Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Desítky diváků v zaplněném hledišti doslova zatlačil do kostelních lavic mimořádný divadelní zážitek, který 9. července vytvořili  v Horních Dubenkách pod Javořicí divadelníci z brněnského Centra experimentálního divadla.

Realistické, a v Brně už měsíce  vyprodané představení Zpráva o zázraku (Josef Toufar) je divadelní, uměleckou, ale také krutě realistickou „dokurekonstrukcí“ brutálních dějů, fyzických i psychických muk, které musel před svou smrtí v roce 1949 zakusit ze strany komunistické STB čihošťský farář P. Josef Toufar.

Z pozice dramaturga přivítal pestře složené publikum v kostele prof. Petr Oslzlý. Divadelní experimentátor a před dvaceti lety i spoluzakladatel Parrésie se spolu s Petrem Kovalčukem ujal letošního ročníku a připravili mimořádně silný program. 

V případě Zprávy o zázraku se navíc podařilo pro Horní Dubenky unikátně sladit termíny vytížených herců, kteří hrají na předních brněnských scénách. I přes divadelní prázdniny nebyla koordinace snadná.

„Jedna právě absolvovala, druhá je v současnosti ještě studentkou doktorského studia, ale už také velice úspěšnou mladou režisér-kou,“ připomněl na úvod prof. Oslzlý z kněžiště kostela scénáristku a dramaturgyni Alžbětu Michalovou a spoluscénáristku a režisérku Barbaru Herz, které inscenaci na podkladu knihy Miloše Doležala připravily. 

„Já doufám, že ekumenické setkání se odehrává i zde v hledišti, že jsou zde členové nejen tohoto sboru, ale i členové farních sborů katolických z okolí,“ dodal při pohledu do publika v evangelickém kostele Oslzlý, „přeji vám  hluboký a nesporně psychicky náročný zážitek, neboť jde o velice tragický osud, na který bychom neměli nikdy zapomenout.“ 

Naše je právo

Úvodní slova se vzápětí naplnila v divadelně expresivních scénách výslechů, ponižování, bití obuškem a psychického i fyzického týrání, kterým se inscenace nevyhýbá. Přibližuje tak částečně muka, která musel Pátek Toufar podstoupit.

Hra popisuje reakci Státní bezpečnosti na tzv. čihošťský zázrak, kdy se při bohoslužbě v kostele měl pohnout křížek před zraky  devatenácti svědků.

Farář Toufar, obviněný z manipulace s křížkem,  následně podlehl brutálním výslechům, které u něho vyvolaly prasknutí žaludečního vředu. Pochován byl v hromadném hrobě, až později nalezen a přenesen.

„Tak si to páni imperialisté představují, že jen zatáhnou za šňůrku a všechno půjde jako na drátkách... Naše je právo, naše je pravda, a proto vítězí…,“ zněla v představení vzpomínka na pokřivenou argumentaci, která vládla v ČSSR od konce čtyřicátých let.

Inscenace událost kolem čihošťského zázraku pojala v celkovém kontextu. Vyšla z vývoje osobnosti J. Toufara, rodáka z Arnolce, v časových návratech popsala jeho touhu stát se knězem či výsměch, kterým procházel v gymnaziálních dobách v Německém Brodě jako už dospělý student mezi výrazně mladšími spolužáky. „Jestli ty budeš, Pepo, knězem, tak se stane zázrak…,“ vysmívali ho a oslovovali jej Dědo.

V unikátní atmosféře prostého evangelického kostela dosáhlo představení mimořádně silných efektů nejen díky přesným citacím zápisů z výslechů a pitevního protokolu, stavěným opakovaně do kontrastu s hluboce lidskými motivacemi konání a života kněze Toufara. „Žijme tak, jako bychom už dnes měli zemřít…,“ říkal.

Horní Dubenky byly svědkem skvělých výkonů herců za použití minimalistické scény, jejíž zásadní prvky tvoří jen trojice proležených „drátěněk“ z postele a štafle. Představení Zpráva o zázraku se stalo jedním z nejsilnějších divadelních momentů, jaké byly na Jihlavsku k vidění za poslední roky.

Divadelníci se dočkali dlouhého aplausu, ale mnozí z diváků otevřeně přiznávali náročné psychické pocity, s nimiž se museli dlouho po představení vyrovnávat.

Baran a Hašek

Parrésia bude pokračovat 30. 7. od 19 hodin projekcí autorských filmů Petra Barana, výstavou a čtením z J. Haška na farním dvoře u kostela. Následovat bude 31. 7. v 9 hodin bohoslužba kněze Štěpána Hájka a po ní studenti JAMU Brno od 10 hodin před kostelem sehrají Příběh o Josefovi.

Diskuze k článku