Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

S okupací zbytku Československa hitlerovským Německem 15. 3. 1939 doslova vtrhly do naší země nové pořádky. O jednom z nejsmutnějších dnů v našich dějinách informovaly Jihlavské listy o dva dny později.

Na své úvodní straně referovaly o obsazení Jihlavy i o nových pořádcích. JL v několika svých vydáních po okupaci důrazně varovaly před odporem proti okupantům, ale také upozorňovaly občany, že si donašečstvím úctu Němců nezískají. Mezi řádky dokázaly dokonce vypustit mezi veřejnost informaci, že noviny podléhají cenzuře. 

S odstupem 80 let se mohou mnohé články v JL z tehdejší doby jevit jako až kolaborantské. Pokud to však vezmeme v kontextu doby, v obdobném duchu psaly všechny legální české tiskoviny.

Autorem řady článků v dobových JL byl jejich tehdejší vedoucí redaktor Pavel Kypr.

Žurnalistická rodina Kyprů

Novinařina se v rodině Kyprů dědila z otce na syna. Pavlův otec Ondřej Kypr působil jako redaktor JL od roku 1909. Na počátku 1. světové války vydávání Jihlavských listů raději zastavil, aby nemusel tisknout fiktivní zprávy vojáků z fronty.

Rodina Kyprů byla vlastenecky a česky orientovaná, což nejednou dokázala pro český národ v krizových dobách. To dokazují i jejich osobní údaje uvedené v Internetové encyklopedii města Brna.

Pavel Kypr byl osobností vskutku všestrannou. Byl novinovým redaktorem, hercem, prozaikem, básníkem, překladatelem z německého jazyka, literárním publicistou, dramatikem i autorem rozhlasových her.

Narodil se 22. 10. 1909 v Jihlavě. Vystudoval reálné gymnázium v Pardubicích. Ve studiu pak pokračoval na konzervatoři v Praze, kde se specializoval na herectví. Poté pracoval jako kulturní pracovník a novinový redaktor. Hojně také publikoval, pod pseudonymem Pavel Tkadlec. 

Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se zapojil do protinacistického odboje. Ve funkci vedoucího a odpovědného redaktora Jihlavských listů vydržel jen do prosince 1939. Od 8. 12. jej nahradil zodpovědný redaktor Rudolf  Saturka.

Pavel Kypr byl v dubnu 1944 zatčen a do konce války byl vězněn v Terezíně, Lipsku, Drážďanech a Budyšíně.

Po válce napsal o protinacistickém odboji a jeho perzekuci knihu Malá pevnost Terezín. Napsal i další díla, která jsou čtenářům dostupná mimo jiné také v USA a v Německu. Jedno z nich pocházelo z roku 1948 a jmenovalo se Nevýslovné toužení. Tentokráte se jednalo o nepolitické téma. Kniha se totiž zabývá studií dramatu skladatele Bedřicha Smetany.

Po válce působil Pavel Kypr jako kulturní pracovník nejprve v Jihlavě a poté v Brně a v Praze. Zemřel 3. 10. 1976 v Praze necelé tři týdny před svými 67. narozeninami.

Osobností Pavla Kypra se po jeho smrti zabýval mimo jiné nedávno zesnulý literární historik a editor Jiří Rambousek, jihlavský rodák. V roce 1996 napsal do Vlastivědného sborníku Vysočiny studii nazvanou Dvacet let od smrti Pavla Kypra.       

Diskuze k článku