Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Zdeněk Čáp z Kamenice u Jihlavy pracuje jako úředník na jihlavském magistrátu. Celkem 24 let sloužil v armádě jako voják z povolání. Dosáhl hodnosti kapitána. 
V letošním lednu vstoupil do aktivní zálohy, kde mu bylo nabídnuto místo ve štábu v hodnosti nadporučíka, protože kapitánské místo zde neměli k dispozici. V současné době mu je 47 let. 
„S aktivními zálohami jsem už byl na dvou vojenských cvičeních. Na jednom v lednu a na druhém v únoru,“ začíná vyprávění. 
Se Zdeňkem Čápem jsme se setkali přímo na „místě činu“ na Krajském vojenském velitelství (KVV) v Jihlavě. 
Zdeněk Čáp má střední atletickou postavu. Hovoří věcně. Vyznačuje se přímým a rozvážným vystupováním. 
Podmínkou pro členství v aktivní záloze je věk mezi 18 až 60 lety a dobrý zdravotní stav. Aktivní zálohy jsou otevřené pro muže i ženy. Pokud zájemce odsloužil základní vojenskou službu, vezmou jej bez dalšího výcviku. 
Pokud zájemce na vojně nebyl, čeká ho ve Vyškově šestitýdenní výcvik. 

Členové aktivní zálohy dostávají každoročně jako odměnu 18 tisíc korun, které nemusí danit. 
Podmínkou pro získání odměny je absolvování alespoň sedmi dnů vojenského cvičení ročně. Délka a počet vojenských cvičení se liší podle útvarů aktivní zálohy. 
Když Zdeněk Čáp nastupoval v roce 1992 na základní vojenskou službu, netušil, že příští téměř čtvrtstoletí stráví jako voják z povolání. 
„Celé mládí jsem měl určitý vztah k armádě, ke zbraním a tak. První plán byl, že půjdu k Policii České republiky,“ vysvětluje. 

Jenže pro službu u policie byla tehdy podmínka mít odslouženo alespoň šest měsíců v posádce ve Frýdku-Místku, která spadala pod ministerstvo vnitra.
Po skončení vojny si to rozmyslel a odešel do civilu. Půl roku pracoval v plynárně. V té době potkal člověka, který ho přesvědčil, aby se do armády vrátil. 
„Říkal jsem si, že bych mohl ještě něco takového zažít. Takže jsem šel zpět do armády s tím, že to bude jenom chvilková záležitost, a nakonec jsem tam zůstal 24 let,“ přibližuje. 
Jedním z důvodů, proč na vojně setrval tak dlouho, byl pes. Služba se psy se Zdeňku Čápovi líbila. Věděl, že pro psa je změna pána vždycky těžká. 
„Některý pes je zmatený. Pokud je ostřejší, tak je hůře zvládnutelný,“ popisuje. 

Službu se psy nejdéle strávil v Dobroníně, kde sloužil asi 20 let. Hlídali zde muniční sklad a působil tady v hodnosti velitele čety. 
„Za tu dobu jsem zažil několik planých poplachů a dva ostré zásahy. Nikdy se však ze skladů nic neztratilo,“ uvádí. 
V prvním případě narušilo prostor několik kluků, které předali Policii ČR. Druhý ostrý poplach způsobil někdo zevnitř útvaru. 
Zdeněk Čáp na vojně začínal na hodnosti vojína a do civilu odešel jako kapitán. 
V civilním životě hledal půl roku práci. Kvůli jeho dlouholeté vojenské službě to byl problém, zejména kvůli praxi.  

Z armády do civilu a aktivní zálohy
Nakonec nalezl místo na jihlavském magistrátu na odboru dopravy jako úředník. „Tu práci jsem dostal také díky tomu, že na magistrátu dělají lidé, co v armádě byli a ví, co mohou od vojáka očekávat,“ vzpomíná. 
Po armádě se mu však stýskalo, a proto na začátku letošního roku vstoupil do aktivní zálohy. 
Říká, že když se stal příslušníkem aktivních záloh, neuplynuly ani dva roky od jeho odchodu do civilu. Proto měl přijetí snadné. Aby splnil všechny podmínky, stačilo mu podstoupit lékařskou prohlídku na ošetřovně ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, která je spádovou vojenskou ošetřovnou pro KVV Jihlava. 

„Kdybych byl z armády pryč déle než dva roky, tak bych musel vstupní prohlídku podstoupit ve vojenské nemocnici,“ podotýká aktivní záložák Čáp. 
Zaměstnavatel Zdeňka Čápa v jeho členství v aktivních zálohách podporuje. Nedělá mu problémy, když odjede na týden nebo na dva na cvičení. 
„Pravda je taková, že si ty dny musím nadělat. Podpora tam je, ale na druhou stranu si pak musíte ty věci dodělat,“ upozorňuje. 
Zdeněk Čáp má na štábu aktivních záloh v Jihlavě na starosti přípravu podkladů pro případné odvody.  

S vojáky, kterým velel v době povinné základní vojenské služby, se Zdeněk Čáp doposud setkává. Většina z nich v civilním životě dopadla dobře, setkal se však i s negativním případem. 
„Mám sice jednoho záklaďáka, který někoho zabil, bral drogy a tak, ale vzpomínky z vojny u mě převládají pozitivní,“ dodává. 

Diskuze k článku