Reklama
Dnes je čtvrtek 02.05.2024     svátek má Zikmund

Havlíčkobrodský veletrh pomáhá čtenářům, aby našli ty pravé knihy

LETOŠNÍHO 27. ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě se zúčastní rekordních 179 nakladatelů. Očekává se i velký zájem čtenářů. Foto: archiv JL
LETOŠNÍHO 27. ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě se zúčastní rekordních 179 nakladatelů. Očekává se i velký zájem čtenářů. Foto: archiv JL

18.10.2017 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Ladislava Brabencová

S mottem Literatura, nebo život odstartuje už za tři dny v Havlíčkově Brodě Podzimní knižní veletrh. Co nejen pro Vysočinu znamená? Otázka pro jeho organizátorku Markétu Hejkalovou.

Jak probíhala příprava jednoho z největších knižních veletrhů v zemi, který už dvacet sedm let hostí Havlíčkův Brod?
V dávných začátcích v roce 1991 bylo nejdůležitější a také nejtěžší přesvědčit nakladatele, aby přijeli na neznámý knižní trh do Havlíčkova Brodu.
Teď už je přesvědčovat nemusím - naopak, letos poprvé je o veletrh takový zájem, že musím nakladatele odmítat. I čtenáři (a nejenom ti z Vysočiny) přijali veletrh za svůj, stal se pro ně součástí kalendáře.

A nemusíte přemlouvat ani spisovatele?
Ani ty ne, sami se na veletrh hlásí.
Můžu se proto víc soustředit na možná nudné, ale nutné organizační záležitosti: aby byly včas vylepené plakáty, aby fungovala propagace na Facebooku, aby fungovalo parkování a občerstvení, aby se nesešly dva zajímavé doprovodné programy ve stejné místnosti (to možné je) a ve stejnou dobu - to ovšem možné není, protože díky zúčastněným spisovatelům jsou všechny programy zajímavé a návštěvníci si mezi nimi musí vybírat, všechno se stihnout nedá.

Můžete blíže představit ústřední téma letošního veletrhu? Proč zrovna: Literatura, nebo život?
Motto Literatura, nebo život vyjadřuje určitý trend, který je (aspoň podle mého názoru) stále výraznější, a tím je čím dál větší prolínání literatury faktu (tedy „života“) a beletrie, fikce (tedy „literatury“).
Nechceme číst už jenom „vymyšlené“ příběhy, zajímá nás skutečný svět, ať už ten současný, nebo historický. Ale tím mottem chci vzdát i poctu spisovatelům, kteří literatuře někdy obětují štěstí obyčejného života, a také čtenářům, kteří si život bez knih a literatury neumí představit.

Lze „vypíchnout“ nějakou část programu? Upozornit na některé stěžejní „akce“?
Na veletrhu bude letos - podle mého názoru - zajímavý odborný program, který může oslovit nejen knihkupce, knihovníky, nakladatele a další profesionály, ale všechny, kdo rádi čtou.
Martina Košanová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje povede seminář o léčivé moci knih - biblioterapii, Lukáš Hejlík z projektu Listování.cz bude se svými hosty, skrývajícími se pod jmény Luciezell, Bookscalling, Zrzavá Tereza a Hlava plná knih diskutovat o nových formách propagace knih na sociální síti Instagram.
A nemohu opomenout shakespearovskou přednášku Martina Hilského, která se už stala tradiční a snad nejoblíbenější součástí veletrhu. Tentokrát bude na téma Shakespeare a politika - Julius Caesar a bude se konat nikoliv přímo na veletrhu, nýbrž v sále Staré radnice na Havlíčkově náměstí (v sobotu v 10 hodin).
Opomenout nesmím a ani nechci slavného amerického autora Roberta Fulghuma - Listování s ním celý veletrh zahájí. A takhle bych mohla pokračovat téměř donekonečna, proto si dovolím čtenáře odkázat na naše stránky veletrh.hejkal.cz, kde najdou všechny informace nejen o programu.

Kdo je mezi letošními hosty? Očekávají se jistě nejen tradiční známé tváře, ale i někdo nový?
K tradičním oblíbeným hostům (mj. Michal Viewegh, Irena Obermannová, Václav Klaus, Jiří Žáček, Magda Váňová, Jan Těsnohlídek, Martin Reiner, Michal Šanda a dlouhá řada dalších), letos skutečně přibude několik (z hlediska veletrhu) nových či „polo-nových“ jmen: Karel Pacner představí své knihy faktu Tajný závod o měsíc a Géniové 20. století, Václav Kahuda uvede nový román Bytost, Jáchym Topol bude číst ze svého nejnovějšího románu Citlivý člověk a Alena Mornštajnová z čím dál populárnějšího románu Hana.
 
Za zmínku jistě stojí i avizovaná autogramiáda Jiřího Kajínka. Jak on do tématu letošního ročníku zapadá?
Upřímně řečeno z ní nemám moc radost. Nakladatel také váhal, diskutovali jsme spolu, jestli je to dobrý nápad, nebo ne - ale svoboda přece není jenom to, co se líbí mně, musím respektovat i názory, postoje a akce, které jsou důležité pro ostatní.
Podzimní knižní veletrh je výrazem svobody. Nakladatelé si pronajímají tržní místa a tam prodávají a propagují knihy tak, jak uznají za vhodné, a čtenáři zase mají naprostou svobodu vybrat si ty knihy a programy, které je nějak zaujmou.
A pokud si zakládám na tom, že veletrh věrně odráží stav českého knižního trhu, nemohu z něj nikoho vylučovat.

Doporučíte našim čtenářům nějakou knihu, kterou by si v letošním roce neměli na veletrhu nechat ujít?
Každý má jiný vkus a jiná očekávání, ale já bych čtenářům z mnoha zajímavých knih doporučila namátkou třeba detektivku Evy Tvrdé Mrtvou neměl nikdo rád, román Jakuba Katalpy Doupě, sborník Lukáše Kopeckého Spisovatelé za mřížemi, román litevského autora Jurgise Kunčinase Tula - a trochu neskromně také svůj nový román Měj mě rád/a.

Když se ohlédnete a vidíte za sebou 26 uplynulých ročníků – můžete je stručně zhodnotit?
Jako všechno na světě se i veletrh mění a vyvíjí, ale jeho základní poslání je od roku 1991 pořád stejné: pomáhat čtenářům, aby našli ty pravé knihy, a knihám, aby našly ty pravé čtenáře, a také zprostředkovávat kontakty mezi nakladateli, autory, knihkupci a knihovníky.
Každý ročník veletrhu nějak odrážel svou dobu, čtenářské zájmy a preference, společenské nálady, a pro mě byl každý veletrh něčím zajímavý - ale to by měli posuzovat spíš nakladatelé a návštěvníci.

Co se nejvíc povedlo?
Největším úspěchem pro mě byl první ročník veletrhu v roce 1991, to, že se vůbec konal, že přijeli nakladatelé a přišli návštěvníci, což tehdy byli především žáci havlíčkobrodských škol... A pak už to šlo skoro samo.

V čem vidíte největší přínos veletrhu?
Veletrh je otevřený všem nakladatelům (kteří se včas přihlásí) a je cenově dostupný, vystavovat na něm si může dovolit opravdu každý, i autor jediné knihy.
Díky tomu veletrh může čtenářům nabídnout knihy, které by jinak nejen nenašli v běžných knihkupectvích, ale vůbec by se o nich nedozvěděli.

Dá se ještě něco vylepšovat a rozvíjet?
To se dá vždycky. Každý rok prosím vystavovatele zejména o kritické připomínky, a i když se ne vždy dobře poslouchají, snažím si je vzít k srdci, aby se příští rok situace zlepšila.

Může brodský knižní veletrh konkurovat podobným akcím, které se v Česku, potažmo v celé Evropě konají?
Na první pohled se možná může zdát, že nelze srovnávat prostory a vybavení kulturního domu v malém městě a výstaviště v Praze nebo jiných velkých evropských městech.
Ale skutečně jen na první pohled. Co do počtu vystavovatelů a množství a kvality doprovodných programů se Podzimní knižní veletrh nemá vůbec za co stydět a směle může dalším veletrhům konkurovat. Pravda je, že se nekoná na moderním výstavišti, nakladatelé nemají k dispozici opravdové veletržní stánky... Ale to je úplně jedno, důležité je, že se tady knihy nejenom prodávají, ale autoři a nakladatelé se tu domlouvají i na vzniku nových knih.

V čem jsou vlastně jeho přednosti?
Lidé mají rádi atmosféru, jaká na veletrhu vládne - přátelská, hektická, v tom dobrém slova smyslu jarmareční, je to veselá knižní slavnost.
Navíc sem nakladatelé neposílají brigádníky, ale u stánků často prodávají knihy majitelé, ředitelé, šéfredaktoři, někdy i přímo spisovatelé, takže za pouhých sedmnáct veletržních hodin můžete potkat všechny důležité lidi českého knižního světa.
Ale přednosti a zápory veletrhu by také měli posoudit spíš jiní, vystavovatelé a návštěvníci, ne já jako pořadatelka.

S havlíčkobrodským veletrhem je spojeno i místo jeho pořádání – Kulturní dům Ostrov. Počet vystavovatelů neustále narůstá a roste i počet návštěvníků této akce – nezvažovali jste rozšíření veletrhu o další prostory, nebo o jeho celkové přemístění jinam?
Uvažovala jsem o tom několikrát, z různých důvodů, ale přemístit veletrh na jiné místo nebo dokonce do jiného města vůbec není jednoduchá věc, a přednosti Kulturního domu Ostrov nakonec vždycky zvítězily nad jeho nedostatky.
Pokud bych k tomu nebyla vyloženě donucena okolnostmi, přesunout veletrh někam jinam bych nechtěla, i když by tam třeba bylo o trochu víc místa.
Připadalo by mi to nefér vůči lidem z Havlíčkova Brodu, kteří na něj od začátku věrně chodí - a pevně doufám, že ani jim by nebylo jedno, kdyby veletrh náhle někam zmizel.

Co pro vás osobně Podzimní knižní veletrh znamená?
Veletrh se pro mě stal velmi podstatnou součástí života. Kdybych ho v roce 1991 nezačala pořádat, třeba bych teď žila úplně jinak, možná líp, možná hůř... Nebo taky ne, to už je teď úplně zbytečná otázka.
V každém případě jsem šťastná, že veletrh mám, získala jsem díky němu mnoho pracovních kontaktů a snad ještě víc dobrých přátel, a doufám, že ho budu dělat ještě hodně dlouho.

Máte na některý ročník nebo nějakou událost, která se k veletrhu váže, nějakou osobní vzpomínku, se kterou byste se chtěla podělit?
Vzpomínek se k němu váže mnoho, ale já na závěr vyberu jen jednu veselou historku z jednoho z prvních ročníků - myslím, že z roku 1995.
Tehdy se už o veletrhu hodně psalo, přijel na něj i předseda parlamentu, dramatik Milan Uhde, a já jsem si připadala velmi slavná a úspěšná. Ale na začátku druhého dne, když se dovnitř začali hrnout návštěvníci, se jeden z prvních zklamaně zeptal: „Tady není burza králíků? Ale já jsem si přišel koupit králíka, ne knížky.“ Králíci na veletrhu nebudou ani letos, zato knížek desetitisíce, tak doufám, že přijde co nejvíc lidí a nikdo nebude zklamaný.

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
Reklama
29.04.2024 AktualityNejvíc je u nás Ukrajinců, Slováků a Vietnamců

Na Vysočině žilo koncem minulého roku 30.065 cizinců. Po předchozím nárůstu jejich počet vloni klesl o 2,4 procenta. Mezi regiony v Česku měla Vysočina třetí nejnižší počet cizinců, ...

Komentáře (0)
29.04.2024 AktualitySíť cyklostezek na Vysočině rozroste

V příštích dvou letech se milovníci jízdy na kole mohou těšit například na první kilometry nové stezky z Brtnice na Rokštejn nebo z Chotěboře do Bílku. Vznikat začne i cyklostezka z Třebíče ...

Komentáře (0)
27.04.2024 AktualityVítězové Řidiče Vysočiny 2024 jsou z Třebíče

26. ročník motoristické soutěže Řidič Vysočiny zná vítěze. Po pětaosmdesáti kilometrech a devíti soutěžních úkolech v kategorii automobilů vystoupali na stupně nejvyšší Jan Morávek ...

Komentáře (0)
29.04.2024 AktualityHorácká aréna má mít vybavení za 200 milionů

Zatímco před očima pomalu rostou objekty nové Horácké multifunkční arény (HMA) v Jihlavě, město již nyní řeší její vnitřní vybavení. Jihlavští zastupitelé na svém úterním jednání ...

Komentáře (2)
29.04.2024 AktualityČarodějnické ohně se poslední dubnové úterý rozhoří ve všech městech na okrese

Horko těžko budete napříč Jihlavskem hledat obec, kde by v úterý 30. dubna nepořádali tradiční akci související s pálením čarodějnic. Z velkých měst v regionu ji chystají všechna. ...

Komentáře (0)
29.04.2024 AktualityLidem zkontrolují znaménka

U příležitosti Mezinárodního dne melanomu budou zájemcům v jihlavské nemocnici vyšetřovat znaménka. Kožní ambulance, kterou pacienti najdou v přízemí interního pavilonu, bude otevřena ...

Komentáře (0)
28.04.2024 AktualityUrčili desítku hlavních problémů

Obyvatelé Telče vybrali desítku hlavních problémů ve městě. Po vedení tamní radnice chtějí, aby se prioritně zabývala nedostatkem lékařů, vyžitím pro mladistvé či řešila otázku ...

Komentáře (0)
28.04.2024 AktualityRadní po letech získal městské pozemky. Zaplatí za ně miliony korun

Radní Brtnice Jiří Zelený (39) získal prostřednictvím své firmy euro-floor brtnice s.r.o., v níž je jediným jednatelem, od města necelého půl hektaru pozemků v místní části Komárovice. ...

Komentáře (0)
28.04.2024 AktualityKřižovatku na sjezdu z D1 plnou nehod začnou v květnu přestavovat na kruháč

Čistě z pohledu dopravní bezpečnosti jde o křižovatku, která je na Vysočině vůbec tou nejnebezpečnější. Podle analytiků serveru portalnehod.cz se na ní staly už desítky dopravních nehod, ...

Komentáře (0)
27.04.2024 AktualityProdej pístovských kasáren má zelenou

Celkem 44.900.000 Kč. Takovou cenu má podle znaleckého posudku část bývalých Pístovských kasáren, která patří Jihlavě. Městští zastupitelé odsouhlasili na svém úterním jednání záměr ...

Komentáře (1)
27.04.2024 AktualityProblémoví cestující jsou ojedinělí

Trochu pernou směnu zažil řidič autobusu společnosti Icom transport, který jel 9. dubna kolem 13. hodiny z Větrného Jeníkova do Zbilid. Cestující natočili brýlatého muže středního věku ...

Komentáře (0)
27.04.2024 AktualityMusíme to vydržet, zní z Bítovčic

Už více než tři týdny probíhá v Bítovčicích nedaleko Jihlavy generální rekonstrukce krajské komunikace třetí třídy číslo 3516. Součástí prací je i vybudování opěrných zdí a ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net