Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Při pohledu na celkové množství vytříděného odpadu vychází v krajském městě nejlépe bioodpad. „Toho každý Jihlavák vytřídí 44 kg za rok,“ říká Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.

Kam až sahá historie třídění odpadu v dějinách lidské společnosti?

Zřejmě do období, kdy si lidé uvědomili, že část odpadu mohou využít – zpočátku třeba pro topení, či v zemědělství. V minulosti vlastně lidé nevyprodukovali odpad téměř žádný, protože vše, co bylo odpadním produktem jedné činnosti, se stalo vstupním produktem pro činnost jinou.

S příchodem nových materiálů ale tomu tak být přestalo. Důvody pro začátek třídění mohly být dvojí – jak snaha snížit množství odpadu o tu část, která jde dál využít, tak i snaha nevyhazovat bez užitku něco, co se dá upotřebit. S tím jde ruku v ruce ochrana neobnovitelných zdrojů surovin, jako je například ropa.

Bylo to už řečeno tisíckrát, ale proč to nezopakovat po tisícíprvní – proč má třídění odpadu takový význam?

Množství odpadu produkované naší konzumní společností každoročně narůstá. Takže před námi stojí problém likvidace odpadu, a současně je část tohoto odpadu využitelnou surovinou. Některý odpad úplně (sklo, kovy, bioodpad pro kompostování), některý alespoň částečně (papír, plasty).

Abychom ale odpad mohli využít, je nutné ho roztřídit a předat ke zpracování. Když se odpad už dostane do směsi s jinými odpady, jeho využitelnost velmi významně klesá (znečištění, destrukce), a proto se odpad třídí hned na začátku do nádob, které se svážejí separátně.

Kdy se začalo se tříděním odpadu v krajské Jihlavě?

Záleží na tom, jak se budeme dívat na třídění odpadu. V širokém slova smyslu se odpady třídí již desítky let. Většina z nás si pamatuje „třídního referenta pro sběr papíru“ nebo dříve velmi oblíbené sběrny surovin, ve kterých jsme za papír a kovy dostali zaplaceno.

V užším slova smyslu třídění odpadu, jak ho známe dnes, do veřejně dostupných kontejnerů, odstartoval v 90. letech minulého století.

Co se v Jihlavě nejvíce třídí – plast, papír…?

Na to, jak se v Jihlavě třídí, se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Jedna z možností je pohled přes celkové množství vytříděného odpadu. Potom nejlépe vychází bioodpad, kterého každý Jihlavák vytřídí 44 kg za rok, dále pak 27 kg papíru, 13,6 kg skla a 13,3 kg plastů.

Jinou možností je pohled přes účinnost separace. Účinnost separace vychází z teoretického výpočtu, kolik se v celkovém množství odpadu nachází papíru, plastu, skla a dalších využitelných odpadů v komunálním odpadu.

Vypočítané množství se porovnává se skutečně vyseparovaným množství odpadu. Z tohoto pohledu se nejlépe třídí sklo, které má účinnost separace 61 %, a dále bioodpad - s účinností separace 54 % a papír s účinností separace 49 %.

Jsou lokality, kde se něco třídí víc, něco méně? Např. v Horním Kosově vede papír, na Březinkách plast…?

Každá část města je specifická, a to se samozřejmě podílí i na výsledcích v třídění odpadů.

Pochválit můžeme občany ze Starých Hor nebo Horního Kosova, kde se třídí velmi dobře papír, plast i sklo. Naproti tomu na sídlišti Březinova nebo na Královském Vršku jsou ještě jisté rezervy.

Kde zaznamenáváte největší „problémy“, tedy u čeho si lidé stále nejsou jistí, co kam patří?

Nevím, zda je to neznalostí, nebo spíš leností, ale pořád se stává, že se v bioodpadu vyskytne i jiný odpad (zejména na sídlištích), občas se něco nepatřičného objeví i v papíru a plastu; to se ale dá vyřešit na třídící lince (pokud to nejsou například vnitřnosti z divočáka – to pak, samozřejmě, vše skončí ve směsném odpadu). Na sběrných dvorech s tříděním pomáhá obsluha, takže tam je to jednoduché.

Největší rezervy ale asi obyvatelé mají v tom, že do směsného komunálu pořád dávají to, co tam nepatří, a to jak využitelné složky (papír, plasty, sklo, kovy), tak i nebezpečný odpad (nádoby od sprejů, deodorantů, obaly od barev, domácí chemie a podobně).

S jakým mýtem z oblasti třídění odpadu se nejčastěji setkáváte?

Že třídění nemá smysl, protože všechno se stejně sesype na konci na skládku. Kdyby to tak bylo, byli bychom sami proti sobě, protože nejen že vytříděné odpady jsou více–méně zpeněžitelnou surovinou, ale za jejich sběr dostáváme odměnu. Takže tak  to určitě není.

Vše, co občany o odpadech zajímá, najdou na webu odpadyjihlavy.cz.

Diskuze k článku