Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Na tři sta druhů hub shromáždili členové Mykologického klubu Jihlava na letošní výstavě, kterou minulý pátek a sobotu hostilo Muzeum Vysočiny.

Letošní jihlavská výstava hub přišla po extrémně suché letní sezoně a následné hřibové smršti, kdy lidé z lesů nosili plné koše. 

„V posledních letech to tak je, že léta a začátky podzimu nejsou z mykologického hlediska dobré a hub je málo. Některý rok přichází krátká vlna v červenci, ale letos byly prázdninové měsíce prakticky bez větších hub v lese. Vlna hřibu smrkového pak přišla v polovině září,“ ohlíží se za letní částí sezony předseda jihlavských mykologů Jiří Burel.

Obrovská vlna hřibu smrkového trvala asi deset dní, čili dva víkendy. „Takže myslím, že lidé, kteří si chtěli hřiby nasbírat na celý rok, to stihli, i když jsou laici. V každém lese bylo plno hřibu smrkového, někde i kovář a hřib hnědý. Růžovky byly asi týden před těmi hřiby,“ popisuje Burel.

Podle mykologů zatím není nijak výrazná tendence, že by se do vyšších a chladnějších poloh „stěhovaly“ druhy hub typické pro teplejší oblasti (o podobném trendu někdy hovoří např. entomologové z hlediska výskytu hmyzu).

„Z hlediska České republiky to není zatím žádný extrém, že by se tady objevovaly středomořské druhy. To je spíše výjimka. Zatím tady zůstává ta mykoflóra stejná i co se týče nadmořské výšky, takže se nám to moc neposouvá z nížin do vyšších poloh,“ vysvětluje Burel. 

Letos i unikáty

Jihlavská říjnová výstava letos nabídla houby výhradně z Vysočiny. Specialitou byla premiéra drobných plodnic druhu Kyj Herkulův. „Je to taková houba, která opravdu vypadá jako uťatý kyj. A z Vysočiny ji tu máme poprvé,“ vysvětlil J. Burel.

Na obsahu výstavy se podíleli i houbaři – amatéři, když přinesli některé zajímavé druhy. K těm patřil v jedné z vitrin vějířovec obrovský. „Roste na Březinkách, v Heleníně nebo třeba na Špičáku. Když je mladý, tak je dokonce jedlý,“ komentoval rozměrnou houbu předseda mykologů, „a s jedním pánem jsme vyměnili za tři křemenáče hřib borový, protože ho nechtěl dát z ruky.“    

Jednou ze zvláštností byl letos také lošák jelení, houba s ostny, která preferuje jako podloží vápenec a jehličnaté lesy. Na jihlavské výstavě se tento druh objevil teprve asi podruhé. „Dřív se mu říkalo jelenka a naše babičky ho jedly. Když je mladý, tak je docela chutný, ale starý je nahořklý. V současnosti už je v červeném seznamu, takže je vzácný,“ vysvětlil Burel.

Specifikem výstavy také bylo, že i v této pozdní době bylo možno vystavit muchomůrku zelenou, která dokonce vyrostla v jihlavských parcích. Pokud jde o jedovaté muchomůrky, byly v minulých dnech v regionu zaznamenány hned čtyři otravy muchomůrkou tygrovanou,  zaměněnou za růžovku.

Jak uvedl na dotaz JL Jiří Burel, roste muchomůrka tygrovaná na Vysočině v podzimním období hojně v listnatých i jehličnatých lesích, ale i v parcích. „I na naší výstavě se sešly desítky plodnic, takže je potřeba pořád dávat pozor,“ dodal Burel.

Jihlavský Mykologický klub organizuje čtyři komentované vycházky za houbami do roka. Ta poslední letos ještě houbaře čeká. „Chodíme na ty podzimní houby, jako jsou čirůvky nebo václavky, a to kolem přelomu října a listopadu. Takže asi koncem října, některou sobotu, ještě jedna vycházka bude. Dáme lidem vědět nejméně s týdenním předstihem,“ avizují mykologové.  

Diskuze k článku