David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

U Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) působí geolog Lukáš Vondrovic přes sedm let. Za tu dobu se vypracoval ve státní organizaci do pozice hlavního odborníka na hlubinné úložiště.

Právník zastupující obce sdružené v lokalitě Hrádku Luboš Kliment tvrdí, že se snažíte ohledně ochranného pásma řeky Jihlavy zakrýt v SÚRAO systémové pochybení. Jak je to s ohrožením vodního zdroje v této lokalitě?

Voda je velmi důležitým kritériem, kterému jsme se velmi věnovali.   Vodní zdroj Rantířov, který zmiňujete, je v našich dokumentech a analýzách uveden. Pouhá přítomnost jakéhosi ochranného pásma v rozhodování úplně roli nehraje.

Musíme vyhodnotit přímo vliv na vodní zdroj, jeho vydatnost nebo možnost znečištění. Právě možnost ovlivnění nebo znečištění významných zásob podzemních nebo povrchových vod radioaktivní látkou je vylučujícím kritériem pro umístění jaderného zařízení.

Kdo analýzu, o které mluvíte, prováděl?

Provedli ji nezávislí odborníci, nikoliv SÚRAO. Žádný konflikt, o kterém jsem mluvil v předchozí odpovědi, ale nezaznamenali. Ochranné pásmo takzvané třetí kategorie jako takové dnešní legislativa nezná a podle stanovených podmínek, které mu předcházely, se to týká například zemědělské činnosti. Hlubinné úložiště má daleko náročnější podmínky nebo kritéria, než stanovuje zmiňované ochranné pásmo.

Hodnocení je správné. Prohlášení nebo nové skutečnosti na něj nemají žádný vliv. Pro uklidnění situace bude vypracováno další odborné stanovisko.

V minulém roce jste po 20 letech zúžili finální počet lokalit pro výběr budoucího úložiště z devíti na čtyři. Jaké práce budete na vybraných územích v příštích letech konkrétně provádět?

Chceme si naše závěry potvrdit, proto musíme provést daleko podrobnější práce prostřednictvím hlubinných vrtů a hydrogeologického monitoringu jak podzemních, tak i povrchových vod.

Až když tato data budeme mít po několikaletém studiu na stole, tak teprve pak můžeme pokračovat v dalším hodnocení lokalit. Kritérií, podle kterých je rozhodováno, je daleko více.

Jak to ale chcete komunikovat s dotčenými obcemi v lokalitě Hrádek? Například starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák uvedl, že předložené důkazy ohledně ochranného pásma považuje za jednoznačné, zdrcující a obviňuje SÚRAO z toho, že vláda ohledně úložiště dostala neúplné podklady…

Chceme, aby zástupci obcí byli u všech významných kroků přípravy hlubinného úložiště. Zástupci lokality Hrádek byli účastni jako pozorovatelé hodnocení lokalit, takže ví, jakým způsobem hodnocení probíhalo. Ví i to, jakým způsobem naši experti pracovali. Dál platí i naše pozvání do lokálních pracovních skupin, kde tyto věci můžeme diskutovat poměrně otevřeně. Komunikaci se nebráníme, ale zároveň komunikujeme jen s těmi, kdo s námi komunikovat chtějí. Nikoho do ní nikoho nenutíme.

Co ale uděláte s tím, když ani jedna z obcí o vstup do pracovní skupiny nestojí s odůvodněním, že si nepřipadají být rovnými partnery k diskusi…

Jsme připraveni se bavit o konkrétních věcech, které projekt s sebou přináší. Nepřísluší nám ale diskutovat o tom, jestli úložiště ano, nebo ne.

Je třeba se bavit o tom, že jsme si vědomi, že na vybrané lokalitě postavíme menší průmyslový areál. Takže je třeba řešit zasazení do krajiny, jestli vyhovuje objektová skladba. Ale platí to, že obce musí být k dialogu svolné a musí své požadavky umět zformulovat.

Když se do funkce ředitele SÚRAO vracel Jan Prachař, tak říkal, že je potřeba s obcemi zlepšit komunikaci. Po dvou letech to ale vypadá, že se to moc nedaří, když obce nechtějí vstoupit ani do pracovní skupiny a diskutovat…

Možná jsem to řekl nepřesně. Pracovní skupina je nadstandard, který lokalitám nabízíme. V rámci standardní komunikace posíláme dopisy, máme svůj účet na sociální síti a jakmile to opět bude možné, nabídneme i odborné exkurze.

Na této úrovni se samozřejmě bavit budeme. Předtím než začnou geologicko - průzkumné práce, tak nějaká prezentace pro veřejnost bude muset proběhnout.  

Za dobu, co se výběr lokality pro úložiště řeší, zazněla z úst ředitelů SÚRAO řada výroků. Ten nejzásadnější byl, že organizace nikdy nepůjde proti vůli obcí. Platí to stále, nebo došlo k revizi stanoviska?

Tohle vůbec není otázka na SÚRAO. Jsme zodpovědní za technickou stránku věci. Všechna naše rozhodnutí potvrzuje vláda, která má svou společenskou zodpovědnost.

Náš hlavní úkol je, aby v roce 2065 byla kapacita pro uložení vysoce radioaktivních odpadů, které musí být do té doby dlouhodobě skladovány. A aby toto zařízení bylo bezpečné a bez vlivu na životní prostředí. To je naše mise, kterou musíme splnit.

SÚRAO před lety jasně řeklo, že nepůjde ohledně úložiště proti vůli obcí. A vy nyní říkáte, že hlavní zodpovědnost má stát…

Co se týče vyjádření předchozích managementů nebo ředitelů, tak k nim se nemůžu vyjadřovat, protože v SÚRAO působím sedmým rokem a za mě na žádné veřejné prezentaci nic takového nezaznělo.

O to víc vnímám potřebu vzniku lokálních pracovních skupin, které komunikaci povedou na patřičné úrovni včetně zápisů a dokumentace jednotlivých kroků.

Opakovaně hovoříte o potřebě vzniku pracovních skupin, ale znovu – obce o vstup do ní nestojí...

Mě osobně to mrzí. Nemohu starosty nebo jejich zástupce k dialogu nutit. Lokality jsou aktuálně čtyři. Na jedné se pracovní skupinu založit už podařilo, na další ji zakládáme. Třeba se zbylé dvě na Vysočině přidají.

Je před námi dalších deset let práce, protože další hodnocení lokalit bude až v roce 2030. Nejsem pesimista. Zbylé skupiny nutně nemusí vzniknout letos. Nabídka tu bude stále i do budoucna.

Do této chvíle probíhaly jen povrchové průzkumy v jednotlivých územích, kdy chcete začít s těmi invazivními?

Vůbec nemám rád slovo invazivní nebo neinvazivní. Když řeknete invaze, tak se mi vybaví rok 1945. Takhle to rozhodně v lokalitách vypadat nebude.

Začneme příští rok. Chtěli bychom už letos začít s hydrogeologickým průzkumem lokalit. Budeme si všímat charakteristiky povrchových a podzemních vod. Vybudujeme rozsáhlou měřicí síť a budeme sbírat pravidelná data, která budeme s obcemi sdílet.

Platí, že po roce 2023 chcete začít už s reálnými vrty do zemské kůry?

Požádáme o stanovení takzvaného průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Povolení nás bude opravňovat k provedení geofyzikálních měření. To už lokality znají z minulosti.

Ale také bychom na každé lokalitě vyvrtali několik vrtů, které nám přinesou data z hloubky 500 až 600 metrů. K vrtům je ale poměrně dlouhá cesta. Na každý z nich je potřeba mít povolení Báňského úřadu.

Lokalitu nesmíme narušit tak, aby průzkumné práce snížily úroveň jaderné bezpečnosti.

Co si máme představit za vyjádřením, že na území provedete několik vrtů?

Když jsem na SÚRAO nastupoval, tak jsme před zahájením prací v terénu na každé potenciální lokalitě provedli prezentaci metod, které budeme používat. Ještě než k tomu reálně dojde v této fázi, tak něco takového v lokalitách uděláme znovu, aby lidé byli s plánovanými pracemi seznámeni. Průzkumný vrt pro hlubinné úložiště není o moc složitější věc, než když si na zahradě necháte vyvrtat studnu. Nepůjde o žádný velký kráter o průměru několika metrů. To bychom jednak nezaplatili a ani by měření nebylo možné.

Už se ví, kde konkrétně vrty v lokalitě Hrádku budete dělat?

To budeme znát až příští rok, kdy práce detailně naprojektujeme.

Obyvatelé lokalit argumentují, že pokud právě u nich bude úložiště, zásadně jim klesne cena nemovitostí…

Tomuhle strachu místních rozumím. Čím více se budeme blížit finální lokalitě, tím víc do ní Správa bude přesouvat více a více aktivit.

Jediné, co k tomu mohu nabídnout, je pohled ze zahraničí, kde už něco podobného funguje. Například finské úložiště Onkalo. Druhým je Bure ve Francii. 

V obou případech došlo k oživení regionu. Investice tam vytvořily nová pracovní místa a rozhodně tam nedošlo k uzavření lokality nebo poklesu ceny nemovitostí. Toho se lidé bát nemusí.

Mohou i dál obce počítat s pravidelnými ročními příspěvky? Byť tedy některé o ně nestojí a vrací je...

Příspěvky obcím bych rozdělil na dvě části – přímé a nepřímé. Je na nich, jak s penězi naloží. Jestli je vrátí, je čistě jen jejich rozhodnutí.

V lokalitě Hrádek bylo doposud obcím vyplaceno okolo 27 milionů korun. Jakmile ministerstvo životního prostředí průzkumné území stanoví, tak obcím budou další příspěvky vyplaceny. Jedná se o jednotky milionů korun ročně pro každou obec se stanoveným průzkumným územím.

Až po roce 2023 požádáte o průzkumné území, bude se výše příspěvku měnit?

Jak dlouho stanovení bude trvat, nejsem schopný říct. Minulé rozhodnutí trvalo asi dva roky. Peníze, o kterých jsem mluvil v předchozí odpovědi, by se měly vyplácet do roku 2030.

Poté bychom měli přikročit ke stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, kde je pro každou obec, kde bude území stanoveno, jednorázový příspěvek 60 milionů korun.

Poté už je poplatek každoroční, kdy po zahájení provozu úložiště obec získá 4 miliony korun a za každý kubík uloženého odpadu by to mělo být 10 tisíc korun. Za přípravu a provoz úložiště se obce mohou přiblížit až k částce několika set milionů korun.

Mluvil jste ještě o nepřímých platbách…

Existují benefity v podobě zlepšení infrastruktury, protože v obcích bude třeba posílit vedení elektrické energie. Důležitý faktor je i zaměstnanost.

Hlubinné úložiště by mělo začít fungovat v roce 2065. Dá se to vůbec stihnout? 

Stihnout se to dá. Datum je strašně vzdálené. Pro mě je spíš  důležitější termín rok 2023, kdy bychom měli zahájit průzkumné  práce a pak rok 2030, kdy bychom měli vybrat finální a záložní lokalitu pro výstavbu hlubinného úložiště.

Jestli bude úložiště reálně až v roce 2070, není zase tak úplně určující. Termíny, o kterých jsem hovořil já, jsou v této chvíli zásadnější. 

Musíme vybrat jednu lokalitu ze čtyř, která bude technicky nejlépe vyhovovat.

Není špatně, že obce v lokalitě Hrádek si kvůli úložišti najmou právníka?

Pro nás není partnerem právník, ale obce a jejich volení zástupci.  Jestli si najmou právníka, který píše dopisy, tak je to jejich svaté právo. O komunikaci už jsem mluvil.

Obce k ní nemůžeme nutit. Z geologického hlediska jsou nynější čtyři lokality jednoznačně lepší než ty, které byly z procesu už vyřazeny. Víme jejich plusy i mínusy.

Vodních zdrojů je v Hrádku několik. Geologické prostředí tam je ale fantastické. Neznám lepší žulu s lepšími vlastnostmi v Česku. To jsou fakta a těch je třeba se při výběru finální lokality pro úložiště držet.    

Diskuze k článku