Jaromír Málek, profesor univerzity v Oxfordu a někdejší správce egyptologického archivu Griffithova ústavu, oslavil letos 5. října 75 let. Je rodákem z Přibyslavi.

Mezinárodně uznávaný odborník napsal řadu knih o starověkém Egyptu. Víc jak 50 let zkoumá egyptské umění - od prehistorických počátků a doby faraonů až po dobytí Egypta Římany. Staroegyptská civilizace trvala a rozvíjela se více než tří tisíciletí. Dle dr. Málka je fascinující, jak Egypt kvalitou svého umění a architektury ovlivnil i moderní umění…

Přibyslavský rodák působí od konce 60. let ve Velké Británii a během své kariéry byl i prezidentem Mezinárodní asociace egyptologů. Je autorem 170 publikací a množství odborných článků. Zúčastnil se prací na vykopávkách a epigrafických výzkumech v egyptské Núbii, Abúsíru, Saqqáře a Memfisu.

Záhadný král Tutanchamon

Nejznámějším Málkovým tématem jsou nálezy z hrobky krále Tutanchamona. Třicet let měl na starosti pozůstalost Howarda Cartera, slavného objevitele hrobky tohoto nejznámějšího krále.

Byť je celá egyptologie o daleko rozmanitějším záběru, právě Tutanchamona vnímáme my, laici, jako symbol starého Egypta. Smrt pouze devatenáctiletého krále zatím není vysvětlena. Snad byla příčinou malárie, či poúrazová gangréna… Objevení Tutanchamonovy hrobky máme spojeno i s tzv. kletbou faraonů (…běda těm, kdo naruší klid zemřelého...). Jde ale jen o spekulaci. Kletba nebyla vědecky ani historicky podložena…

Byly to záhady starého Egypta, které kdysi zaujaly i studenta z malého městečka na Vysočině. Jaromír Málek se narodil 5. října 1943. Po absolvování žďárské jedenáctiletky byl v roce 1960 jedním z prvních absolventů oboru egyptologie a prehistorie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.

Předtím se egyptologie na UK naposledy přednášela po válce. Důvodem návratu byl fakt, že nový Československý egyptologický ústav v Káhiře potřeboval kvalifikované lidi. Do prvního ročníku egyptologie bylo přijato jen šest studentů, většina se pak účastnila expedic na záchranu památek v africké Núbii.

Jak Jaromír Málek při jedné z posledních návštěv rodiště zavzpomínal pro JL, studium tehdy nebylo jednoduché, odborná literatura v češtině prakticky neexistovala. Bylo nutné vše studovat v angličtině, francouzštině, a hlavně v němčině. Kromě hlavních evropských jazyků se egyptolog musel vybavit i egyptskou arabštinou.

Než vše zalila voda…

Již jako student se od roku 1963 podílel na epigrafickém a částečně archeologickém průzkumu historického území v Egyptě, pod budoucí Asuánskou přehradou na Nilu.

Poté, jak známo, proběhla s pomocí UNESCO ojedinělá záchrana archeologických staveb, včetně chrámového komplexu Philae z ptolemaiovské doby, a Abú Simbel z časů Ramesse II.

Stavby chrámů byly rozřezány na velké bloky a znovu postaveny v bezpečné vzdálenosti od vodního díla. Přesun probíhal v letech 1964 až 1968, a stál - na tu dobu astronomických - 42 milionů dolarů…

Jaromír Málek při záchranné expedici získal nepřenositelné zkušenosti a znalosti staroegyptských památek. V roce 1965 je uplatnil ve své diplomové práci o rytinách lodí na skalách československé koncese v Núbii, včetně typologického rozboru a datování. Práci obhájil s vyznamenáním, a hned po promoci musel na vojnu.

Shoda náhod, jak Jaromír Málek skromně říká, jej zavála do anglického Oxfordu, kde si později vybudoval pověst jednoho z nejlepších světových expertů na egyptologii.

V létě 1967 byl, jako 24letý, pozván do tohoto universitního města na pohovor. Slovo dalo slovo, a již od ledna 1968 pracoval na přípravě nového vydání třetí části publikace, s názvem Topografické bibliografie staroegyptských hieroglyfických textů.

V roce 1969 se Jaromír Málek vrátil do vlasti, aby na Karlově univerzitě obhájil titul doktor filozofie. Za rok již opět pracoval v Oxfordu.

Domov, či egyptologie?

V době počínající normalizace nebyly zprávy z domova dobré. Někteří jeho spolužáci museli z ústavu odejít, a i Jaromír Málek stál před životním rozhodnutím. Zůstat, věnovat se egyptologii, a tím si zavřít dveře do vlasti a k domovu - nebo odjet do ČSSR a riskovat, že skončí třeba „u lopaty“…?

Pomohla náhoda. V Oxfordu se zrovna uvolnilo atraktivní místo editora bibliografie staroegyptských hieroglyfických textů, a Jaromír Málek zůstal. Láska k vědě zvítězila, a Anglie se stala jeho druhým domovem. Časem se oženil a založil rodinu. Rodnou Přibyslav mohl své manželce ukázat až po sametové revoluci…

Při jednom návratu do rodiště prezentoval na jaře roku 2007 svoji českou knihu s názvem „Poklad krále Tutanchamona“. Ta zaujme spoustou fotografií, plánků a dokumentů vykopávek hrobky slavného staroegyptského krále.

Učil žáky hieroglyfy

V Přibyslavi i Žďáru n. S. pořádal Málek besedy pro žáky a studenty. Mnozí dodnes vzpomínají, jak je egyptolog učil rozpoznávat hieroglyfické písmo, a dokonce se hieroglyficky podepsat… Přibyslav tehdy hostila ojedinělou výstavu s názvem „Hrobka krále Tutanchamona vypovídá“, i s autentickými Carterovými fotografiemi, tehdy ještě na skleněných destičkách.

Vtělení bohyně Bastet

Jaromír Málek odešel do penze v roce 2011. Chová a obdivuje kočky. I ty jej provázely jeho prací. Ve starověkém Egyptě byla kočka pokládána za vtělení bohyně Bastet, a uctívána jako ochránkyně domova. Vyobrazení koček najdeme na stěnách hrobek, sochách, papyrech, špercích i rakvích. Egyptologové často nacházeli munifikované kočky, pohřbené ve zdobených sarkofázích. Jaromír Málek zkoumal význam koček ve staroegyptském životě, náboženství a umění. Vše shrnul v knize „Kočka ve starém Egyptě“.

„Když sedím doma a pohladím naši kočku po hlavě, je to stejný pocit, jako se dotknout dokonale vytvořené starověké sošky,“ svěřil JL.

Diskuze k článku