nastupuje příroda se svou uzdravovací a regenerační schopností ve formě pionýrských jednoletých rostlin (známe je pod pojmem plevel), které narušenou půdu rychle porostou, zastíní, stabilizují svými kořeny a obohacují živinami. Jednoleté rostliny postupně nahrazují trvalky a trávy (rovněž je nazýváme plevelem). 

 Dalším stadiem jsou keře (růže, trnky, bezy, hlohy...) a rychle rostoucí a krátkověké stromy (břízy, topoly, habry...). Všechny tyto rostliny připravují živnou půdu pro dlouhověké stromy (duby, buky, ořešáky, jedle...). Těmito fázemi se postupně rozšiřuje i druhová rozmanitost živočichů, i těch půdních. Sukcese je neustálý a nestejnoměrný proces. Přirozená krajinná mozaika obsahuje všechna její stadia.

 A teď si představte, že rostliny jednotlivých stadií úmyslně na své zahradě doplníte či nahradíte vhodnými rostlinami pro vás užitečnými a jedlými. 

 

 Jak tedy může přírodní zahrada vypadat?

 Přírodní zahrada vypadá všelijak. Žádná uniformita přírodní zahrady neexistuje. Přírodní zahrada vyniká právě svou jedinečností, stejně jako člověk. 

 Nejlepší je si uvědomit, co od zahrady očekáváme a co na ní chceme dělat. Někdo chce, aby zahrada byla co nejvíce plodící, jiný chce zahradu spíše pro odpočinek, hraní, práci, zábavu s přáteli... 

 Z toho také vyplývá, jaké zóny a jednotlivé prvky na zahradě budou: dětský koutek (z přírodních materiálů), volný plácek (fotbálek, cvičení, relax...), „zašívací" odpočinkový - inspirační koutek, přírodní jezírko (koupací), manipulační a pracovní plocha, altánek, ohniště... zeleninový a bylinkový záhonek (vyvýšený, německá kopa, klíčová dírka, bylinková spirála...) - i děti by si třeba chtěly něco pro zábavu a zkušenost vypěstovat, květinová louka, vodní biotop, různorodá mikroklimata - suchá/vlhká (např. pomocí vyvýšenin z kamenů, prohlubní - v každém takovém se usídlí různí živočichové a porostou jiné rostliny), remízek, koutek divočiny, živý plot z volně rostoucích keřů...

 Můžete se také zamyslet, jakou atmosféru si na zahradě představujete. Zda chcete mít o zahradě přehled přehlédnutím celé zahrady od vchodových dveří, nebo naopak upřednostňujete členitý terén (horizontálně i vertikálně), tajemná zákoutí, divočinu (pralesní ráz)...

 Zároveň by přírodní zahrada měla být i rájem pro děti, kde si volně mohou vše osahat, ke všemu si přivonět. Pro jejich zábavu není třeba nakupovat umělé domečky a skluzavky. Zajímavý úkryt může vzniknout například z vrbových větví osázených v kruhu, stejně tak může vzniknout prolézačka - vrbový tunel, labyrint... Volně ložený a ukotvený rozvětvený starý kmen stromu má také své kouzlo, a nejen pro děti...  

 

 Stávají se přírodní zahrady novým trendem?

 Dalo by se to tak říci. Podobně, jako tomu bylo a je s potravinami šetrně a ekologicky pěstovanými. Ale nejedná se o žádnou novinku. Lidé odnepaměti hospodaří na pozemcích organizovaných podle vzoru přírody (převážně v jižní Indii, některých částech Latinské Ameriky a Afriky). Ale i naši předkové těchto vzorů občas využívali. My jsme je však s příchodem průmyslové revoluce pozapomněli a od přírody se odvrátili více, než je zdrávo.

 Zájem o přírodní zahrady může mít spojitost i s hospodářskou krizí. Stále více lidí nyní přemýšlí o alternativách svého způsobu života, kterými by této krizi čelili.Soběstačný a udržitelný životní styl je realistickou, atraktivní a posilující alternativou k závislému konzumnímu životu. Záleží na každém z nás, jak se k problému odpovědnosti za vlastní činy postaví a co zde budoucím generacím zanechá. 

 

 Jak na to, když si chceme založit přírodní zahradu? 

 Nejlepší, co zpočátku můžete dělat, je zahradu začít pozorovat, vcítit se do ní, zažít jejího ducha. Dozvíte se tak, jak tam fungují klimata, jak na ni svítí sluníčko, kde co roste. Vždy je dobré si zahradu nejdříve namalovat. Je spousta lidí, co si nakoupí rostliny, které se jim líbí, a za dva roky zjistí, že se jim do zahrady vůbec nehodí.

 To jistě zná téměř každý. Zasadí si malý stromek a teprve až když vyroste, zjistí, že se do zahrady nevejde.To je asi taková prvotní chyba, kterou člověk udělá, že si nic nerozmyslí. Přírodní zahrady se navrhují ve velkém časovém horizontu. Když zahradu bude využívat několik generací, každá ji uvidí jinak. Příroda se stále vyvíjí a mění. Stejné je to i v přírodní zahradě, tam je stále něco nového. Opak od klasických zahrad. Na nich člověk postupně propadne do stereotypu. Stále stejně stříhá stromy, pravidelně seče trávník...

 

 Příroda také nezalévá, nepleje ani nehnojí - takové heslo mezi sebou razí příznivci přírodních zahrad. Nemůže ale nevypletá a nezalévaná zahrada působit neudržovaně? 

 Bavíme-li se o záhoncích, jsou i jiné postupy, než jen pěstování zeleniny v řádcích, kde je pletí a časté zalévání téměř nevyhnutelné. Osvědčeným receptem je zeleninová polykultura na vyvýšených záhoncích (např. ve tvaru fazole apod.): smícháte dohromady semínka zeleniny, kterou chcete pěstovat, a podle velikosti připraveného záhonku je na něj volně rozhodíte, zapravíte hráběmi, případně překryjete slabou vrstvou kompostu. První zeleninou záhon zaroste během 14 dnů. 

 Nejdřív vyrazí ředkvičky, které půdu krásně pokryjí. Má to výhodu, že se tedy nemusí tolik zalévat. Častým zaléváním rostliny jen rozmazlíte a ony, s příchodem sucha, chřadnou a odcházejí. Méně zalévaná zelenina je odolnější, statnější a má více výživných látek. Postupně pak sklízíte, a uvolňujete místo pro další zeleninu. 

 Dočasně volné plochy mulčujete (nevyužitými listy sklizené zeleniny, kostivalem apod.), čímž půdě navracíte živiny. V takovém porostu pak není mnoho místa pro plevel. Je to zábava, když pozorujete, kde co roste. A navíc sklízíte zeleninu průběžně od jara do podzimu.                           

 Vyvýšené záhonky mají tu výhodu, že se k nim nemusíte tolik ohýbat a na stejné ploše (právě díky vyvýšení) vypěstujete více zeleniny. Vyvýšený záhonek je koncipován tak, aby se na pěstovanou zeleninu dosáhlo ze všech stran, případně za pomoci nášlapných kamenů.  

 

 A co klasické okrasné zahradní rostliny?

 Jedná-li se o trvalky, popínavé rostliny, keře a stromy, zalévání, pletí a hnojení za vás obstará mulč kolem těchto rostlin. Jako mulč se dá použít sláma, dřevní štěpka (nikoli mulčovací kůra, která půdu okyseluje), posekaná usušená tráva... Pokud na zahradě máte agresivnější rostliny (pýr, lebeda, bršlice, kopřivy, svlačec...) dejte si na mulči záležet a udělejte pořádný koberec: odspodu postupně vrstvěte navlhčený papírový karton (nebarevný), nevyužité dřevo ze zahrady (stará prkna, větve...), případné drny a jiný organický odpad, vyzrálý koňský hnůj, slámu. Vznikne vám tzv. německá kopa, na které můžete pěstovat dýně, patizony, rajčata, okurky, lilek apod. Dá se takto zúrodnit (postupným rozkladem mulče) i půda pro pěstování zeleniny zcela nevhodná.  

 

 Přírodní zahrada tedy podle vás zužitkuje vše? 

 Vždyť zahrada není jen o tom, že se na ni naveze zemina, udělají záhonky s řádky a pravidelně seká trávník. Z toho přírodní zahrada nevychází. Využít se na ní dá vše - kameny, klestí. Vše se dá zužitkovat. Přírodní zahrada je každá originální. 

 

 Máte nějaký recept proti slimákům? 

 Nechte je žít a nevěnujte jim příliš pozornost. Čím větší pozornost, tím větší trable. Pokud jsou přemnožení, je to z nějakého důvodu nerovnováhy na vaší zahradě. Návodů proti slimákům je mnoho. Od drastických až po ty přirozené. Prvním z nich pozornost věnovat nebudu. Přirozenými postupy mohou být různé bariéry kolem záhonků (písek, popel, lem záhonku s použitím brusného papíru apod.). Osvědčenou metodou jsou již zmíněné zeleninové polykultury, ke kterým můžete přidat i bylinky, které matou i jiné nezvané hosty našich záhonků. Zeleninovo-bylinková polykultura pro slimáka znamená prales, ve kterém se příliš neorientuje. Srovnejte s klasickými záhonky, kde slimák začne na jednom konci řádku, mašíruje si to pěkně rovně a skončí na druhém konci záhonku.  

 

 A nějaký další osvědčený recept z přírodní zahrady?

 Pozoruj a jednej :) 

Bydlení : 20.05.2010  Nový komentář   Komentáře (0)
Polná se po letech konečně

Polná se díky mecenáši dočkala... více

Aktuality: 23.06.
Nejdražší pacientkou Vysočiny

Všeobecná zdravotní... více

Aktuality: 23.06.
Připomenou úmrtí Jana Kubiše

Vzpomínková akce u příležitosti 75.... více

Aktuality: 23.06.
Fotbalisté zahájili přípravu

Třítýdenní... více

Aktuality: 23.06.