Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

 Nedostatek pracovních sil nutí zaměstnavatele hledat a přijímat pracovníky i ze zahraničí.

 Za ně jsou zodpovědné především firmy, které je zaměstnávají, zaznělo na setkání města, policie a Centra na podporu integrace cizinců, které uspořádal náměstek primátora Vratislav Výborný (ČSSD). 
K 31. květnu bylo v okrese Jihlava nahlášeno 1976 cizinců ze 3. zemí a 1215 cizinců ze zemí Evropské unie.

 Přesto je stále vysoký počet volných míst v Jihlavě - celkem 1775.
Vyplývá to z požadavků zaměstnavatelů, které jsou volně dostupné na webu ministerstva práce a sociálních věcí.

 Správa zřídila v jednotlivých krajích Centra na podporu integrace cizinců. V Kraji Vysočina vzniklo v roce 2013, vede je Lucie Škrdlová.

 „Pracovní migrace je nyní enormní,“ popisuje stav Škrdlová s tím, že někteří si přijedou jen vydělat, a zůstat tu ani nechtějí. Takoví nemají o český jazyk zájem. Jak ale Škrdlová podotýká, výuka češtiny je nejžádanější službou.

 „Nejčastěji za námi chodí, abychom jim pomohli se změnou zaměstnavatele. To obnáší výpověď z pracovního poměru u stávajícího zaměstnavatele, a velmi často také nalezení nové ubytovny nebo bytu,“ říká Šrdlová.
Dalším cílem služeb Centra je dle Škrdlové prevence sociálně patologických jevů a pomoc cizinců orientovat se v českém prostředí a legislativě.

 Množství cizinců se projevuje i negativně. Jednou z příčin je nedostatečné množství ubytovacích míst.
„Požadavky na pracovní místa nejsou kryty ubytovnami,“ říká náměstek Výborný. Jak potvrzuje Lucie Škrdlová, kapacita lůžek v jihlavských ubytovnách je 911. „Chceme zmapovat situaci na menších vesnicích v okolí Jihlavy. Uvidíme, co nám to přinese,“ sdělila.

 „Ve městě je spousta černého ubytování,“ naznal primátor Rudolf Chloupek (ČSSD). Týká se to i shánění domů v okolí. Místo čtyř osob pak majitelé „našlapou“ do domku lidí třeba dvacet. Jak na setkání zaznělo, mohou také existovat nelegální ubytovny, například v bývalých zemědělských usedlostech.
Ubytování je pro cizince prioritní. „Cizinci mají zájem měnit zaměstnavatele, který jim ubytování zajistí,“ dodává Škrdlová.

 Může město s ubytováním cizinců pomoci? „Je to hlavně zodpovědnost zaměstnavatelů,“ říká primátor Chloupek. „Může se stát, až konjuktura opadne, že tu zůstanou lidé, kteří nebudou mít zaměstnání.“

 Podle primátora však nejde jen o ubytování, ale i začleňování cizinců. „Za zaměstnavatele to nemůže suplovat nikdo jiný.“

 Některé firmy prý vůbec nezajímá, co jejich pracovníci dělají po směně, nebo kde bydlí. To je způsobeno i tím, že řada cizinců sem přichází pracovat přes pracovní agentury a jsou zde na krátkodobá pracovní víza do tří měsíců. 

 „Z Automotive Ligting dokonce po městu chtěli, aby ubytovny vybudovalo,“ podotkl Výborný. „Aniž bych chtěl srovnávat, tak v minulém režimu měly velké fabriky například hokejové či fotbalové kluby, ale i podnikové byty“, zmínil. Lidé tak byli s firmou více spojeni a měli vytvořené podmínky i pro trávení volného času.

 Dle Škrdlové z Centra na podporu integrace cizinců však nelze zaměstnavatele donutit, aby se o své pracovníky více starali. „Je to na dobrovolnosti firmy,“ sdělila.

 Náměstek primátora Jaromír Kalina (KDU-ČSL) poukázal i na druhou stranu mince, kdy cizinci, zvláště Ukrajinci, překonávají velké překážky. Jak prohlásil, někteří z nich vydělávají 12500 Kč a za ubytování dají pět až sedm tisíc korun. „Je to tvrdý byznys, nic jiného.“ 

 Dle náměstka Vratislava Výborného je nutné vše aktivněji řešit se zaměstnavateli, například výstavbou nájemních bytů. Setkání se měl zúčastnit jeden ze zaměstnavatelů, ten se ale nedostavil.

Diskuze k článku