Reklama
Dnes je neděle 16.12.2018     svátek má Albína

Slovenský román Tisícročná včela na jihlavském jevišti: ono to funguje!

MILAN ŠINDELÁŘ jako otec rodu Martin Pichanda v inscenaci HDJ Tisícročná včela. Foto HDJ, Igor Stančík
MILAN ŠINDELÁŘ jako otec rodu Martin Pichanda v inscenaci HDJ Tisícročná včela. Foto HDJ, Igor Stančík

16.9.2018 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

Byl to poměrně dlouhý večer, ale fakt to uteklo. I takto lakonicky by se dal shrnout zážitek z první inscenace 79. sezony v HDJ. Pro  československy laděnou sezonu ke 100. výročí vzniku republiky si divadlo nechalo zpracovat vůbec první činoherní adaptaci slavného románu slovenského prozaika Petera Jaroše (1940), rodovou fresku Tisícročná včela.

Jak již naznačeno, celosouborová inscenace se v Jihlavě, i přes nějaké to finální škrtání, rozrostla z anoncovaných tří hodin na dobrých tři a půl. Ale vůbec nevadilo. Řešit formát této inscenace by bylo liché.

Nejen proto, že divadelníci se o komfort diváka postarali zařazením dvou přestávek (ta druhá možná ani nemusela být, ale koresponduje s dějem). A ani ne proto, že řešit pohodlí diváka se poprvé jakž takž pokusila i fungl nová divadelní kavárna (a možná by ho řešila ještě o něco lépe, kdyby si její externí provozovatel také odbyl nějakou tu generálku o fous dřív, než v tento exponovaný večer).

 

Z nutnosti přednost

Příčiny toho, že Tisícročná včela divadelní publikum vtáhla a pohltila, jsou v něčem docela jiném. Hledejme je např. v obrovském spádu inscenace, když se dvojici spoluautorů scénáře podařilo učinit z nutnosti výhodu a přednost.

Nezbytnou komprimaci děje románu totiž využili k tomu, aby divák proletěl s herci doslova během chvíle celé desítky let. Primárním efektem ale není žádné ploché zjednodušení příběhu a dějů, nýbrž obrovské zhutnění emocí, které děj vyvolává.

Ta trocha radosti, a ta nezměrná spousta starostí, trápení a bolů, kterou podstupují tři generace venkovského murárského rodu Pichandů, to vše proběhne v jihlavské inscenaci způsobem, který divákovi nedává oddychu a nepovolí v naléhavosti sdělení. 

Každodenní boj o chléb, obyčejné lidské sny, lásky, politické události přelomu 19. a 20. století, sucha i povodně, udavači a zrádci, krize, bolesti matek umírajících dětí, manželů i otců, válka, kterou nikdo nechce, a která stejně všechny pohltí - tohle všechno tlačí i válcuje obyvatele vesnice, kteří se přes své touhy stávají jen figurkami na hracím poli dějin. Těmi ale hýbe někdo úplně jiný. A lze to vždycky svézt na Boha? 

Podstatné je, že koncentrace děje je přesná, ač místy až na hraně únosnosti. To když celé pasáže románu odbývá třeba jen jednou malou glosou - stalo se, a je to pryč. Dějiny! Rychle další zprávu! Ale tak je to přece i v našem reálném životě.

Důležitá je v tomto ohledu síla předlohy - románového příběhu jako celku. A světe div se, ono to na jevišti funguje!

 

Rekvizity? Na co?

Funguje to i díky „divadelní čistotě“, s jakou je inscenace pojata režijně. Nepotřebujete totiž hrnce a talíře, abyste se na divadle mohli najíst u společné rodinné tabule. Nepotřebujete takřka žádné rekvizity. A opět, ono to funguje! 

Stejně tak režisér vůbec nepotřebuje expresivně a realisticky popisovat, jak umírá člověk, který právě spolkl střep. Anebo jak před smrtí trpí nebezpečný zrádce, kterého si našla ruka trestajícího „vraha“. Žádný herec neuhraje to, co dokáže domyslet divákova fantazie, je-li k tomu správně pobídnuta.

Silný efekt a čistota těchto záměrně jednoduchých divadelních obrazů dojde svého vrcholu ve scéně umírání matky rodu Růženy Pichandové (Anna Bazgerová). Vlastně asi trochu divadelní kýč, ne? A hele, ono to funguje a divák má oči plné slz! 

Také absenci rekvizit na jevišti lze vykládat jako svého druhu praktickou nezbytnost, kterou režisér dokázal povýšit na zdařilý záměr. Zaplněnost scény je totiž už tak mimořádná, dvě desítky herců takřka neslezou z jeviště.

Centrální pyramida z praktikáblů (vlastně metafora včelího úlu) je efektním i velmi praktickým řešením. A opět – funguje to! Stejně jako otevření celého technického prostoru za jevištěm i nad ním pro oko diváka.

Jenom při některých hereckých pohybovkách na nejvrchnější lávce v málem šestimetrové (?) výšce se tu a tam člověk v hledišti zapomeme a přistihne se, že nemyslí až tak na divadlo, jako na zcela přízemní otázky bezpečnosti práce v uměleckém provozu.

 

Silné sbory

Sedat si asi nějaký čas bude uměle vytvořené nářečí. Kdo prožil mládí v československé éře a má oba jazyky ještě v krvi, toho při premiéře některé zajímavé tvary (mnohé asi nikoli záměrné) docela slušně vytahaly za uši.

Ve vypjatých scénách také tu a tam nezbylo, než oželet smysl slov a pochopit z intonace a kontextu, o co kráčí. Nebylo vždy dobře rozumět.

Ale nadchly čistě a emotivně zpívané sbory v podání herců i vkusná řešení pohybu na scéně. Všeho je tu akorát. Po všech stránkách vyvážená inscenace, v níž si pak můžete odskočit třeba i do filmů Popelka či Titanic, protože Vás z jeviště nechají oddechnout nějakým tím prvoplánovým fórkem. A ono to funguje!

Celý herecký soubor příběh prožívá a zaslouží superlativy. Tohle představení by se bez takového přístupu neobešlo. Jedním dechem je třeba vyzvednout též techniky, kteří už na premiéře náročného kusu dali svoji práci tak, že divák nezachytil jediný problém.

„Po čase už nikdo neví, co je pravda, a co ne. Čím víc informací, tím méně se v nich lidé vyznají,“ sdělují divadelníci ústy otce rodu Martina Pichandy (Milan Šindelář), průvodce dějem, z jeviště HDJ. Velmi aktuální, bohužel! A všechno už tady bylo, stačí se jen podívat. A třeba se trochu poučit?

Tisícročná včela se na úvod sezony ke stému výročí republiky ukazuje být odvážnou, ale úspěšnou dramaturgickou volbou. Bezmála osmdesátiletý autor předlohy prý na jihlavskou premiéru ze zdravotních důvodů nemohl dorazit. Nicméně se mu zřejmě už na Slovensko doneslo, že v Jihlavě to v sobotu byl sukces, a že to fungovalo!

Reklama
Reklama
05.12.2018 Kultura/Komentáře (0)Campanula vystoupí pro Jindřicha

Pěvecké sdružení Campanula Jihlava v krátkém čase už podruhé vystoupí ve Stonařově. Tentokrát bude mít jeho koncert benefiční podtext ...

04.12.2018 Kultura/Komentáře (0)Setkání před Betlémem bude beneficí pro tábor

Představení Víti Marčíka Setkání před Betlémem, které bude odehráno 6. prosince od 18 hodin v sále kina Polná, bude mít ...

03.12.2018 Kultura/Komentáře (0)Jihlavák Jiří Havelka získal Cenu Divadelních novin

Původem jihlavský divadelní režisér a pedagog Jiří Havelka získal prestižní Cenu Divadelních novin za režii inscenace Společenstvo vlastníků. ...

02.12.2018 Kultura/Komentáře (0)Přijedou Fešáci

Po loňské oslavě svých padesátin, k nimž vydala album i biografii, přijede i letos během adventu do DKO Jihlava legenda české country hudby, kapela Fešáci. ...

30.11.2018 Kultura/Komentáře (0)Vánoce na radnici, Fišarová a Melodie

Vánoční program v gotické síni na jihlavské radnici nabídne 3. 12. od 18 hodin šansonový pořad se zpěvačkou Radkou Fišarovou. Na akordeon ...

28.11.2018 Kultura/Komentáře (2)Výstava o protektorátním školství přibližuje mladým projevy totality

Výstavu o protektorátním školství připravilo telčské pracoviště Národního památkového ústavu. Akcí chtějí ...

27.11.2018 Kultura/Komentáře (0)Skladatel a matematik Petr Koronthály přijede na premiéru

Stovka zpěváků a smyčcový orchestr provedou v Jihlavě v premiéře působivou skladbu skladatele Koronthályho. Slavnostním koncertem a setkáním sborů ...

23.11.2018 Kultura/Komentáře (0)Černá komedie, Lenka Schreiberová, Jan Burda: sezona HDJ zná své Horáce

Inscenace Černá komedie a herci Lenka Schreiberová s Janem Burdou jsou vítězi divácké ankety Horác. V ní diváci zhodnotili uplynulou 78. sezonu ...

22.11.2018 Kultura/Komentáře (0)Lunetic se po dvaceti letech vrací

Boyband Lunetic v původní sestavě vystoupí v pátek 23. listopadu v Dělnickém domě v Jihlavě. Čtveřice zpěváků a tanečníků Lunetic na konci devadesátých ...

21.11.2018 Kultura/Komentáře (0)Účast devadesátileté aktérky dala „zaoceánské“ taneční novince sílu

Silné emoce i tradičně precizní přípravu a výpravné pojetí nabídl letošní celovečerní taneční program klubu Hotch-Potch ...

20.11.2018 Kultura/Komentáře (0)Nejlepší model Hradu Polná vytvořil M. Kubík

Čtveřice návštěvníků Městského muzea Polná se pustila do soutěžního slepování papírového modelu Hradu Polná. Autorem ...

18.11.2018 Kultura/Komentáře (0)V budoucnu orchestrální doprovod, zní cíl ředitele pěvecké soutěže

Také letos v říjnu přijelo do Jihlavy třicet semifinalistů pěvecké soutěže, kteří jsou vybráni ze stovek přihlášených z více než ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net