Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Slabý přítok vody je problémem rybníka, který zarůstá v Sokolíčku na Stonařovsku. Místní osadníci jej vnímají i jako požární nádrž. Voda v něm se už ale stáhla jen na malou mělkou louži.

Problematiku vysychající české krajiny komentoval v říjnu v Jihlavě David Pithart, ekolog a šéf Koalice pro řeky. Na otázky internetového pořadu DVTV zde mimo jiné uvedl, že sucha i povodně mohou přijít kdykoliv, došlo ke změně vzorců počasí.

„Jsme naprosto závislí na přírodě, ale už to nevnímáme, nepobýváme v krajině, ztratili jsme selský rozum, jsme nepoučitelní,“ popisoval Pithart. Nevhodné úpravy podle něho začaly za komunistického režimu, kdy byly narovnávány toky v krajině, rozorávány meze, plošně odvodňovány zemědělské plochy. 

Pokud nebude situace řešena, hrozí podle Pitharta, že se Česko bude proměňovat v „poušť“. Je podle něho potřeba zvedat hladinu podzemní vody a vracet toky mimo obydlené aglomerace do přírodního stavu. Pithart ale naznačil, že jde o dlouhodobé řešení, které nenese okamžitý politický nebo ekonomický efekt, a proto není zajímavé pro politiky.

Voda nepřitéká

Z rybníčku v Sokolíčku na Jihlavsku po léta vytékal do louky pod osadou Sokolíčský potok (před lety zregulovaný v rámci plošné meliorace). Směřoval k nedalekému Lesnímu rybníku a dále do potoka Jihlávka.

„Rybníček na sokolíčské návsi je obecní, už dlouho ho měli v pronájmu myslivci a měl to na sebe pan Chaloupka, který tam bydlí,“ vysvětluje majetkovou situaci místostarosta Stonařova Ivan Šulc. 

Rybníček, v němž pamětníci chytali i kapry, je ale podle něho dnes prakticky bez přítoku a závisí jen na dešťové vodě. „My jsme ho v jisté době dokonce odbahnili, udělal se tam nový požeráček atd., a rybník byl i docela funkční. V té době rekonstrukce jsme ho svým způsobem považovali za takový malý zdroj vody coby protipožární nádrž,“ ohlíží se místostarosta. 

Vinou omezeného přítoku vody z okolních polí, který v podstatě téměř neexistuje, ale začal rybník zarůstat. V současné době už porosty trav nikdo neprosekává a rybník je zarostlý z nějakých devadesáti procent.

„Zásah se tu zatím nechystá, protože problém je skutečně ten přítok. On se ten rybník samozřejmě může vybagrovat, prohloubit, ale co nám  do něho nateče, toť otázka,“ zamýšlí se Šulc.

V tuto chvíli rybník funkci protipožární nádrže neplní a podle místostarosty je otázkou, zda má smysl bez kvalitnějšího  přítoku vody jeho stav řešit. „Třeba bychom se za pět, za deset let dostali do stejného stavu,“ argumentuje s tím, že jádro problému začíná v hospodaření s krajinou v desetiletích minulého století.

Ochranu vody a její zadržení v krajině vnímá jako aktuální problém také Kraj Vysočina. V roce 2016 byl tento problém vyhodnocen jako největší v Krajem organizovaném veřejném fóru pro vyhledávání největších problémů regionu z pohledu odborné i laické veřejnosti.

„Potvrdil to i následný sociologický průzkum (mezi 1.891 respondenty: pozn. red.), který má za úkol problémy vzešlé z veřejného fóra ověřovat mezi větším vzorkem veřejnosti,“ konstatuje radní Kraje Martin Hyský. Další veřejné fórum se bude konat letos 14. listopadu a jeho součástí má být i vyhodnocení řešení problémů vzešlých z předchozího veřejného fóra.

V Sokolíčku našli významný dokument

Osada Sokolíčko (dříve Falknov, německy Falkenau) byla malá vesnice se stálým obyvatelstvem, nově osídlená po 2. světové válce. V roce 2001 už zde ale trvale žili jen dva obyvatelé, z vesnice se postupně stala rekreační osada.

Jméno Sokolíčka se zviditelnilo letos v lednu. Jihlavské listy přinesly informaci o tamním nálezu zásadního dokumentu s vazbou na vznik Československé republiky v roce 1918.

Šlo o ztracenou, ručně psanou Knihu zápisů ze schůzí Národního výboru v Jihlavě z let 1918 – 1920, která byla nalezena při vyklízení půdy právě v Sokolíčku, v někdejší usedlosti rodiny Píšových.

Dokument se dostal do Státního okresního archivu v Jihlavě. Jak uvedl archivář Petr Dvořák, jsou podobné nálezy dnes už zcela unikátní. 

S největší pravděpodobností se kniha do Sokolíčka dostala přes  osobu významného astrofyzika Dr. Josefa Mikuláše Mohra, který prožil mládí v Jihlavě a Telči. Do Sokolíčka zajížděl na chalupu. Byl přitom synem jihlavského notáře Josefa Mohra, který se v době První republiky výrazně angažoval v činnosti Národního výboru (a z něj následně ustavené Národní rady) a v komunální politice Jihlavy.

Diskuze k článku