Obestavěna lešením shlíží letos na letní kulturní dění v centru Telče věž sv. Ducha, vůbec nejstarší stavební památka  města.

  Věž sv. Ducha čeká do 11. listopadu provedení kompletní rekonstrukce krovu a střechy. „Současně s tím se zpřístupní poslední podlaží věže, které doteď nebylo pro veřejnost přístupné,“ řekl JL během pondělního kontrolního dne na věži Jiří Saulus, referent Odboru rozvoje a územního plánování telčské radnice.

  Kompletně bude demontována střešní krytina věže, včetně bednění. „Celý krov se rozebere a snese dolů, protože jsou v něm vážné statické poruchy,“ vysvětlil Saulus, „na zemi se poškozené trámy opraví nebo nahradí podle rozsahu poškození – to bude ještě konzultováno s památkáři.“

  Snahou bude podle Sauluse maximální využití původních prvků, na krov se provede nová krytina. V souvislosti s úpravami předposledního podlaží (to bylo i dosud přístupné a nabízelo výhled do čtyř stran) bude vybudováno schodiště, díky němuž se návštěvníci dostanou ještě o podlaží výše. „Odtud bude výhled do dvou stran a k vidění bude původní hodinový stroj věže,“avizuje Saulus.

  Rekonstrukce věže bude hrazena s využitím peněz z evropských fondů, náklady mají vystoupat na 9,5 milionu korun. Dodavatelem prací je firma H & B delta Vsetín.

    Téměř padesátimetrová věž sv. Ducha, která tvoří vůči zámku dominantu protilehlé strany náměstí, má pozdně románský původ. Pochází už z první poloviny 13. století. Jak  se uvádí, šlo zřejmě původně o strážní věž, postavenou na obchodní křižovatce cest při kostele sv. Ducha. Mezi kronikáři a historiky lze ovšem na její výstavbu zaznamenat více názorů.
Mohlo tedy jít o strážní i obytnou věž u Horní brány města - součást templářského opevnění Telče z doby kolem roku 1258. Mohla ale být také věží někdejšího kostelíka neznámého zasvěcení, který sloužil královskému správci týna (opevněného dvora z 12. století) a jeho podřízeným. Kostelík měl přetrvat i zánik týna v polovině 14. století, kdy jeho funkci převzal hrad, později zámek.

   Hranolová věž je vybudována z kamenných kvádrů, v přízemí na východní straně je přístupná portálem s kamenným ostěním.

  Podle historických pramenů se ve výši prvního patra prostor věže otevíral od lodi kostela sv. Ducha dnes zazděným obloukem panské tribuny.

  Věž je vysoká 49 metrů, o dva a půl metru přitom byla údajně snížena po požáru města v roce 1655.

   Vystoupat na věž sv. Ducha dosud pro návštěvníky znamenalo zdolat 97 schodů.

   Věž je opatřena novogotickou jehlancovou střechou s rohovými věžičkami. Tuto z dálky viditelnou výraznou podobu, pro dnešní obyvatele a návštěvníky města typickou, ale dostala až po posledním požáru roku 1836.

   Věž sloužívá i jako výstavní prostor. Do kulturního dění města byla před časem zapojena také při akci Saltimango. Během ní divadelníci z jihlavského souboru  T.E.J.P. spustili z věže na laně loutku kejklíře s dítětem na trakaři.

Diskuze k článku