Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Po Kronospanu důrazně žádáme, aby stáhl žalobu na Miroslava Tomance (Fórum Jihlava), říká náměstek jihlavské primátorky Vít Zeman (Žijeme Jihlavou!). 

Otázky městana Kronospan
Vedení města adresovalo Kronospanu otevřený dopis s otázkami, na které požadovalo odpovědi do konce července. Údajně jste obdrželi od vedení společnosti pouze dopis, ze kterého jste se nedozvěděli konkrétní odpovědi. Jaký je aktuální vývoj?
Na přelomu srpna a září přišel dopis jednatelky jihlavského Kronospanu paní Sylvy Krechlerové. Firma například navrhuje, že v souvislosti s připravovanou stavbou haly drtiče surovin sníží některé hodnoty jako například odběr vody, prašnost nebo hluk.
Naše pracovní skupina, která se zabývá Kronospanem, považuje navrhované hodnoty za velice vágní. Máme pocit, že to jsou hodnoty, které pouze vyjadřují stav, kterého firma dosáhne po zastřešení drtiče. Nereagují ale na hlavní problémy, které jsme připomínkovali v řízení o vlivu stavby na životní prostředí. 

Co za hlavní problémy návrhu považujete?
Například je nutné nastavit způsob hospodaření s vodou v závodě. A to zejména v době suchých měsíců. Stejně tak zásadně vnímáme snížení prašnosti nejen z drtiče, ale z celého provozu závodu, z přepravy a uskladnění recyklátu apod. Kronospan tedy nenavrhuje řešení v uspokojivé míře. Zároveň ale víme, že v této oblasti nejsme odborníky a že musíme hledat adekvátní odborné vyjádření našich potřeb. 

Jak toho chcete docílit?
Oslovili jsme specializovanou firmu, která připravuje kompletní rozbor toho, jaká potenciální ohrožení z provozu firmy Kronospan Jihlavě hrozí, co všechno je z hlediska legislativy možné, a zejména, co vše může město od této firmy požadovat. 
S tím, co jsme doposud zjistili, jsou možnosti daleko větší, než které firma dosud předkládá. Včetně toho, jak může firma Kronospan reagovat na současnou klimatickou situaci v Jihlavě i na současnou situaci v životním prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí. Týká se to především úbytku lesů. Jehličnaté lesy čistí vzduch od prachu, ale žádná legislativa to nepopisuje. Ve chvíli, kdy nemáme lesy, tak nemáme ani tento přirozený filtr. Lidé to budou pociťovat v daleko větší míře než doposud. 

Takže situace se v otázce Kronospanu v podstatě změnila úbytkem lesů. Podle vlastní studie má ale podnik všechny hodnoty v pořádku. 
Zákon nemyslí na měření tzv. kumulovaného dopadu emisí na zdraví obyvatel. Tedy zákon neošetřuje stav, kdy nějaká firma hrne do ovzduší prach a zároveň její vlastní doprava produkuje další prvky, které se následně na prachové částice váží a vytvářejí zdraví ohrožující riziko. Pak si už zákonnou normou nevystačíme. Ale můžeme přenastavit místní normy. To umožňuje tzv. integrované povolení, které jako jediné může reagovat na měnící se klimatické podmínky města Jihlavy a může legislativu zpřísnit.

V čem je tedy problém?
Bavíme se o tom, že daný slib snižování je v tomto případě abstraktní pojem. Firma může slíbit, že sníží produkci prachu řekněme z šesti na čtyři tuny. To zní pěkně, ale pořád budou lidé v Jihlavě dýchat ty zbývající čtyři tuny prachu… 
Základ pro jakoukoliv další komunikaci je tedy zjistit, jak velké zatížení ještě naše město zvládne s ohledem na zdroje surovin, s ohledem na sociální, enviromentální a ekonomické možnosti.
 
 

V souvislosti s Kronospanem jste měli v minulosti zaznamenat také problémy s odebíranou vodou.
Kronospan deklaruje „snížíme množství odebírané vody o 30 %“. Ovšem z našeho pohledu je to opět nekonkrétní sdělení. Za město nemůžeme říci, že těch 70 %, které bude firma dál odebírat, je v pořádku, pokud jsou v řekách čtyři měsíce v roce minimální průtoky. 
Město musí hlídat, kolik vody má k dispozici zejména pro své obyvatele a kolik a za jakých podmínek jí může dát firmě. 

Chcete tím říci, že vám Kronospan nenabídl nic konkrétního?
Jsou to abstraktní nabídky. Nikdo nestanovuje, kolik si v Jihlavě mohou dovolit čeho odebírat, či naopak kolik škodlivin mohou do ovzduší distribuovat. Integrované povolení, které reguluje provoz firmy Kronospan, se nám zdá právě v těchto věcech velice nepružné, protože vůbec nereaguje na současný stav klimatických poměrů v Jihlavě, ani na stav životního prostředí, infrastruktury nebo surovinových zdrojů ve městě. 
Vytvoříme databázi toho, co můžeme pro společnost Kronospan nabídnout ze zdrojů, které máme, a co za to budeme požadovat. 
Pokud tu má vzniknout nějaká debata o rozvoji společnosti Kronospan, musí vycházet z reálných možností města a jeho obyvatel a samozřejmě z potřeb Jihlavy. To si myslím, že se zatím neděje. 

Více v tištěném vydání JL s datem  13. 12. 

Diskuze k článku