Podél cyklostezky do Pístova nevyžínají trávu, zlobí se obyvatelé Pístova. Problém je zřejmě v dohodě státu, kraje a města.

 Obyvatelé příměstské části se diví, že nikdo nevyžíná trávu podél cyklostezky, vedoucí do okrajové části z Telečské ulice z Jihlavy. Už takhle jsou naštvaní, že pět let trvá původní slib města, že kompenzací za přilehlý obchvat Pístovským vymění dlážděnou a tanky poničenou silnici za asfalt. To by se mělo stát teď na podzim, čekalo se na souhru kraje jako vlastníka silnice a města jako vlastníka kanalizací.

 „Další nevyřešený problém je vyžínání trávy na svazích silnice. Vědí o tom tři instituce, ale nedohodnou se a řešení je v nedohlednu,“ vysvětluje Ladislav Kucharovič z Občanského sdružení Jihlava-Pístov a hovoří o ústní dohodě hlavně města a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). O ní ale nikdo neví.

 Silnice patří kraji, který hned poté, co se o případ začaly zajímat JL, posekl na silnici směrem Pístovu pravou škarpu a vlevo prostor mezi silnicí a cyklostezkou. Mluvčí kraje Jitka Svatošová upozorňuje, že za sečení je odpovědná soukromá osoba, se kterou má kraj dohodu. „Zbytek pozemků kraji nepatří,“ dodává mluvčí.

 Na katastru je jako vlastník meze u cyklostezky uvedeno ŘSD. „Po dokončení obchvatu jsme všechny objekty, které byly realizovány jako vyvolané investice, předali jejich majetkovým správcům – to se týká i přeložky části silnice do Pístova. Cyklostezka vznikla jako samostatná investice města,“ vysvětluje ředitelka vysočinské pobočky ŘSD Marie Tesařová.

 Podle ní ještě není „papírově“ dokončen převod pozemků podle skutečných hranic objektů, což zpravidla probíhá i roky po dokončení stavby. Podle Tesařové by měl silniční správní úřad „rozsoudit“, zda svah patří k silnici, nebo cyklostezce, a není rozhodující vlastnictví pozemků, ale stavby cyklostezky. A tím je město.

 Podle vedoucího majetkového odboru jihlavského magistrátu Petra Štěpána ale nemůže město vyžínat pozemek, který není jeho. To potvrzuje i Martina Gregorová z odboru životního prostředí, kde si radnice měsíc dopředu vyžínání objednává.

 „Nemáme kapacity ani na vyžínání všech svých pozemků. Je určené pořadí, ve kterém je hlavní bezpečnost provozu, a další věci. Navíc pozemků, které bychom takto měli spravovat, stále přibývá a rozpočet na sečení přitom dosahuje pouze 80 až 90 % minulých let,“ dodává Gregorová. V konečném důsledku počet vyžínaných ploch záleží na zastupitelích.

 Podle vedoucího majetkového odboru jihlavského magistrátu Petra Štěpána ale nemůže město vyžínat pozemek, který není jeho. To potvrzuje i Martina Gregorová z odboru životního prostředí, která má mj. na starost veřejnou zeleň.

 „Udržujeme veřejnou zeleň ve vlastnictví města, výměra vyplývá z pasportu. Z inventarizace dřevin lze určit stupeň naléhavosti provedení zásahu. Pořadí objednávek záleží na penězích. Hlavní je zajištění provozní  bezpečnosti.

 Připouštím, že některé lokality nejsou udržovány tak, jak si občané představují (např. méně využívané plochy mezi garážemi). Pozemků, které máme spravovat, stále přibývá,“ dodává Gregorová. V konečném důsledku rozloha a intenzita vyžínaných ploch záleží při schvalování rozpočtu na zastupitelích.

 Pávov: místní už trávu vyžínat nechtějí

 Další přerostlá tráva, kterou nikdo neseče, je na hrázi Pávovského rybníka mezi Starým a Novým Pávovem. Dlouho ji z dobré vůle sekla rodina Langova, ale i kvůli zdravotnímu stavu svých členů už dál tuto neplacenou službu nechce dělat.

 Pozemek patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „Víme o problému a požádali jsme úřad o převod pozemků na město. Až bude převeden, bude se samozřejmě řešit i vyžínání,“ uklidňuje Pávovské vedoucí majetkového odboru jihlavského magistrátu Petr Štěpán.

Diskuze k článku