Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Zájemci o němčinu z celé republiky zajíždějí v posledních měsících do Jihlavy za aktivitami eljub Clubu. Od září 2016 ho otevřel zdejší Dům dětí a mládeže.
Společně s Michalem Strnadem z Kyjova, studentem oboru mezinárodní vztahy na VŠ ekonomické v Praze, je koordinátorkou jazykového klubu Klára Lysová. Sama se domluví několika jazyky. „Už od patnácti let jsem byla vždycky zapojena do nějaké formy mezinárodní spolupráce,“ popisuje, „na začátku jsem jezdila s německými organizacemi jako vedoucí.“ Posléze sbírala zkušenosti a kontakty při své práci v oblasti mezinárodních vztahů na Krajském úřadu.

Otevřením eljub Clubu se DDM Jihlava zapojil do mezinárodní aktivity, která specifickou formou propojuje mladé lidi z ČR, Bulharska, Rumunska, Německa, Polska, Rakouska a Maďarska.

„V Evropě jsou typicky do této spolupráce zapojeny spíše školy a spolky při školách. Jejich vrcholné společné setkání se koná každoročně v červenci v Rakousku - patrony spolupráce jsou rakouský spisovatel Walter Grond a žurnalistka Veronika Trubel, kteří také vedou odborné části programu,“ vysvětluje Klára Lysová.  

Samotná značka eljub označuje evropské projekty pro mládež, které v rámci programu Erasmus+ organizuje rakouská organizace Pilgern und Surfen Melk ve spolupráci se Zemským úřadem pro mládež spolkové země Dolní Rakousko.

Eljub (zkratka pro Europäische Literatur-Jugendbegegnungen) byl původně zejména letním literárním setkáním evropské mládeže v Rakousku. „Důraz na literaturu nyní hodně ustoupil a probíhá více mezinárodních eljub projektů paralelně,“ uvažuje Lysová.

V současné podobě je jihlavský eljub Club jedním ze zájmových útvarů DDM. Na jeho akcích se zpravidla schází kolem patnácti lidí ve věku cca od 13 do 26 let, celkově je klub v kontaktu s cca třemi desítkami lidí. Základ skupiny tvoří mladí lidé z různých koutů Vysočiny, ale i z dalších regionů celé republiky.

Je třeba se nezaleknout

Podstatou klubových schůzek je především běžná a přirozená komunikace v němčině, ovšem s rodilými mluvčími. „V zásadě nám stačí, když lidé umí říct základní věci, když se němčině věnují třeba i jen rok nebo dva,“ vysvětluje Klára Lysová.

Skupinku německy konverzujících mladých lidí tak už mohli Jihlavané potkávat třeba na vycházkách u výrazných památek města, v Mahlerově expozici a na výstavách, anebo třeba v některé restauraci při konverzaci během společného oběda. „Naprosto přirozeně se bavíme o spoustě věcí,“ oceňuje koordinátorka.

Je přitom naprosto běžnou situací, že někdo z účastníků nerozumí. „Ale to je právě ta reálná situace, kdy člověk reaguje podle svých konkrétních jazykových znalostí. Je potřeba ho naučit, aby se nezalekl toho, že nerozumí osmdesát procent. Vždycky na začátku zdůrazňuji, že za půl roku to opravdu může být jinak už jen tím, že člověk poslouchá,“ vysvětluje Klára Lysová, „nelpíme na tom, jestli je to správné gramaticky a jestli lidé mají širokánskou slovní zásobu. Chceme, aby se snažili vyjádřit a porozumět. V kontaktu s rodilým mluvčím spoustu věcí naposlouchají a posune je to dál.“   

Dobrovolníci Z Evropy

Jako rodilí mluvčí na schůzky nezištně zajíždějí převážně mladí lidé z Německa a Rakouska, kteří aktuálně vykonávají v ČR svoji Evropskou dobrovolnou službu. V prostorách DDM už během prvního roku proběhly čtyři jazykové workshopy eljub Clubu s prezentací konkrétních příkladů česko-německé a česko-rakouské spolupráce. Program dvoudenních setkání vždy tvoří jazykové hry, jazyková animace či interaktivní prezentace z akcí.

Tematické workshopy zase reagují na aktuální témata. „Nedávno jsme například žili volbami, takže na pátek 13. října Michal udělal takový volební profil a probral ho v němčině, aby si mladí lidé zažili terminologii,“ popisuje Klára Lysová.

K pravidelným tématům patří návštěvy a rozbor výstav organizovaných Rakouským kulturním fórem na VŠ polytechnické v Jihlavě. Členové eljub Clubu také pětkrát do roka vyjíždějí do zahraničí - letos v září např. pobývali v Dolním Rakousku v Melku. „V listopadu nás čeká výjezd do rakouského Krems a v lednu do Rumunska,“ avizuje koordinátorka. V březnu naopak eljub Club přivítal na Vysočině skupinu rakouské a maďarské mládeže. Společná tematická cesta vedla do polenské synagogy a na tamní židovský hřbitov. Finančně výjezdy pokrývá evropská dotace, běžnou činnost pak členské příspěvky účastníků.

Němčina na ústupu

Podle Kláry Lysové je výuka německého jazyka v posledních letech v Kraji Vysočina na ústupu, přestože dobrá znalost němčiny je právě v tomto regionu na trhu práce velkou výhodou.

„Není potřeba ani excelentní znalost němčiny, důležité je pouze chtít se dorozumět a chtít němčinu používat,“ říká Lysová. Práce s mládeží dnes a před deseti lety se podle ní výrazně proměnila – zejména jsou tu sociální sítě, zcela jiné jsou možnosti kontaktů, ale na druhé straně třeba i spolehlivost mladých lidí: „O němčinu byl dřív mnohem větší zájem a učilo se ji mnohem víc lidí. Dnes se ke mně často dostávají spíše děti, které mají s jazykem ve škole problém, nebaví je a potřebují se v něm zlepšit.“  

Členové a účastníci akcí eljub Clubu nejspíše nejsou v tomto směru typickým vzorkem, jsou to aktivní lidé se zájmem o kontakty a rozvoj vlastních schopností. Pozitivní vztah k němčině, která na Vysočině bývala běžná, prý tady ale může najít doslova každý.

Diskuze k článku