Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Den 17. listopadu lze oslavit různě. V Brtnici se rozhodli popovídat o učiteli Františku Lichkovi (1909-1996). Komponovaný pořad Žili mezi námi aneb Co jsme nevěděli o zakladateli skautingu v Brtnici a okolí připravila a uvedla Jaroslava Zelená.

„Vybrali jsme tento den, protože v Brtnici jej nikdo moc nepřipomíná, a to se musí. Svoboda není zadarmo!“ zmínila na počátku.

V domáckém prostředí místní knihovny, za doprovodu trampských písniček, které zahrál a zazpíval Miloš Němec, a textu, který si o učiteli připravil Zdeněk Geist, se pak uskutečnila velmi milá akce. Vzdělávací, poučná, oddechová, a tak nějak domácká. Na třicet přítomných se navzájem znalo, a proto do povídání pronikaly místní připomínky či postřehy.

František Lichka sepsal své „paměti“ z třicátých a čtyřicátých do několika sešitů, ze kterých se dalo čerpat. Pořadatelka J. Zelená pak dobře zvolila Zdeňka Geista, jihlavského autora knihy Život za První republiky, zda by učitelův život „převyprávěl“.

Z. Geist má dar slova, a tak dokázal poutavě vyprávět o Lichkovi, kterému nebylo „učitelování jen obživou, ale i posláním“. Dětem učitel dokázal vštěpovat demokratické principy, učil je kázni, slušnosti a spravedlivému smýšlení. Mnoho času věnoval skautingu, v němž léta působil.

„Skaut se scházel 2 x týdně,“ vyprávěl Zd. Geist, „dětem to ale nestačilo, a tak se začali scházet i každý den ráno, které začínali rozcvičkou.“

František Lichka mládí strávil v Hodicích, a jeho začátky byly velmi tvrdé. Byl skautem, přihlásil se do poddůstojnické školy… jeho první umístěnka byla až do Podkarpatské Rusi. Jak Geist poznamenal, Brtnice takto málem o Lichku přišla. Shodou okolností se však na Rus nevypravil. Ve třicátých létech působil i v Lukách nebo Kněžicích. Všude se zapojoval do společenského dění.

Beseda o učiteli se konala v knihovně, a jak Geist připomněl, knihami byl Lichka obklopený. „Považoval je za velmi důležitý zdroj poznání.“

Byl nejen zakladatelem skautingu v Brtnici, ale později i Obrany národa. Po zrušení Junáka byl v roce 1940 zatčen a obviněn „jako měšťanský intelektuál. Za velezrádné jednání proti Říši dostal čtyři roky vězení“.

Lichkovy zápisky končí v roce 1945. Po osvobození se přestěhoval do Jihlavy na Masarykovu školu, kde učil. Radost z konce války lze vidět i v jeho vstupu do KSČ v červenci 1945. V této straně zůstal až do roku 1969. Byl iniciátorem podpisové akce k textu 2000 slov, zdůrazňoval svobodu šíření myšlenek a demokratických principů.

Zajímavostí je, že F. Lichka byl ve třicátých letech dopisovatelem Jihlavských listů, jejichž vydávání bylo přerušeno nacismem a komunismem. „Ve článcích popisoval život sportovní, zabýval se tématy skautskými i učitelskými.“ Po znovuobnovení Jihlavských listů v roce 1989 dopisoval i do nich, až do své smrti.

Pásmo zpestřily nejen promítané fotografie z učitelova života, ale i ukázky z jeho zápisků, které přečetli místní mladíci Filip Šindelka a Dominik Hruška. Po besedě si v druhé místnosti mohli přítomní prohlédnout působivou výstavku Lichkových dokumentů, dopisů, nebo i šachových figurek vytvořených z chleba ve vězení.

Jak v závěru pořadatelka Zelená uvedla, zapálená svíčka na stole je vzpomínkou nejen na učitele Františka Lichku, ale i učitele Aloise Toufara, a všech dalších učitelů a studentů z roku 1939.

Diskuze k článku