Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Jsem přesvědčen, že areál bývalých skláren v Antonínově Dole se budou snažit co nejdříve využít na 100 %, říká regionální ředitel vysočinské pobočky CzechInvestu

Adam Joura.

Jak hodnotíte podnikatelské prostředí v Jihlavě?

Jihlavské podnikatelské prostředí považuji za zdravé. Podnikatelé investují bez ohledu na podporu a v podstatě potřebují pouze odstraňovat přirozené či administrativní bariéry. Je zde velmi silně zastoupený automobilový průmysl, což znamená značný ekonomický přínos, ale také určité riziko. Ve srovnání s jinými oblastmi České republiky je však diverzifikace podnikatelských činností na Jihlavsku poměrně slušná.

Daří se vám v otázce podnikání spolupracovat s vedením Jihlavy?

Ano. Jihlava není městem, které by potřebovalo lákat desítky nových investorů, ale má zájem pomáhat místním podnikům a podnikatelům s rozvojem a zajímavým projektům s realizací.

Považujete  přístup Jihlavy k požadavkům podnikatelů za dostačující?

Ta snaha města je, myslím si, upřímná. Někdy je trochu problém v komunikaci. Podnikatelé mnohdy nevěří, že jim může veřejná správa vůbec nějak prospět a považují komunikaci s městem za ztrátu času, přičemž nyní jsou firmy vesměs značně vytížené, takže ztráta času je něco nemyslitelného. Navíc politika, úřad a byznys jsou přirozeně trochu jiné světy, s náležitě odlišným uvažováním. Jsem přesto přesvědčen, že se letos i za našeho přispění oba světy dost při-blížily, samozřejmě transparentně a v pozitivním smyslu.

Jihlavu trápí nevyužité areály některých bývalých podniků. Vnímáte zájem podnikatelů o tyto prostory?

Podnikatelé mají obecně zvýšený zájem o podnikatelské nemovitosti, přičemž zelených ploch pro podnikání ubývá. Každá starší nemovitost, tím spíše brownfield (zanedbaný a nedostatečně využívaní objekt či pozemek - pozn. red.), v sobě skrývá příležitosti i rizika. I když zrovna nepůjde o nějaké katastrofické znečištění z minulé činnosti, velmi často je rekonstrukce tak nákladná, že se vyplatí spíše demolice, a výstavba nových objektů. Do toho vstupují rekonstrukce sítí a další nezbytné investice. To neznamená jen peníze navíc, ale také těžko odhadnutelný čas realizace projektu.

Takže o takové objekty podnikatelé zájem nemají?

Pokud tyto nemovitosti navíc nejsou za hubičku, zbývá už jen sentiment místního podnikatele pro určitou lokalitu, a tím podnikatelé zase tolik netrpí. Je tu pak ještě jedna překážka. Jde-li o městské nemovitosti, město důkladně zvažuje, jaký projekt se v daném místě bude realizovat, což považuji za rozumné, jen je pak potřeba počítat s tím, že se na průnik nabídky a poptávky bude čekat delší dobu.

Posledním takovýmto brownfieldem se stal objekt bývalého Vědeckotechnického parku (VTP) v Hruškových Dvorech. Objevili se nějací zájemci o tyto prostory?

Těžko říct, zda lze objekt přímo označit za brownfield. Rozhodně k tomu měl nakročeno. Nyní má nové vlastníky, takže se píše další kapitola.

Nové vlastníky jsme oslovili, protože nás zajímá jihlavský VTP i výzkum a vývoj obecně, zvláště nyní, když máme uzavřenou veřejnoprávní smlouvu o spolupráci s Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), díky níž bude naše agentura v podstatě zastupovat TA ČR v regionech.

Osobně však soudím, že noví majitelé nejsou finálními uživateli.

Jaká je aktuální situace?

Domnívám se, že vhodné využití se v současnosti hledá. Nemělo by smysl, kdyby si nový vlastník nechal investici chátráním znehodnotit a absencí nájemníků návratnost dobrovolně oddaloval.

Málo je využíván také bývalý areál Skláren Bohemia v Antonínově Dole. Vidíte zde nějaký posun?

Areál se minulý rok vydražil, a nebyla to dražba nijak zoufalá. Prodejní cena násobně převýšila vyvolávací. Nemovitost je to mimořádně atraktivní. Umístěním, výměrou ploch pro výrobu a skladování, méně už technickým stavem budov a vybavením z bývalé podnikatelské činnosti. Jsem přesvědčen, že bude snaha areál co nejdříve využít ze 100 %. Je samozřejmě otázkou, jakou cenovou politiku nový majitel zvolí. Zájemců o pronájem podnikatelských nemovitostí je dostatek. V tomto případě, i v případě VTP, jsme připraveni majitelům s hledáním provozovatelů pomoci.

Je zájem o podnikání v Jihlavě ze strany zahraničních investorů?

Zájem je veliký. Jihlava je strategicky umístěné město, s průmyslovou tradicí a dobrými technickými školami. Většina záměrů ovšem shoří na nedostatku pracovních sil. Typicky jde o provozy založené na vysokých počtech méně kvalifikovaných zaměstnanců. Další továrny tohoto typu ale Jihlava v současnosti nepotřebuje. Takovým investorům i my doporučujeme jiné lokality. Jihlava je zkrátka v pozici, kdy si může a má vybírat.

Před několika lety uzavřel kraj memorandum o spolupráci s čínskou provincií Hubei. Následně s největšími městy provincie uzavřeli partnerství Jihlava a Třebíč. Došlo v tomto ohledu k masivnějšímu přílivu čínského kapitálu na Vysočinu?

Čínské investice se na Vysočině v uplynulých letech skutečně realizovaly. V oblasti průmyslu jsou však spíše důsledkem dřívějších vyjednávání, dílem našeho zastoupení v Číně. Je samozřejmě možné, že i toto partnerství přinese velké investice. Hodně se hovoří o oblasti cestovního ruchu.

Zde není dobré dělat ukvapené závěry, protože i v tomto globalizovaném světě je prostor pro kulturní odlišnosti. Čínským specifikem je obrovská rozvážnost a potřeba absolvovat velké množství spíše zdvořilostních jednání před jakýmkoli rozhodnutím. Myslím si, že není dobré toto partnerství přeceňovat, už kvůli jisté asymetrii, ale ani podceňovat. I v obchodních jednáních vedených na jiné platformě může taková věc přispět.

Jste synem eurokomisařky Věry Jourové (ANO). Měla tato skutečnost vliv na vaše jmenování ředitelem jihlavské kanceláře CzechInvestu?

Neměla. Do CzechInvestu jsem nastoupil po standardním výběrovém řízení nejdříve na pozici řadového regionálního projektového manažera. Do funkce ředitele regionální kanceláře jsem byl poté, co se tato pozice uvolnila, jmenován na základě získaných znalostí a zkušeností.

Můžete krátce přiblížit úlohu CzechInvestu ve vztahu k podnikatelským subjektům?

Agentura CzechInvest se věnuje podpoře podnikání a investic v České republice od roku 1992. Po celou dobu podporujeme rozvoj podnikatelské infrastruktury, expanzi a zdravé fungování místních podniků a lákáme zajímavé investory ze zahraničí.

Zejména to poslední se v průběhu času značně proměňuje, protože v době krize je zajímavým podnikem jakýkoli dobrý zaměstnavatel.

V současné době však zažíváme spíše opačnou situaci…

V době konjunktury a nedostatku pracovních sil nás zajímají především projekty výroby s vyšší přidanou hodnotou, s výzkumem a vývojem, a třeba také centra sdílených služeb. Velkým tématem je pro nás podpora start-upů (začínající a rychle se měnící společnosti - pozn. red).

Co do formy je to hodně individuální, protože každý projekt má jiné potřeby. Zprostředkováváme investiční pobídky, předáváme informace, propojujeme s vhodnými partnery, poskytujeme expertní podporu velkým investorům, začínajícím podnikatelům i veřejné správě. Naším mottem je: „Spojujeme a podporujeme“ a myslím, že to dobře vystihuje charakter naší práce.

------------------------------------------------------

Mgr. Adam Joura (* 1985)

Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově v Praze. Působil ve společnosti PRIMAVERA CONSULTING, s.r.o., která je v současné době v likvidaci. V letech 2015 – 2016 byl projektovým manažerem CzechInvestu. Od roku 2016 je ředitelem vysočinské regionální kanceláře CzechInvestu.

Zdroj: Linkedin a justice.cz  

Diskuze k článku