David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

„Ty deb…, podívej se, co jsi udělal,“ křičí na Martina Krechlera z Třeště (26), řidiče staršího červeného Volkswagenu Passat, jeden ze svědků tragické dopravní nehody u Čenkova na Jihlavsku a ze zapalování mu vytahuje klíčky od vozu.

Píše se 18. srpen loňského roku. Je chvíli před třetí hodinou ráno. Dva mladíci se v té době vrací z taneční zábavy, která byla součástí setkání rodáků. Jdou po levé straně směrem z Čenkova na Třešť.

V tu dobu do nich ale s vypůjčeným autem naráží přední částí vozu namol opilý řidič. Když mu v jihlavské nemocnici o víc než dvě hodiny po tragédii odeberou krev, ještě pořád z ní zjistí přítomnost více než 2,5 promile.

Následky střetu jsou fatální. Oba mladíci na místě umírají. Jeden leží ve struze a tělo dalšího náraz odmrštil dokonce několik desítek metrů daleko. Svědci volají záchranku a snaží se sraženým pomoci.

„Bylo vidět, že je to špatné,“ vypovídá na policii jeden ze svědků. Vedle jednoho ze sražených mladíků se povaluje červený nárazník upadlý po střetu z auta a svědci na místě se rozpomínají na to, jak je chvíli před tím někdo nejdřív ve směru na Třešť v osobním autě předjížděl a záhy jel zase zpátky směrem na Čenkov.

Svědkům bylo hned divné, že auto cestou zpátky divně „chrčí.“ Než přijedou na místo záchranáři a policisté, svědci řidiče, o kterém jsou přesvědčení, že je viníkem karambolu, sami zastaví a vytahují ven z auta ve chvíli, kdy k nehodě přijíždí opětovně směrem od Čenkova.

Za volantem sedí Martin Krechler. „Auto bylo rozbité, bez předního nárazníku. Martin se divil, co dělám. Byl opilý. Poznal jsem to na něm,“ říká jeden ze svědků tragédie do policejního protokolu později na stanici.

Krechlera si na místě přebírají policisté. Po vyšetření v nemocnici putuje na záchytku, kde střízliví, a teprve pak je schopen výslechu. Postupně čelí obvinění hned ze tří přečinů - usmrcení z nedbalosti, ohrožení pod vlivem návykové látky a pokusu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku.

V průběhu rozsáhlého vyšetřování totiž vychází najevo, že obviněný poté, co oba mladíky srazil, z místa činu ujel a mladíkům se vůbec nesnažil poskytnout první pomoc. Podle znalce byla ale zranění poškozených natolik vážná, že nebyla absolutně slučitelná se životem.

Další znalec konstatuje, že za nehodou v žádném případě nestojí technický stav vozu a nikterak neovlivnil ani její průběh. Znalec konstatuje, že vůz se s mladíky střetl v rychlosti mezi 68 a 74 kilometry v hodině.

Obžalovanému, který se po tragédii odstěhoval do jižních Čech, kde pracuje v pivovaru jako řidič vysokozdvižného vozíku, hrozí za jednu z nejtragičtějších dopravních nehod na Jihlavsku v historii u Okresního soudu v Jihlavě trest odnětí svobody v rozmezí tří až deseti let a také ztráta řidičského oprávnění.

Krechler se vším, co mu v obžalobě klade státní zástupce případu Miroslav Novák za vinu, souhlasí. Vinu přiznává a vyjadřuje také lítost nad svým jednáním.

Ve své výpovědi před soudem, v pondělí 21. 9., popisuje, že v sobotu před tragédií trávil čas nejprve v Třešti na fotbalovém hřišti, kde uklízel s přáteli po oslavě rozlučky se svobodou. Poté vyrazil na pouť do nedalekých Salavic.

„S přáteli jsem tam poseděl a něco popil. Večer mě nabral po cestě soused a dovezl do Třeště. Převlékl jsem ve svém bytě a pak nasedl do auta a jel do Čenkova na pouťovou zábavu. V podvědomí jsem si myslel, že jsem už schopen řízení,“ popisuje před soudem hodiny před tragédií obžalovaný. 

Podle svých slov sám neví, jak se dostal do vozidla, se kterým následně oba mladíky srazil. „Je mi líto, že si nevybavuji více okolností. Pamatuji si jen nějaký mžikový náraz a pak taky moje zastavení svědky, jak mě vyhodili z auta, a blikající sanitky,“ pokračuje.

„Když mi bylo naznačeno, co se stalo, tak jsem tomu ani nechtěl věřit. Těžko uvěříte tomu, když vám někdo řekne, že jste někoho srazil, lidi…“ odmlčí se na několik sekund.

Na dotaz soudce Vladimíra Sovy není schopen určit, kolik alkoholu toho dne přesně vypil. „Něco tam proběhlo, ale přesný počet nevím. Víceméně pivo a možná nějakou lihovinu,“ reaguje. Dušuje se, že od nehody se netkl alkoholu a před jízdou autem nikdy v minulosti alkohol nepil. „Řidičák mám od svých 18 let,“ říká.

Podle svých slov velmi stál o to, aby se mohl s pozůstalými osobně setkat. Nakonec mu prý ale bylo umožněno jen sepsání omluvného dopisu, což učinil.

To, co se před víc než rokem na silnici mezi Třeští a Čenkovem stalo, označil žalobce za katastrofu. „Vždycky říkám, že kombinace alkoholu za volantem spojená se smrtelným následkem a ujetím od nehody je vůbec to nejhorší, co se může stát,“ zmiňuje důrazně ve své závěrečné řeči.

Proto podle něj vůbec nepřichází do úvahy nic jiného než nepodmíněný trest, který navrhuje při polovině horní hranice trestní sazby. „Za 40 let, co jsem ve funkci, jsem mnoho takových případů nezažil. Toto je špička toho, co jsme kdy řešili. Považuji to za mimořádně společensky škodlivé,“ uvádí s tím, že obžalovaný musí přijít i o řidičák.

„Takového řidiče si nedokážu představit potkat někde na silnici,“ dodává Novák.

Obžalovaný ve své závěrečné řeči mluvil hlavně o uvědomění si vážnosti situace. „Jsem schopen přijmout jakýkoliv trest, který mi udělíte. Kdybych mohl cokoliv udělat pro to, aby se to tenkrát nestalo, tak mi věřte, že z celého srdce bych si nepřál nic jiného. Nedokážu si ani v nejmenším představit, jaká obrovská bolest v srdcích pozůstalých musela nastat. Bohužel nic s tím nezmůžu. Je mi to líto. V plném rozsahu se omlouvám,“ hlesl směrem k pozůstalým, kteří pondělní hlavní líčení sledovali přímo v jednací síni. 

Obhájce obviněného Karel Belatka se ve své závěrečné řeči snaží vyzdvihnout to, že jeho klient je do této chvíle bezúhonný. „Jednalo se o ojedinělý exces. Chodí do práce a je mu to velmi líto. Postavil se k tomu chlapsky a je připraven přijmout trest,“ říká.

V průběhu trestního řízení pojišťovna vyplatila pozůstalým nemajetkovou újmu přes 5,6 milionu korun. Podle nich ale žádné peníze nevyváží to, co se stalo. Jakýkoliv trest je pro ně málo. „Moji klienti mají představy jiné. Těžko se jim to vysvětluje,“ říká jeden ze zmocněnců.

Pro poškozené je prý důležité, aby trest obžalovaný přijal. To je jediná možnost, jak se s tou situací pozůstalí mohou směrem do budoucna vyrovnat.

Soudce Vladimír Sova Krechlerovi vyměřuje 5,5 roku ve věznici s ostrahou a na maximální možnou dobu deseti let mu zakazuje řídit motorová vozidla. Pojišťovnám podle nepravomocného rozsudku má zaplatit škodu, kterou způsobil.

„Jsem si vědom toho, že žádný trest nemůže kompenzovat bolest pozůstalých. Jedna z nejhorších věcí je, když se rodiče musejí dívat na rakev vlastního dítěte,“ podotýká soudce Vladimír Sova.

Zatímco státní zástupce se práva na odvolání vzdal, Krechler odvolání zvažuje. V případě, že ho podá, případem se bude muset zabývat Krajský soud v Brně.

Diskuze k článku