Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Zatímco v loňském roce byla stěžejní akcí Klubu českých turistů, oblast Vysočina (dále jen KČT), oslava 130. výročí vzniku časopisu Turista, letos je priorita zcela jiná. Turisté se naplno pouští do odstraňování škod, které na značených trasách napáchaly kůrovec a vynucená těžba dřeva.  

„Krajina na Vysočině se mimo jiné vyznačuje velkými plochami lesních porostů. Ten, kdo  se minulý rok pohyboval, ať pěšky nebo na kole, Vysočinou, však viděl stovky hektarů uschlých stromů, kde kůrovec dokonal své dílo, mnoho průseků, kde stromy byly již vykáceny,“ popsal situaci na prahu nové sezóny předseda oblastní KČT Jaroslav Šlechta z Třebíče. 
Nejvíce postiženými jsou podle něho v tomto ohledu Třebíčsko a Telčsko. „Pro naše značkaře tak k běžným pravidelným pracím přibyl obrovský úkol – obnova značení v oblastech napadených kůrovcem,“  konstatuje Šlechta. 
Takový úkol se ale podle vedení oblastního KČT nedá zvládnout během jednoho roku. Mnoho ploch s uschlými stromy totiž ještě není vykáceno a KČT také nedisponuje takovým množstvím značkařů. Turisté se tak v následném období budou na pěších trasách občas setkávat i s provizorním řešením značení. 

Takový problém se ale takřka netýká cykloturistů. Jak pro JL uvedl Stanislav Balík, vedoucí cykloznačení KČT Vysočina, je totiž pro cykloturistiku značení na stromech využíváno jen sporadicky. 
„Jsou takové případy, třeba pod Špičákem máme několik značek na stromech. Ale jinak my s tím problém nemáme, protože naše značky umisťujeme na dopravní značení, na sloupy veřejného osvětlení apod.,“ konstatuje Balík. 
O 3200 km značených pěších turistických tras v oblasti Vysočina se v současnosti stará 115 aktivních značkařů. Značených cyklotras je 2 340 km. Cykloznačkařů pracuje v oblasti 26, z toho čtyři na Jihlavsku.      
V oblasti jsou také zbudovány desítky naučných stezek. Na Jihlavsku a Pelhřimovsku je jich po patnácti, na Havlíčkobrodsku sedm, na Třebíčsku třináct, na Žďársku šestnáct. 
Důsledky kůrovcové kalamity tedy přinášejí problém personální kapacity především v oblasti značení pěších tras.  Na dotaz JL to potvrdil Martin Pesler z Dolní Krupé, zástupce Oblastního výboru KČT Vysočina pro oblast Turistického pěšího značení a Předseda krajské komise značení. 

KČT je na Vysočině dělen do 21 místních odborů. „V některých značkařských odborech máme i značkaře mladší, takže tam jsou to zatím schopni celkem zvládat. Ale je problém, že v některých odborech jsou už značkaři opravdu staří, a tam si nejsem jist, jak si s tím poradí, pokud se do terénu budou muset dávat nějaké kolíky  a podobné těžší instalační prvky, a bude to třeba i dál od místa, kam se dá dojet autem,“ uvažuje Pesler. 

Pahýl stromu ušetří peníze
Získávat nové značkaře přitom není snadné. Stát se značkařem předpokládá patřičné zaškolení dvojic, které pak chodí po trasách pravidelně v daném režimu. Jeden z dvojice musí mít navíc kvalifikaci vedoucího značkaře, takže musí navštěvovat školení. 
V té souvislosti vzkázal předseda KČT J. Šlechta v úvodu letošní turistické sezóny dík těm majitelům napadených lesních porostů, kteří uschlý strom se značkou uříznou nad turistickou značkou: „Hodně nám tím pomohou, neboť nové značky není kam namalovat a musí se budovat náhradní řešení, které není nikterak levné.“

Jak upřesnil na dotaz JL Pesler, je takovým náhradním řešením obvykle umisťování kolíků a směrovníků. „Pokud ale značka zůstane na pahýlu pokáceného stromu, stačí nám přijít, strhnout kůru a např. přibít novou značku,“ potvrzuje Pesler. 

Leckde bude provizorium
Na větších vykácených plochách je občas po těžbě špatně patrný i samotný směr původních cest. Rozsáhlé kácení lesů nicméně zatím nevyvolává masovější zájem mladých lidí o zapojení do obnovy tras. 
„Ale vím o některých aktivních lidech, kteří jdou, sami si procházejí trasy a udělají na vykáceném místě nějakou provizorní značku, aby to bylo jakž takž průchozí,“ oceňuje Pesler. 
K úplnému ztracení značené trasy podle něho snad zatím nikde nedošlo: „Samozřejmě ale jsou kousky - tam, kde mezi lesy byla třeba jen pěšina, kde je to větší problém. Na druhou stranu tyhle kousky nebývají až tak dlouhé. Většinou jdou trasy po cestě a pořád se to nějak nechá řešit – třeba zanecháním tabulky s popisem směru cesty.“  

 
V nadcházejícím období se tak podle Peslera turisté na trasách určitě budou i s takovýmto provizorním řešením setkávat, než se podaří vše řádně obnovit. 
V přeznačování má turistům na Vysočině pomoci i zvýšená krajská dotace. Podle Peslera každoročně od Kraje získávají částku 220 tisíc Kč, letos počítají s tím, že se na základě podané žádosti podaří dotaci z krajského rozpočtu o 50 tisíc Kč navýšit. „To půjde přednostně na likvidaci následků kůrovcové kalamity, na tyto nadpráce, které jsou s tím spojené,“ avizuje Pesler. 

Obnova potrvá roky
Pokud jde o záchranu zbývajících smrkových lesů, nevidí turisté na Vysočině situaci optimisticky. 
„Ty smrky asi bohužel odejdou – mám známé i mezi lesáky a dokážu si představit, jak to tady skončí.  Ale dorostou místo toho nějaké jiné dřeviny, tak budeme doufat, že za nějakých padesát let bude ta Vysočina zase zelená. Ale bude to dlouho trvat,“ uvažuje Martin Pesler.    

Předseda KČT Šlechta poděkoval řadě členů KČT, kteří už teď na Vysočině brigádnicky pomáhají při obnově zalesnění krajiny. 
Klub českých turistů byl založen v roce 1888, působí v celé ČR. Aktuálně sdružuje kolem 34 tisíc členů všech věkových skupin. V jeho struktuře jsou základními články jednotlivé odbory, kterých je celkem více než 450. 
V Jihlavě pracují odbory KČT Tesla, Čeřínek a Bedřichov, na Jihlavsku jsou to dále odbory KČT Polná, Telč a Kamenná. V regionu Vysočiny působí ještě dalších patnáct odborů.

Diskuze k článku