Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

 Mimořádné dílo malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana si Jihlava připomíná obsáhlou výstavou v knihovně.

Ještě do konce října uvádí Městská knihovna Jihlava na chodbě v přízemí budovy putovní výstavu Zdeněk Burian – malíř ztraceného času. Desítky perokreseb a dokonalých kvaší, ale i temper nebo akvarelů dokládají i v prostorách, které pro podobný účel nejsou zcela ideální, jakým mimořádným výtvarným géniem poválečné světové výtvarné scény Zdeněk Burian byl.   

Zdeněk Burian (1905 Kopřivnice – 1981 Praha) proslul především jako ilustrátor populárně-vědeckých a dobrodružných knih, zejména pak jako autor paleontologických rekonstrukcí, které tvořil ve spolupráci s profesorem Josefem Augustou, antropologem Vojtěchem Fetterem, paleontologem Z. V. Špinarem nebo zoologem Vratislavem Mazákem. Ilustroval také knihy o pravěku od Eduarda Štorcha.

Už ve 14 letech byl jako talentovaný kreslíř na doporučení ilustrátora Jana Gotha a Maxe Švabinského přijat na Akademii výtvarných umění, a to rovnou do 2. ročníku. Už v od 16 let se ale živil jako ilustrátor dobrodružné literatury.

Komunistickému režimu neimponovala Burianova orientace na západní literaturu, či jeho kladný vztah k fenoménu trampingu. Přesto se mimořádnou kvalitou, i rozsahem své práce, dostal do nejširšího povědomí odborné i laické veřejnosti celého světa.

Podle dostupných dat vytvořil asi 10 tisíc děl určených k reprodukci (tedy ilustrace a obálky pro knihy i časopisy) a stovky prací volné tvorby (to zahrnuje rozměrné olejomalby i drobné kresby nebo přípravné skici).

Ilustroval česká vydání kolem 500 knih a navrhl 600 knižních obálek. Také jihlavská výstava předkládá velmi působivé ukázky, jak vypadaly originály (včetně autorových rukopisných poznámek na okrajích) řady obecně známých ilustrací pro knihy autorů Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Verna.

Vycházel ze znalostí

Na výstavě zavádějí pořadatelé diváka do Burianova světa mezi pravěká zvířata i jeskynní lidi, na rozbouřené moře i na parníky na Mississippi, mezi lovce do savan i džunglí, mezi americké osadníky a indiány, za polární kruh a do hor, ale i do momentů dějinných událostí českého národa i světa. Nechybí ani ilustrace světové i české klasiky (Malostranské povídky, Dva roky prázdnin, Hrdinný kapitán Korkorán, Knihy džunglí, Nový Hrabě Monte Christo...).

Podle vzpomínek paleontologa prof. Zdeňka V. Špinara Burian sám nebyl paleontolog, byl však vnímavý a nesmírně talentovaný malíř. „Potřeboval znát často různé podrobnosti o životě zvířat, veškeré údaje prostudoval, udělal si sám náčrtky a skici některých detailů zvířat nebo si naznačil rozměry a tvary rostlin. Potom rozvrhl plochu, načrtl linie perspektivy, rozmístil figury zvířat a skupiny rostlin, vyznačil lehce morfologii krajiny a hlavních objektů a začal malovat…,“ popisoval Špinar cca v roce 1990.

Burian nicméně tvořil též portréty osob nebo obrazy z vlastních cest po světě.

Posledním jeho velkým cyklem je nedokončený soubor pláten pro Východočeskou zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem, posmrtně doplněný o uvolněné práce malované pro Komenium. Namaloval také dva cykly - oslavu přírodních národů „Porobení“ a protiválečný „Obžalování“. V roce 2012 vystavilo Moravské zemské muzeum v Brně v pavilonu Anthropos dosud neznámou Burianovu studii k proslulému obrazu Neolitičtí zemědělci z roku 1951.

Putovní výstavu, která byla připravena ve spolupráci Památníku národního písemnictví a pana Josefa Ptáčka, provází i v Jihlavě na panelech detailní informační materiál o malíři. Vystaveny jsou též práce ze sbírek Galerie výtvarného umění v Chebu nebo Moravského muzea v Hořicích a ze soukromých sbírek. 

Pozitivní reakce sklidila od jihlavského publika i přednáška o Burianově díle, která provázela v závěru srpna zahájení výstavy.

Diskuze k článku